V melounovém cukru
Richard Brautigan
Poetická próza, která před námi otevírá podivuhodný svět, kde je všechno zhotoveno z melounového cukru. V tomto světě najdeme tygry, kteří požírají rodiče a děti učí násobilku, stovky řek se světélkujícími hrobkami, nad nimi mosty s lucernami, a o tom všem vypravuje vypravěč: „V melounovém cukru se skutky dály a naplňovaly, jako se můj život děje a naplňuje v melounovém cukru.“... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , ArgoOriginální název:
In Watermelon Sugar, 1968
více info...
Přidat komentář
Asi jsem od knihy čekala něco jiného - asi jsem nebyla naladěna na hippies prolínající se s dada a surrealismem. V doslovu ale byla pěkná myšlenka - kniha nemá hlavu a patu, tu si musíte najít / přimyslet sami.
Kniha, bez které nemohu být a často se k ní vracím. Surrealistická, poetická, snová, magická...
Krásné dílo, které mohu samozřejmě doporučit. Dle mého názoru nezklame ani vysoká očekávání. Dá se číst s plným soustředěním ve vaně, stejně jako se čte pěkně i po kouskách v dopravním prostředku.
Tolik absurdity, skrytých významů, až dadaistických hříček s jazykem v jen tak nějaké knížce nenajdete. Zdánlivě jednoduchý příběh působí chvílemi skoro pohádkově (pár hlavních hrdinů žijících ve vesničce z melounového cukru, dětsky působící kresby, velmi krátké kapitoly), nicméně skrývá hluboké myšlenky smyslu lidského bytí anebo nebytí, žití anebo přežívání, citů anebo necitlivosti, dobra a zla. Nic pro ty, kteří mají rádi dějové knihy se spoustou přímé řeči.
V melounovém cukru se skutky dály a naplňovaly, jako se můj život děje a naplňuje v melounovém cukru. Povím vám o tom, neboť jsem zde a vy vzdáleni.
Ať jste kdekoli, musíme se snažit, seč můžeme. Je to dlouhá cesta a nemáme prostředku, jak ji podniknout, krom melounového cukru. Doufám, že se zdaří.
Žiji ve srubu blízko jáMORU. jáMOR - vidím ho z okna. Je krásný. Mohu ho vidět i s očima zavřenýma, dotýkat se ho. Právě teď chladí a obrací se jako něco v dlani dítěte. Nevím, co by to mohlo být.
V jáMORU vládne křehká rovnováha. Vyhovuje nám.
Srub je malý, ale příjemný a utěšlivý jako můj život, je z borového dřeva, kamenů a melounového cukru jako téměř všechno tady kolem.
Své životy jsme pečlivě zbudovali z melounového cukru a pak se vydali do dálav našich snů, po cestách lemovaných borovicemi a kameny.
(Zajímavé komentáře: knedlik, Fuksinka)
lze si nahodne procitat kapitoly a pokazde je z toho jiny pribeh,... bavi mi to :) citace: Dnes bude den šedých melounů. Nejraději mám zítřek: černé, bezzvuké melounové dny. Když je krájíte, nevydávají sebemenší zvuk a jsou velmi, velmi sladké.
"V melounovém cukru se skutky dály a naplňovaly, jako se můj život děje a naplňuje v melounovém cukru."
Kniha, při jejímž čtení se vám zastavuje vítr v dlani. Krásná, poetická, idylicky snová. Zároveň jaksi jemně odporně deziluzorní.
Úžasná surrealistická show s hlubokým podtextem. Půl palce široké řeky a obří sochy zeleniny.
Přesně jak je v závěrečném pojednání o této knize - není tu hlava ani pata, zato je tu spoustu jiných věcí :D
Příběh je spíš vsunut o pozadí a vytlačují ho experimenty autora. Dílo působí úžasně, ale kdyby to mělo více stran, už by to tak úžasné nebylo.
Autorovy další knížky
2018 | V melounovém cukru |
1987 | Horoskop orloje |
1993 | Chytání pstruhů v Americe |
2007 | V melounovém cukru / In Watermelon Sugar |
1995 | Willard a jeho kuželkářské trofeje. Perverzní mystérium |
Podle této knihy byla zpracována táborová hra.(asi rok 2003).
Můj poslední dětský letní tábor, který jsem si užila jako účastník.
A díky perfektnímu zpracování a dobrému podaní tehdejšími vedoucími mám na tento příběh pěkné vzpomínky.
A ještě trochu toho "melounového cukru" doma ve skleničce na památku :-)