V úterý bude válka
Jáchym Topol
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Poezie Jáchyma Topola opravdu není pro každého. Nesourodý básnický vývar z jeho pocitů, zážitků, názorů a vnímání světa, který je často krutý, nekompromisní a temný, v člověku zanechá mrazivý a neodbytný tísnivý pocit, zejména z veršů o válce a násilí.
Čtete Topola a máte pocit, že je to psáno úplně jiným jazykem, že tohle divoké navazování motivů nemá rozhřešení. A pak se začínáte chytat a zábava začíná. Perfektní civilní verše a ještě k tomu to tam je požehnaně humoru.
Úplně nejvíce mě bavilo to jakési abstraktní vypointování nějakou lidovou pseudofilosofickou tezí.
A ještě jedna věc – není Topol takový psí básník? Páč jako vážně, téměř co báseň, to pes.
Zatmění
Ráno vzduchem prolétl kus hvězdy
a zaryl se do chodníku
kus od domu kde žijem. Prorazil dlažbu
a roztříštil vodovodní potrubí. Z kráteru stříká voda.
Vzal jsem kus černé
spečené hmoty do dlaně
když vychladl. Byl jako lebka ale těžší.
V poledne světlo zesílilo
a prošlo záclonou.
A časopis se zašklebil. Socha přešlápla. Pán světa ze země zdvihl knihu a odhodil ji. „Evropská kultura vznikla vyprávěním příběhu.“ Ale tady se nic neděje.
Chtěla tě zabít hvězda. Je po revoluci
zapal si cigaretu. Intelektuálové jedou na zájezd do Provence. Buď se prodám nebo ne.
Když ano
budu moct nejmíň 3 měsíce jezdit taxíkem.
Vždycky jsem obdivoval starší ročníky
měli o několik desetiletí déle
možnost
uvažovat o tom co se děje co je láska smrt samota atd.
a přežili to
a na nic nepřišli. Dnes násilí vybuchovalo v každé vteřině v pohybech ve slovech napětí otrávilo vzduch hustý těžký k nedýchání jako by přišel z pouště. Večer přišla v těch červených a říká: „Dnes je zatmění. Přece si pamatuješ. Budeme se ze střechy domu dívat na ulici.“
Zatímco se nebe štěpilo na drobný kusy
hlas říkal: „no jo peklo
tam jsou hovna mrtvoly a nože a červi jako tady...“
pak na obzoru záře hasla
nejdřív její matné okraje
potom mizely i zlaté
i rudé mraky
lesklé jako světlo
a potom jsme se dívali do tmy
a nebylo vidět nic.
(s. 74–75)
Nehodnotím.....nerozumím......nelíbí
........................................................................................................Výzva 2020/2
Topol básní o životě a o světě a o člověku v něm.
" … lidé přicházejí a odcházejí / musíš pořád přicházet na něco nového / nebo alespoň vydělávat peníze. / V Zátoce sviní měl během vteřiny místo rukou pahýly / po několika desetiletích mi pak ve světle vjel do pokoje / ve stříbrném rollsu potom byla přestávka / a ve 22.15 se upálil budhistický mnich / zvracel jsem. / Potom bylo světlo a pak tma / válka ve všech podobách zuřila dál někdo umřel jiný odešel / někoho políbila múza byl čas se ožrat / a čas založit rodinu vysoko bylo nízko a dole bylo nahoře / a bylo to tady / stejně jako včera / pak vyšly hvězdy a nic neskončilo. " báseň Přestávka (str. 78)
Autorovy další knížky
2017 | Citlivý člověk |
2008 | Sestra |
2006 | Anděl |
1994 | Miluju tě k zbláznění |
2005 | Kloktat dehet |
V mládí jsem četla Miluju tě k zbláznění i V úterý bude válka a byla jsem nadšená. Loni jsem si přečetla znova první sbírku a teď došlo na druhou. Kupodivu mě Topolovy básně i teď dokážou oslovit, zdají se mi stále aktuální. Vždyť svět je zase rozervaný a nejistý...