V šedých tónech

08.02.2015

Knize určitě nelze upřít její neuvěřitelnou čtivost, což je však u nás také zásluha překladu.

Příběh sám o sobě je zajímavý, ale nevyvážený – pokud pomineme čtivost, která je opravdu až fascinující, tak se děj zkrátka ze začátku táhne a najednou přijde zlom, všechno dostává výrazný spád a je konec (jako by snad autorka nevěděla, jak pokračovat). Na toto téma bylo napsáno mnoho knih, a přesto věřím, že se z něj prostě dalo vytěžit víc
.
Stejně tak postavy působily docela nereálně (strážní), matka hlavní hrdiny je pak přímo Matka Tereza. Pak jsou tady často se opakující situace, jako by při psaní autorka bloudila v kruhu.

Na druhou stranu, děj dokáže člověka vtáhnout a prostředí působí velmi reálně. Člověk si i rozšíří povědomí o historii baltských států a dozví se i o nějakých hrůznostech, o kterých možná neměl tušení.

Přesto nelze očekávat, kdo ví jak dramatickou knihu a silný příběh, protože kvůli postavám tomu zkrátka nelze věřit a už vůbec ne s nimi soucítit. A to i přesto, že je to podle reálné předlohy.

07.02.2015

Nic jsem nečekala a odešla jsem se zážitkem. Skvělá kniha. Mé zklamání pramení z konce, typické politické jednání. Skvělé zpracování a na takovou čtivost o takovém smutném tématu jsem opravdu jetě nenarazila.

07.02.2015

Knížka je naprosto skvělá! Je to jedna z nich, díky které si uvědomíte, jaký máte život a štěstí. Moc doporučuji! Čte se sama :-D

05.02.2015

Skvělá kniha, silný příběh, přečteno za jedno dopoledne :) Doporučuju k přečtení.

03.02.2015

Velmi silná výpověď.

01.02.2015

Nedokázala jsem se odtrhnout. Připomínala mi trochu Kupkovy Krvavé jahody a říkám si, že je dobře, že se můžeme o těchto osudech dočíst. Dojmy a střípky z ní si asi budu ještě dlouho vybavovat.

30.01.2015

Hodně silný kafe!
Příběh o tom, že silná vůle (pře)žít dokáže zázraky, ale zároveň jakých hnusáren se dokázali dopouštět členové bývalé KGB, bez obalu.
Kniha sepsaná na základě autentických výpovědí těch, kteří přežili roky v pracovních táborech na Sibiři.

28.01.2015

Bylo to opravdu zajímavé čtení a určitě nelituju, že jsem tuhle knihu četla! Byla mi doporučena od kamarádky a já jí musím určitě poděkovat. Líbilo se mi to

Pěkný a silný příběh, který chytne za srdce. Vážně jedním dechem :). Čekala jsem nudný a pomalý začátek než se začtu, ale kniha mě zaujala okamžitě. Mohla být i delší :)

24.01.2015

Jedna z knih,kterou jsem přečetla na "jeden zátah",jinak to prostě nešlo......skvělý zážitek

jedna z nejlepších knih, jen škoda, že je tak krátká... člověk se jí chytne a nepustí :-) vřele doporučuji. nádherně se v tom odráží život lidí v gulagu, ale autorka to napsala tak hezky, že to místy ani není strašlivé, co tam těm lidem dělají. zase některé momenty... to přímo uhodila hřebíček na hlavičku. to ani nejde normálně převyprávět, budete si to muset přečíst a já si myslím, že na tom rozhodně neproděláte :)

21.01.2015

Tak tato kniha je opravdu nádherná, přečetla jsem jí v rekordním čase, hnalo mě to pořád dál, abych věděla jak skončí. Člověku se ani nechce věřit, že se toto vůbec dělo, pro nás neskutečné. Určitě stojí tuto knihu číst.

16.01.2015

Velice silný příběh, líčen tak jakoby mimochodem, podávající šokující a nepochopitelné svědectví... Další podobný příběh je Stín banyánu. Jsem ráda, že se mi tyto knihy dostaly do rukou. Velice doporučuji všem!

13.01.2015

Nádherná kniha, četla se jedním dechem.

11.01.2015

Do této knihy jsem se pustila s čirou nevědomostí. Nevěděla jsem, co mám od té hrozné doby čekat, ale jedno jsem věděla - tehdy to bylo hrozné...
Na tuhle knihu by se měl čtenář psychicky připravit, ale bohužel to nejde, protože Ruta Sepetysová je tak skvělá, úžasná a nadaná spisovatelka, že v jejím podání je toto strašně emotivní a šokující kniha, které se i přes to otřesné téma, nebudete moci nabažit.

11.01.2015

Příběh, který vas jen tak nepustí spát a musíte číst než to prostě zhltnete.

