V prachu cest
Jeanine Cummins
Za každou hranicí existují sny. Lydia Quixano Pérezová žije v mexickém městě Acapulco. Je vdaná za skvělého novináře, se kterým má osmiletého syna Lucu. Jejich život plyne celkem poklidně navzdory hrůzám, které mají na svědomí místní kartely. Lydia vede vlastní knihkupectví, kde jsou v regálech vystavena i její nejoblíbenější literární díla. Málokdo je však umí ocenit. Jednoho dne ale vejde do obchodu muž a přinese k pokladně dvě z jejích zamilovaných knih. Ten muž je jmenuje Javier. Je sečtělý. Je okouzlující. A je to šéf nejnovějšího drogového kartelu, který brutálně převzal vládu nad Acapulkem. Když pak v novinách vyjde Javierův podrobný profil sepsaný Lydiiným manželem, jejich životy se navždy promění. Lydia se synem v ohrožení života prchají z Acapulka. Vydávají se na nebezpečnou cestu do Spojených států. Velmi rychle jim dojde, že jejich jedinou možností je připojit se k migrantům, kteří za jízdy naskakují na nákladní vlaky, příznačně zvané La Bestia, mířící na sever. Brzy je jasné, že všichni ti lidé na střechách vagonů před něčím prchají. Otázkou ale zůstává, co přesně na ně čeká. A dojdou vůbec konce své cesty?... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2020 , DominoOriginální název:
American Dirt, 2020
více info...
Přidat komentář
Tak tohle bylo drsne, hodne drsne. A zaroven skvele, napinave a nepredvidatelne. Lydii a Lukovi, ale nejen jim, jsem drzela palce i na nohou. Co zazili, cim si vsichni prosli, o tom se nam nezda ani v tech nejhorsich snech.
Dlouho mě tak kniha nenadchla nezanechala takový pocit jako tato. A to jsem ji v té knihovně málem nechala. Moc se mi do toho nechtělo, říkala jsem si, že toto téma mi je cizi a bude to pro mě těžké na čtení. To je tak skvěle krásně jednoduše napsané, že se to nedalo odložit. V půlce knihy vidíte, jak jste se od začátku s hlavními hrdiny v cestě posunuli a pokracujete dál. Skvěle nebezpečné dobrodružství, se stále aktuálním tématem, přiblížení do života migrantů, moc mě to nadchlo.
Skvelá kniha, odporúčam komukoľvek, svojou dynamickosťou sa "hodí" každému, kto číta. Nemyslím si, že knihu je nutné odporúčať špecifickému typu populácie. Naozaj, prečítajte si ju, stojí to za to. Prajem príjemný zvyšok dňa. :)
Na túto knihu som sa chystal už od roku 2020. Priznám sa, že ma zaujala hlavne svojou obálkou, ktorá je naozaj nádherná. Americká zem má veľmi silný začiatok. Autorka nás hodí doprostred krvavého masakru a úteku dvojice hlavných postáv z mesta. Autorkin štýl písania je úderný, dynamický a nezaťažený rozsiahlymi opismi a tak naozaj nie je problém sa do knihy rýchlo začítať. Ak by sa jednalo o skutočný príbeh, nemal by som asi problém dať zaň plné hodnotenie. Je veľmi dobre uveriteľný a autorka nemá sklon k pátosu. Nič-menej, tento príbeh je fikcia a tak si myslím, že sa z neho dalo vytrieskať ešte trochu viac. Postupne sa v knihe objavovali hluché miesta a postavy sa správali dosť šablónovito. Veľmi sa mi páčilo, že atmosféra strachu a paranoje sa niesla prakticky celou knihou a vyvrcholenie príbehu bolo pre mňa nečakané. Ak sa pýtate či som čítal lepšie knihy s témou emigrácie, odpoveď by znela, áno čítal. To však nemení nič na tom, že Americká zem je rozhodne dobrá kniha, ktorá si zaslúži pozornosť čitateľov. Odporúčam !
