V šest večer v Astorii
Zdeněk Pluhař
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/50096/v-sest-vecer-v-astorii-50096.jpg
4
41
41
román zaznamenává na osudech maturantů z roku 1942 životní proměny společnosti po roce 1948.
Přidat komentář
Nebudu si nic nalhávat, tohle jsem prostě protrpěl. Nevím, snad jsem byl v nějakém špatném rozpoložení, nebo z očekávání něčeho úplně jiného. Těžko říct. Paradoxně jsem čtení této knihy odkládal, jako jakýsi bonbónek na nějakou vhodnou dobu. Prostě že si ji vychutnám. Jenže dostalo se mi soust, ne snad odporných, to jistě ne, ale naprosto bezchutných. Při čtení jsem často vůbec nedokázal udržet pozornost, oči sice čtou, ale myšlenky se toulají bůhví kde. Byla jen jedna pasáž, o které mohu prohlásit, že mě opravdu zaujala. Jenže ta nebyla delší jak padesát stran a pak jsem se z té čtecí letargie probíral vždy jen na pár stánek a opět upadal do stereotypního přejíždění řádků očima, aniž by to ve mně zanechávalo nějaký pozitivní dojem. Ani jedna postava si mě nijak nezískala. Nevybudoval jsem si, samozřejmě na těch dějových troskách co jsem byl schopen zachytit, k ani jedné postavě nějaký kladný vztah. Možná mi chyběl i alespoň nějaký druh humoru či ironie. Opravdu nevím, ale víc jak dvě hvězdy nedám. Docela mi je to líto, jelikož je to moje čtvrtá kniha od autora a moje hodnocení začalo u první na pěti a pak co kniha, tak jedna hvězda dolů. Ještě mám v plánu Skleněnou dámu a tak doufám, že jsem se dostal už opravdu nejníže.
Rozmrzelé a zklamané dvě hvězdy.
Skvěle napsaný a velmi čtivý příběh.Četla jsem tuhle knihu už mockrát.Pan Pluhař byl prostě PAN spisovatel.
Naše země a naši lidé v během "divného století", když si mám vypůjčit Novavicovo názvosloví. Mělo by být povinnou četbou.
Nádherná kniha,ale na to člověk přijde až,když dojde do let a je v téhle situaci taky.Přečíst by si jí měl snad každý,aby na to byl připravený,když ho věk dožene do podobné situace a on zjistí,že už hraje poslední životní roli - dědečka.Pak už není nic.
Profesor Krčma, který nemá vlastní děti se upíná na sedm nejoblíbenějších maturantů a průběžně jim zasahuje do jejich životů. Jejich setkáváni po pěti letech je vždy příležitostí k malému životnímu bilancování. Mezitím sledujeme vývoj různých lidských osobností, jejich vzájemných vztahů, pomáhání, ale bohužel i zrady.
Dějem se táhnou mnohokrát zdůrazn'ované mravní zásady, smysl pro etiku, čest, přátelství.
Patetický epilog mě kupodivu dosti dojal.
Slohově perfektní, jak to Pluhař umí.
Štítky knihy
česká literaturaAutorovy další knížky
| 1960 |  Opustíš-li mne |
| 1966 |  Kříže rostou k Pacifiku |
| 1981 | Bar U ztracené kotvy |
| 1979 | Ať hodí kamenem |
| 1976 | Minutu ticha za mé lásky |
Tuto knihu jsem měla vypůjčenou kdysi z knihovny četla jsem jí jako náctiletá a přiznám se moc jsem to nechápala. Nyní jsem ji měla coby vyřazenou z knihovny tak jsem si jí tam našla a docela se mi líbila. I když sice tak kniha byla poničena( chyběli někde stránky) což je škoda- docela bych si ji ráda přečetla v celku. Musím říct, že to byla odvaha tohoto autora popsat poválečnou dobu, kdy se mělo ukázat tzv. budování socialismu, jeho nadšení popřípadě myšlenky lepších zítřků. Autor tady popisoval spíš charakter lidí , které přinesla poválečná doba, unor 1948 až do 60. let. Ukazoval český lid v plném rozsahu.