04.01.2015

Hodně silný a citlivý příběh, který se čte jedním dechem, v některých momentech mi i slza ukápla... Dávám plný počet hvězd a knížku určitě budu doporučovat dál...
S odstupem času si přečtu i jiné knihy na podobné téma, protože takové silné a smutné osudy si zaslouží dostávat se stále do našeho podvědomí. Občas mám skoro pocit, že lidi kolem nás velmi rádi zapomínají a raději nevidí a neslyší, co se vůbec stalo a dělo...
Děkuji autorce, že příběh své rodiny zpracovala do takové čtivé a srozumitelné formy, že si to může přečíst i mládež, pro kterou je vlastně kniha především určena...
Ale nakonec je vlastně úplně jedno, kolik je čtenáři let, prostě každý, kdo vezme Šedé tóny do ruky, bude příběhem doslova pohlcen. A i já ode dneška mezi ty pohlcené a nadšené čtenáře patřím a jsem za to opravdu moc ráda... Doporučuji!

02.01.2015

Knize se nedá upřít její neuvěřitelná čtivost. Už dlouho jsem nečetla nic, co by se přelouskávalo tak hladce, člověk se ani nestačil pořádně nadechnout a najednou se naprosto "zažrán" do knihy ocitl na její poslední straně. Ale to je právě jeden z hlavních nedostatků knihy - tedy samozřejmě ne fakt, že jde o záležitost, která člověka dokonale zabaví od začátku až do konce, což je rozhodně obrovské pozitivum knihy, ale skutečnost, že kniha má obrovský potenciál, který dle mého mínění zůstal částečně (ale vážně jen částečně!!) nevyužit. Autorka mohla zajít více do hloubky, do detailu a HLAVNĚ popsat alespoň ve zkratce Linina zbylá léta v gulagu. Nevadilo by mi, kdyby kniha měla klidně 500 stran. Jak už tu někdo zmiňoval, ten konec mě trošku zklamal a mírným rozpakům jsem zabránit nedokázala. Zapůsobil na mě dosti plytce a na takovou knihu až "nedůstojně". Člověk vůbec nemá povědomí o tom, jak zbylá léta pracovním táboře probíhala, a dozvědět se "něco málo" jen z nějakého dopisu knize trochu ubírá na bodech.
Každopádně kniha je to určitě neskonale výjimečná, vlastně jsem jí původně udělila hvězdiček 5, protože když si uvědomím, jakým "blbostem" jsem udělila hvězdičky 4, tato kniha by si je ve srovnání s nimi určitě zasloužila (btw. asi se svým knižním hodnocením pěkně podívám na zoubek). Kniha je nádherná - silná, poutavá a neobyčejně mě zasáhla. Pojednává o tom, že i v těch nejnuznějších podmínkách a nejhorších situacích se dá nalézt kousíček radosti, naděje a hlavně lidskosti. Ohromovala mě ochota všech uvězněných, pomoci svému bližnímu, ačkoli si oni sami třeba vedli velice špatně. Bylo mi ctí, přečíst si o (pochmurných) osudech, jež provázely obyvatele těchto maličkých pobaltských republik a o úděsných podmínkách, které tehdy v pracovních táborech panovaly. Autorka měla vážně geniální nápad a myslím si, že obyvatelé Litvy, ale i Lotyšska nebo Estonska a dalších států, které si Stalin podrobil, mohou být na knihu, ale i Rutu hrdí. Konečně se někomu podařilo dostat více do povědomí veřejnosti tyto státy. Rozhodně si zaslouží, aby se na ně hledělo s větším respektem už jen proto, že jejich minulost rozhodně nebyla snadná a růžová. Kniha je také, jak už jsem zmiňovala, neobyčejně čtivá. Vlastně bych jí označila za jednu z nejčtivějších, jaké jsem kdy četla. Ale...pokud mám být objektivní, těch pět hvězdiček jí prostě udělit nemůžu, ať už tak činím s "lehkou" dávkou lítosti, nebo ne. Ty čtyři hvězdičky jsou však obrovské. Vůbec mě nezklamala, spíš naopak velice mile překvapila, avšak výše popsané "nedostatky" hovoří za vše.
Knihu rozhodně doporučuji, myslím že, každému poskytne velikánský zážitek a vryje se mu srdce :)

02.01.2015

Opravdu výjimečné téma, nicméně částečně musím souhlasit s komentářem uživatele "Skjaninka" v tom, že potenciál námětu byl využit opravdu jen částečně, ale třeba je to i tím, že p. Sepetysová teprve začíná. Dále pak musím vytknout překladateli nadužívání slova "odtušil/la", protože ke konci knihy už jsem na to byla vysloveně alergická. Závěr pak vyšuměl trochu do ztracena, čekala jsem, že spisovatelka příběh dovypráví do konce...