Vôbec som netušil o čom kniha bude a, popravde, nie je to typ literatúry, ktorý vyhľadávam, jednoducho nemám rád takéto príbehy. Napriek tomu som ju prečítal a zhrniem to asi takto: pre tých, ktorí tento druh príbehov vyhľadávajú, je to jasná voľba, no a pre tých, ktorí takéto rozprávania nemusia, nuž tých príbeh neurazí, ale ani nenadchne. Je to veľmi dobre napísaná fikcia vychádzajúca z reálnych základov a pre mňa, ako neznalého (e)migrantskej témy, bolo prekvapením, kde sa vlastne celá púť končí. To je asi tak všetko, čo si zapamätám, príbeh sám o sebe pomerne rýchlo vyšumí. Netuším, čo je na knihe také kontroverzné, no opakovane sa mi potvrdzuje, že prílišná mediálna masáž = nič moc čítanie.
Přečetla jsem jedním dechem. Místy mi něco nesedělo, ale celek super. I když krutý. A současná situace nás Čechy myslím posunula ještě před níže uvedený citát z doslovu autorky:
"Až příště uvidíme migranty v televizních zprávách, možná si vzpomeneme: ti lidé jsou lidé."
Doporučuji.
Ku knihe som sa dostala prostredníctvom jednej zaujímavej recenzie a som rada, že som na ňu natrafila. Nevedela som ju pustiť z ruky. Hltala som očami stranu za stranou. Dosť sa čudujem nízkemu hodnoteniu, ale pri každej knihe platí 100 ľudí 100 chutí. Slovenský preklad vyšiel na výbornú, čo nie je u nás až tak samozrejmé. Kniha sa čítala dobre a rýchlo. Lýdiin príbeh, hoci fikcia, no veľmi uveriteľná a bohužial aj možná, ma absolútne zaujal. Už prvá kapitola, kde Lýdia príde o 16 členov svojej rodiny behom pár sekúnd, neskutočne vtiahne do deja. Cítila som nesmierny smútok, súcit, prežívala som s ňou chvíle, kým cartel neopustil miesto svojej pomsty. Prežívala som s ňou jej strach, nie o seba, ale hlavne o jej syna, všetky materinské ochranné inštikty sa vo mne zapli a ostali zapnuté až do konca. Neuveriteľné, čoho všetkého je schopná matka, ktorá bojuje o život syna. A jej syn, 8-ročný chlapec, ktorý je nesmierne rozumný, preukázal neuveriteľnú odvahu (pri naskakovani na Beštiu som za každým tŕpla). V priebehu príbehu sa snažia prežiť a zároveň sa každý po svojom vyrovnávajú so stratou najbližších.
Čitateľ sa dozvedá o fungovaní cartelov, odkrýva sa komplexná osobnosť (pozitíva aj negatíva) hlavy jednej organizácie...a vlastne to potvrdzuje, že každá minca má dve strany. Nech bol ale Javier akokoľvek inteligentný, rozumný, priateľský, nadaný atď . stále mal svoju čiernu stránku, ktorá ďaleko presiahla tú dobrú...činy jeho cartelu vraveli za všetko...mne nebol sympatický v ničom, i keď musím uznať, že keby nebol tým, kým bol, bol by zaujímavým človekom. Preto som chápala aj pocity Lýdie a vnútorný boj, ktorý musela sama so sebou zvádzať okolo jeho osoby.
Popri príbehu hlavných hrdinov sa čitateľ dozvedá aj príbehy ďalších migrantov, osudy niektorých sa uzavrú, osudy niektorých ostanú otvorené, všetky sú ale zaujímavé.
V dnešnej dobe je téma migrantov viac ako aktuálna, v spoločnosti prevládajú isté stereotypy a možno aj táto kniha môže niekomu pomôcť pri vnímaní týchto vecí a rozlišovať jednotlivé individuálne príbehy. Nie každý imigrant je zločinec. Hrdinovia tejto knihy nestretli na svojej púti len tých dobrých, dôležité ale je, aby ich vždy bolo viac ako tých zlých. Pre mňa bol tento príbeh plný smútku, strachu, odvahy ale aj nádeje a chuti žiť lepší život.
Nejprve mi to přišlo jako klasická road story. Ale čím víc jsem se začetl do děje, obdivoval jsem autorčinu velmi dobrou přípravu. Příběh, který předložila, je hodně uvěřitelný. Samozřejmě tu semtam bylo hluché místo a nepříliš rozpracovaná postava, ale to moc neubralo na dějovém spádu.
Takéto príbehy nie sú prvoplánovo v mojom hľadáčiku a väčšinou ma nezaujmú, som totiž taký knižný tragéd a romantik v jednom. Ale Americká zem nie je len o Mexiku, kartele, narkobarónoch a o úteku. Je tiež o rodine, vzťahoch, živote v Mexiku. Bolo tam napätie, zvraty aj klišé a dobre sa to čítalo.
