V lese visí anděl
Samuel Bjørk (p)
Holger Munch a Mia Krügerová série
< 1. díl >
Brilantní norská detektivka, jež v sobě skrývá hrůzné tajemství. Holger Munch miluje vážnou hudbu, matematické hádanky a pokuřování cigaret. Kromě toho je policejní detektiv. Už se chystá do důchodu, v němž si tohle všechno užije, jenže Norskem právě otřásají podivné vraždy šestiletých holčiček, které někdo obléká do bílých šatiček a nechává v lese s cedulkou „Cestuju sama“ na krku. Munch se tak musí postavit do čela speciální jednotky a hlavně přesvědčit Miu Krügerovou, slavnou vyšetřovatelku, aby se vrátila do služby. Podaří se mu to? Dokáže Mia Měsíční paprsek, jak jí přezdívají norská média, vyřešit případ plný symbolů a slepých uliček? Vrah si s detektivy evidentně pohrává a celé Norsko se může jen strachovat, že se v lese objeví další malý anděl.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2016 , PlusOriginální název:
Det henger en engel alene i skogen, 2013
více info...
Přidat komentář
Půlka knihy napínavá, zajímavá. Druhá dost nedotažená, spoustu věcí neobjasněných, nevysvětlených. Což mě dost štve. Hlavně ta část se sektou v lese... Co to bylo za holky, kde je brali a ty nikdo nehledal?? Kde byli rodiče tech dvou chlapců bratrů?? Atd. Ach jo, na severského autora dost chabá kniha.
(SPOILER) Severní krimi s naprosto geniálním zločincem, tak jak máme rádi, jen mi nesedí dětské oběti navíc v takovém množství a buď mám výpadek v poslechu, nebo nebylo dotaženo. Nevím, co se stalo s matkou těch dvou týraných kluků a odkud brali holčičky do toho uchylného náboženského spolku? Ke spokojenosti mi chybí jedna kapitola...
Severní krimi dle mého vkusu. Podobný styl jako Jo Nesbo. Zajímavá postava Mia. Napínavý děj, hlavní pachatrl byl mnou nicméně odhalen. Poslechnuto jako audiokniha. Doporučuji, i když hlas Katky Špalkové pro mne nebyl až tak vábivý.
Zajímavá detektivka s několika liniemi příběhu. I když se střídá dost vypravěčů a několik úhlů děje, je příběh dost napínavý. Poslouchala jsem jako audioknihu, která je skvěle načtená Petrou Špalkovou, což jí přidává na zajímavosti.
Jedná se o super detektivku. Ačkoliv jsem od severských autorů dvě knihy, které mě nezaujali tahle byla naprosto boží. Hodně mě dostal styl psaní, skvěle se četla. Stejně mě dostali i vnitřní pochody Mii. Hned ze začátku knihy jsem si říkala ježiši kriste to bude depresivní kniha, ale nakonec později to mělo svůj smysl. Vraždy nebyli nijak brutální ( ačkoliv bylo strašné už to, že oběti byli děti ) a autor se spíše zaměřil na psychologii postav. Líbilo se mi i to střídání vypravěčů a jejich úhly pohledu. Autorovi se povedlo to, že mi vybudoval napětí a já čekala co bude dál, kdo to vlastně udělal a bála se, ale i aby to nebylo moc překombinované a musím říct, že nebylo. Nakonec to všechno do sebe skvěle zapadlo a dávalo to smysl. Rozhodně doporučuji a přečtu si i další díly z této série.
Samuel oproti jiným severským spisovatelům píše jemněji. V knize je mnohem méně tvrdé akce a krve oproti ostatním. Možná je to prvním dílem a dějem. Uvidíme dál. Každopádně tento styl psaní mi sedl. Pokud ovšem nezvládáte příběhy s dětmi, knize raději nečtěte.
