V šedých tónech
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/489582/bmid_v-sedych-tonech-U7T-489582.png
5
3913
3913
Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život? To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek. Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera ale k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně nenechat se zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
Between Shades of Gray, 2011
více info...
Přidat komentář
Velmi smutný a silný příběh. Jsem matka tří dětí a děj jsem si představovala velmi živě. Jaké by to bylo...? Jak bych své děti ochránila...? Bylo mi z toho tak hrozně, že jsem myslela, že knihu radši odložím. Vydržela jsem, jsem za to ráda, kniha byla velmi čtivá, takže pokud nejste velké citlivky, doporučuji.
Na začátku knížky jsem vůbec nevěděla, jestli jí dokážu dočíst, působila mi až fyzickou bolest.. Tolik hrůzy, do které spadnete rovýma nohama.. Ale mezi všemi těmi hroznými věcmi je ukrytý opravdový poklad - poselství o lásce, soudržnosti a pomoci druhým. Nádhera, na kterou je pět hvězdiček málo. Knížka, která se mi dostala hodně hluboko pod kůži a cítím, že se mnou hodně dlouho zůstane. Slovy autorky: "Prosím, čtěte o nich. Povídejte o nich někomu. Láska je ta nejmocnější armáda. Ať už je to láska k příteli, ke své zemi, k Bohu, nebo třeba k nepříteli - láska nám odhaluje zázračnou povahu lidského ducha." A o tom Ruta Sepetysová umí nádherně psát.
V neposlední řadě musím i vyzdvihnout krásnou obálku, kterou jsem plně docenila až po přečtení...
Před čtením jsem měl obavy, že kniha bude spíše zaměřena na ženské čtenářky, ale kdepak, i chlapa dokáže naplno dostat. Příběhy podle skutečnosti mají vždy tu největší sílu. Zvlášť o skutečnosti, o které se tolik ve světě nemluví. Samozřejmě, že jsem věděl, že Stalin byl padouch a páchal na lidech zvěrstva, ale nikdy jsem se po tom hlouběji nepídil, jako kupříkladu po těch německých zlech. Proto jsem velice rád za tuto knihu, která mi více otevřela oči. A teď hybaj googlovat přesnější fakta o litevcích za dob druhé světové války.
Velmi silně napsaný příběh o hrůzách, které se děly,když vládu převzal Stalin (i když nenechte se zmást Gulagy byly oblíbené i předtím). Bohužel o pracovních táborech po celém Rusku se tolik nemluví a nepíše jako o koncentrácích, které pro změnu měli na starosti Němci.
Ať tak či onak doufám, že se tyto hrůzy už nikdy nebudou opakovat a pevně věřím, že se poučíme chyb z minulosti a nebudeme je opakovat.
Knihu jsem přečetla za jediný den a zanechala ve mně silný dojem. Jsem ráda, že takové knihy existují a já si díky nim uvědomím jak jsou některé starosti malicherné a některé bolesti malé ,oproti tomu co ještě nedávno zažívali jiní lidé.
"Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život? To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek".
"Snazili jsme se ze dna oceanu dosahnout na nebe. Doslo mi, ze kdyz si navzajem podrzime, treba se k nemu dostaneme bliz."
Smutny pribeh o opomijemem tematu - anexi pobaltskych statu k Sovestskemu svazu a krutych praktikach stalinismu. Kniha je psana ctivou vcelku jednoduchou formou, ale tizivy dojem zanecha.
Asi jsem četla už moc knížek s podobnou tématikou a depresivním nádechem. Sůl moře od této autorky mi připadá mnohem lepší, děj více plyne. Tady se koncentrujeme pouze na utrpení postav a téměř jjistou smrt. Nehledě na to, že bych jako čtenář ocenila, když bych svoji duši utěšila nějakým pozitivnějším závěrem.
Knihu jsem dočetla před pár minutami a nějak mi chybí slova... Ne, že bych nikdy nečetla nic na toto téma. Naopak, coby rusistu mě vždy zajímala vyprávění z gulagů a doby stalinských deportací. Pravda je, že se tomuto tématu již dlouho vyhýbám, protože zkrátka už nic dalšího ani vědět nechci. U knihy jsem několikrát brečela, četla jedním dechem a žila osud hlavních postav. Bála jsem se s nimi a doufala stejně jako oni ve šťastný konec. Nádherně napsaný syrový příběh. Přesto neuvěřitelně lidský. A s poselstvím pro nás všechny v jakékoli době - i v té největší tmě je kousíček světla.
Další emotivní výzva autorky, aby se nezapomnělo na hrůzy války. Obdivuji nezlomnost litevčanů přežít v takových podmínkách. A prosím s autorkou: nezapomente na utrpení jiných!
Naprostá špička. Dech beroucí, uvěřitelné, poučné, nezapomenutelné, atmosferické. V knize sice nejsou žádné hluboké myšlenky nebo stylistické perly, ale vyznění je nakonec hlubší než u intelektuálních knih. Jedna z mála autorek, která mě jako chlapa dokáže zaujmout.
Autorka ve svých poznámkách v závěru knihy prosí čtenáře, aby četli a povídali někomu o třech statečných státech, Litvě, Lotyšsku a Estonsku, které prožily strašnou okupaci Stalina i Hitlera a teprve v roce 1991 získaly samostatnost. Po přečtení této knihy získaly i mé sympatie - před Solí moře a V šedých tónech jsem o jejich osudech neměla ani potuchy. Příběh se Sibiře mi vzal dech, mrazilo mě z něj - a nejen z krajiny. Opět doporučuji starším čtenářům na druhém stupni a všem starším. Líbil se mi snad ještě více než Sůl moře a to je co říct. A tak doufám, že alespoň trochu odpovím na autorčino naléhání a pošlu to dál, protože to v sobě prostě nejde udržet.
Kniha mě naprosto pohltila hned od první stránky ,,,, emotivně laděný příběh odehrávající se za podmínek pro život nepředstavitelných ,,,,
Tak tahle mně naprosto dostala. Velmi emotivně psaná historie, o které se bohužel nemluvilo. Pohled na válku z druhé strany. Obdivuji statečnost a houževnatost lidí, kteří tohle museli podstoupit.
Asi bych jenom opakovala to, co bylo napsáno v komentářích níže. Je to nádherná kniha se silným příběhem.
K téhle velmi emocionální, silné knize musím něco napsat, jinak bych si to neodpustila. V knihkupectví jsem uvažovala nad její koupí. Říkala jsem si : Bude mě bavit toto téma? Válka? Hitler a Stalin? Nebudu litovat? Mám nebo nemám koupit? Ano!! Jsem tak moc ráda, že jsem si ji koupila a mohu ji zařadit do mé knihovničky. Každá stránka hrozně ubývala a mně bylo hrozně líto, že už byla pryč. Tak silný příběh až mi z toho šel mráz po zádech. Kdo o této knize uvažujete sáhněte po ní a nezklame vás!
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Právě jsem knížku dočetla a naprosto mě uchvátila... Chvílemi se mi chtělo brečet, chvílemi jsem pociťovala naději... Myslím, že mnoho z nás si ani nedokáže představit, projít si takovou hrůzou, jakou zažívali lidé v tomto příběhu.
Musím souhlasit s komentářem od uživatele Chytuš, lépe bych to sama nepopsala...
A nakonec obálka. Obálka sama o sobě je nádherně zpracovaná, ale až po tom, co si knihu přečtete, si uvědomíte, jak úzce s příběhem souvisí...