Knihu som čítala pretože bola vyhlásená knihou mesiaca v Čitateľskom klube Martinus na FB. Priznávam že inak by som sa po nej ani neobzrela. Najmä keď ma tu na databázi také nízke hodnotenie.
Napriek tomu vôbec neľutujem že som ju čítala. Dej popisuje cestu matky so synom ktorá má negatívnu skúsenosť s kartelmi a mafiou v Mexiku. Nie je núdza aj o napínavé a zivotohrozujuce momenty, ale zažijú aj chvíle ktoré im dávajú nádej.
Pre mňa bolo neuveriteľné a zarážajúce že sa to deje aj v skutočnom svete. Veľakrát pozeráme na migrantov ako na príživníkov a darmožráčov, no často si ani len nedokážeme predstaviť co museli zažiť aby odišli zo svojich domovov a išli niekam, kde ani netušia ako budú žiť a co ich tam čaká.
Na Instagrame veľmi vychvaľovaná, no po prečítaní mám pociť, že je dosť preceňovaná. Nejde o žiadne veľké dielo, ale ani o priveľké sklamanie. Príbeh poukazuje na putovanie ženy so synom cez mexickú púšť na ceste za slobodou a útekom pred kartelom. Myslím, že putovanie migrantov bolo dosť vierohodne opísané, ich strádanie a neustály strach bolo cítiť takmer na každej strane a stupňovalo sa s čoraz viac sa približujúcou sa americkou hranicou.
American Dirt (čteno v originále): Na knížku jsem se moc těšila chystala jsem se na vysoké hodnocení, ale když jsem začala číst, ukázalo se, že není ani zdaleka tak dobrá, jak jsem očekávala. Chicano/a a mexickoamerická literatura mě zajímá, i když do češtiny moc knih přeloženo nebylo. Kvůli DP jsem toho z této oblasti načetla spoustu a literární a vypravěčský styl se vůbec nedá srovnat. Použití španělštiny v American Dirt je neohrabané, což cítí i nerodilý mluvčí. A to já Spanglish velmi vítám. Nejhorší je nicméně to, že kniha je plná rasových předsudků a přímo z ní křičí, že je psána z "bílé" perspektivy. Za mě udělala autorka Mexičanům spíše medvědí službu. Mnohem autentičtější čtenářský zážitek z tohoto prostředí lze získat výběrem skutečné mexické nebo mexicko-americké literatury.
Je nutno podotknout, že se nejedná o autentický příběh opravdového uprchlíka, který by ve čtenáři vyvolával opravdové emoce, nýbrž o "strhující" fikci, která je zasazena do reálného prostředí a nabízí vše, co lze od tohoto žánru očekávat - napětí, dobrodružství, násilí, romanci i nová přátelství. Téma se mi zdá zpracované velmi povrchně a příběh nenabízí příliš prostoru pro vlastní fantazii nebo názor. Sama jsem se s knihou hodně trápila. Děj mi moc neubíhal, ale kvůli velmi traumatizujícímu úvodu bylo velmi těžké knihu odložit. Něco mě nutilo knihu dočíst a příběh v sobě uzavřít. Autorčin styl mě nijak zvlášť nenadchl. Jako člověku, který neumí španělsky, mi navíc vadilo množství španělských slov v textu (to se ale poslední dobou v moderní literatuře objevuje poměrně často, takže si asi budu muset na tento styl zvyknout).
Pokud by kniha v USA nevyvolala takovou vlnu kontroverze z důvodu zpracování příběhu latinskoamerických uprchlíků bělošskou autorkou, myslím, že by se kniha jen těžko dostala do rukou čtenářům v českém překladu (autorka napsala několik knih předtím, ale žádná z nich nebyla doposud do češtiny přeložena).
Osobně hodnotím 45 %.
Napínavá kniha od začátku do konce. Nádherně a citlivě napsaná. Autorka na konci píše, že jí přípravy na psaní románu trvaly 4 roky. Snažila se proniknout do problematiky spojené s migranty, kartely apod. a zároveň připouští, že váhala s tím, jestli vůbec může jako "neemigrantka" a "Nemexičanka" napsat takovou knihu. Podle mě se jí příběh povedl napsat věrohodně a procítěně.