V příběhu se seznámíme se spoustou postav. Ale nejvýraznější a nejdůležitější z nich jsou vyšetřovatelé Holger Munch a jeho bývalá kolegyně Mia Krügerová. Mia u policie skončila, poté co se její sestra předávkovala a ona nezvládla tlak. Nyní by ráda šla za sestrou na druhou stranu.
Munch ovšem Miu vyhledá poté, co našli v lese malou holčičku, kterou někdo zabil. Policie potřebuje pomoc a Mia byla v tohle nejlepší. Vyšetřování má ovšem háček. Holčička je teprve první. Budou další a je na vyšetřovatelích tomu zabránit.
Jak jsem již psala. V knize je opravdu hodně postav a i přes to, že dle mého byly přehledné a neztrácela jsem se v nich, přišly mi některé zbytečné, nebo spíše nedostatečně vyřešené.
V knize se setkáme s náboženstvím, sektou, podvody, drogami, nakoukneme pod pokličku hackerství a vyšinuté mysli.
Kniha je jízda a rozhodně mě bavila. Ráda si poslechnu i další díly.
Povedená detektivka, šikovně zamotaný děj i logické rozuzlení. Ani Holger ani Mia nejsou uplně sympatičtí, ale vlastně to nevadí.
Poslouchala jsem jako audio a chválím skvělý přednes Petry Špalkové. Dostala mě pasáž, kde mluví vrah. Psycho!
Severské thrillery ( detektivky ) mám rád a vyhledávám je. Případ jako takový se mi dost líbil i jak se vyvíjel v různých časových linkách. Bylo to dost agresivní a psycho a to ještě když v tom hrají roli malé děti. Řekl bych i dobře zamotaný ze čtenář do poslední chvíle neví kdo je tím vrahem. Ale teď k tomu hlavnímu vyšetřovateli a jeho partačce. Totálně naivní bez nějakého většího vyšetřovacího smyslu. Munch mi byl nesnesitelný a mia sklepaná práškama a alkoholička co se chce zabit a přijmou ji ze dne na den na celostatni případ nejvyšší priority mi přijde jako totální debilita. Obě postavy jsou mi krajně nesympaticke. Přišlo mi že skoro celou knihu jeden jenom hulí a druhý jen chlastá a nebo má apstak na chlast
Tato kniha si tu užívá převážně pochvalná až velmi dobrá hodnocení. Já se řadím k té menšině, která moc chválit nebude. Ze začátku jsem byla opravdu napjatá, všechny ty započaté děje mě udržovaly v dychtivé touze se dozvědět, jak to nakonec do sebe zapadne a kdo za vším stojí. Ale časem mě to unavilo. Některé stránky by z té knihy mohly klidně zmizet. Tedy: dějových linií bylo příliš mnoho, postav ještě více a konec - tam už jsem se místy musela smát. Šestiletá holčička, která se zachrání únikem ve výtahu? A další takové "pitomosti". Mám ráda, když se na konec vše vysvětlí, tady to autor nedotáhl, už mu nějak došly síly. No nic, další knihy už si od mistra Bjorka raději nepřečtu.
Příjemná detektivka, kde se mi líbil námět, zápletka. Co se ale jedná ohledně postav, mám trochu rozpoluplné názory. Hlavní detektivov Holger je fajna ale Mia ? U té stále nevím, je sympatická ale potom přijde její druhá stránka: sebevražda, alkohol, prášky.. kdy z ni autor dělá trosku která je však chytrá, krásná a nadaná. Občas mi to až rozčilovalo. Ale věřím že řadě lidem na tom nesejde a jde jim spíše o děj, který bych zařadila mezi ty povedenější
ANO, v knize je vše co má v dobré severské krimi být: zajímavá hlavní hrdinka (policistka s temnou minulostí), její talentovaný kolega (který to taky nemá v životě vůbec jednoduché) a hlavní záporák (dlouho nejasný, překvapivý, drsný). A samozřejmě VRAŽDY, hodně vražd (tady ještě o to horší, že obětmi jsou děti...). Přes to všechno mě knížka na záčátku, v polovině, ale ani na konci prostě NECHYTLA. To co dokáže Nesbø nebo Keplerovi od desáté stránky každé knihy pan Bjørk tak nějak neumí. NE, nebylo to vůbec špatné, ale stejně jako u Yrsy Sigurðardóttir bude pro mě první přečtená knížka od autora i ta poslední.
