V náruči mužů
Camille Laurens
Reflexe o mužích hrdinčina života jako ústřední linie, k níž se vše váže a z níž vše vychází. Autorka se výslovně odříká jakékoli autenticity vzpomínek a zážitků své hrdinky, ale přesto – neustálé přecházení od „ich formy“ k třetí osobě jí umožňuje oscilovat mezi osobní výpovědí a odosobněnou reflexí. Autorčina hrdinka Camille tak vzpomíná na všechny muže svého života, od otce a dědečka přes první a další lásky, manžela, milence i muže, kteří ji pouze okouzlili a zmizeli, protože muži a vztahy s nimi jsou to jediné, co pokládá za opravdu důležité. Některé jsou zraňující a v jejím životě zanechaly nesmazatelnou stopu, jiné prchavé, jakoby snové, ale ne méně důležité. Postavení muže a ženy ve vztahu bere jako součást lásky, nepropadá sebelítosti ani feministické bojovnosti. Vyrovnaná samozřejmost, s níž autorka/hrdinka k mužům přistupuje, jí umožňuje je opravdu milovat i s jejich chybami a v jejich odlišnosti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2002 , OdeonOriginální název:
Dans ces bras-là, 2000
více info...
Přidat komentář
V této knize autorka rekapituluje své vztahy a adoraci mužského pohlaví, vrací se do období svého dětství, dospívání, přemýšlí nad svým vztahem k otci, příteli své matky, složitých rodinných vazbách a manželství, které prochází krizí. Prolíná se zde několik dějových linek, autorka píše velmi intuitivně a nebojí se otevřít svou třináctou komnatu i v oblasti milostných vztahů a smrti dítěte. Kniha, která evokuje mnoho zajímavých podnětů. Vyžaduje však podle mě příhodný okamžik a soustředění se.
Tato kniha se mi opravdu nelíbila. Oceňuji námět autorky, snahu o vystižení mužských vlastností.. ale co se týče stylu psaní, poutavosti a celkového nádechu knihy, byla jsem velmi zklamaná. Nedoporučovala bych ji, přečetla jsem ji celou jen proto, že nerada rozečtené knihy odkládám.
Celkem nijaká kniha. Její přečtení sice nebyla ztráta času a občas jsem se i zasmála. Ale je to knížka, která ve mně nic nezanechala. Knížka, o které vím, že už ji nikdy číst nebudu.
V hlavní roli muži! Otec, manžel, milenec, nakladatel, psychoanalytik, profesor... Autorka je zkoumá, odhaluje jejich sílu i slabiny a zároveň zkoumá sebe samu optikou „svých“ mužů a vzájemných vztahů. Nápad je to určitě chvályhodný, některé myšlenky jsou zajímavé, ale styl a způsob zpracování mě moc nenadchnul.