Audiokniha, skvěle načtená Petrou Špalkovou. Jedna z nejlepších detektivek, které jsem kdy četla (nebo poslouchala). Ačkoliv tam bylo dost postav i dějových linií, nic se mi nepletlo a dobře jsem se orientovala v příběhu. Žádná krev a hororové části, přitom celou dobu napínavé, tajemné, temné. Profily postav uvěřitelné. Děj krásně ubíhal, ke konci příjemně gradoval. Žádná slabá nebo zbytečná místa, vše si nakonec krásně sedlo dohromady. Nemám co vytknout a těším se v dalším díle na další osudy hlavních postav.
Nepamätám si, ako som sa dostal k tejto knihe (resp. čo je príčinou jej kúpy, ako aj ďalších dvoch dielov série).
Po prečítaní som dospel k záveru, že sa síce čítala dobre a nejak extra mi tam väčšina vecí nevadila, no postupne som zmenil názor, asi aj pod dojmom prečítania Mankellovej Pátej ženy, ktorá je pre mňa vyšší level. Plusom boli krátke kapitoly a svižné tempo deja, nevadili dokonca ani vedľajšie linky a množstvo postáv. No zarazilo ma, okrem uponáhľaného záveru aj nedotiahnutie linky so sektou. V tomto mi to pripomenulo Hypnotizéra Larsa Keplera, ktorý sa tiež dobre čítal no prišiel mi ako zlepenec dvoch kníh.
Každopádne tvorbu Bjørka nezatracujem. Uvidím, čo so mnou podrobia ďalšie knihy. Veď aj v prípade Ingvara Johnsruda má viac bavili až nasledujúce tituly, o ktoré by som sa pripravil.
Severské krimi, to je moje. Na co vždy můžete vsadit je, že hlavní vyšetřovatelé chlastají/fetují nebo mají životní trauma, to už bude prostě asi nějaká podmínka psaní knih pro severské autory :D
Ačkoli na této detektivce nebylo nic, co by některá jiná neměla, tak jsem s výsledkem opravdu spokojená. Celý příběh je poutavě napsaný, napínavý a jen podstata zápletky mě extra nenadchla (taková témata moc nemusím), ale nevadila mi. Vyšetřovatelé mi sedli, žádná postava mě vyloženě nerozčilovala, konec byl příjemný. Jen nevím čím to je, ale jména postav se mi první x kapitol dost pletla, byť mi nepřišla nějak moc podobná.
Za mě příjemně strávený čas u knihy :)
První setkání s autorem. Některé odstavce jsem přeskočila, hlavní hrdinové mi byli sympatičtí. Příběh byl zajímavý, ale přijde mi, že tam něco chybí, nebylo to úplně dotažené do konce. Určitě si, ale přečtu další díl.
Cestuji sama.
Pojď, Mio, pojď.
Zachmuřený detektiv Holger Munch a v depresi a alkoholu se utápějící Mia Krügerová. Visící andělé v lese, zanedbaní chlapci, tajemná sekta, pomsta, myšlenky psychopata.
Norskem otřásají podivné vraždy šestiletých holčiček, které někdo obléká do bílých šatiček a nechává v lese zavěšené na stromech..
Moje první kniha od autora a parádní počtení, sérii si musím přečíst celou!
Štítky knihy
norská literatura náboženský fanatismus severská krimi norské detektivky únosy dětí Oslo (Norsko)
Velice napínavá detektivka, nedokázala jsem se od ní odtrhnout. Na konci sice zůstalo několik nevysvětlených otazníků, za což bych strhla půl *, kdyby to šlo, ale velice mě to bavilo a moc se těším na další díly. Oceňuji krátké kapitoly, můžu využít každou chvilku ke čtení.