V zajetí divočiny
Ulf Kvensler
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/517094/bmid_v-zajeti-divociny-fCj-517094.png
4
55
55
Tři přátelé tráví každý rok týden putováním po horách a národních parcích Švédska, letos chce ale Milena přibrat svého nového přítele Jacoba. Anna a Henrik nedokážou její přání odmítnout, a proto všichni čtyři společně vyrážejí do opuštěného parku Sarek na severu Švédska. Jacob je příjemný, zábavný a zcestovalý společník, ale Anna se nedokáže zbavit pocitu, že „toho kluka odněkud zná“. Neviděla ho kdysi před soudem, když tam byla na praxi? Není to ten násilník, který skončil za mřížemi za napadení přítelkyně? Když se idylická cesta promění v noční můru, ukáže se, že vzít Jacoba s sebou bylo osudným rozhodnutím, jež navždy změní životy všech zúčastněných. Divočina vytváří syrovou kulisu boje o holý život, zintenzivňuje vše, co mělo zůstat ukryté, a nic není takové, jaké se to zdálo na začátku.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle byla pecka. Zvolna na stupnici, kdy se začne a pomalu vyloženě přituhuje. Ocitla jsem se na dovolené, sportovní dovolené, jako kdybych tam byla s nimi a přihlížela. V hlavě mi to šlo jak obrázky a představovala si tu krásu, prožívala jsem to snimi. Pak se vše začalo měnit a já měla ty samé pocity jako hlavní postavy. Strach, nejistota, jo mám i hlad a jaká tam byla zima si nedokážu představit. Tak moc se mi výprava zaryla do paměti. Pak přišly infarkty a neskutečné zlomení srdce. Tak hezká to mohla být dovolená . Pak ale nechápu ten konec? Co jako, jak jako? To bylo naschvál? Možná že svou teorii mám, ale komu věřit, nemám tušení.
Kniha se fakt povedla, ale konec byl jakože..What?
Velice napínavé thrillerové dobrodružství.
Příběh mi přišel uvěřitelný, některé zvraty jsem nečekala. Bavilo mě postupné odkrývání příběhu, i minulosti. Vykreslení postav, situací a dialogů bylo za mě perfektní.
Ke čtení jsem si do sluchátek pouštěla zvuky zimy v horách a s postavami jsem putování, strach i vyhrocené situace vážně prožívala. Přistihla jsem se, že v některých částech z hor jsem skoro nedýchala.
Mě konec nezklamal. Knihu mohu doporučit.
Na první pohled mě určitě zaujala obálka a anotace popisující příběh, jehož podobiznu ve své knihovně ještě nemám, proto jsem nad koupí dlouho neuvažovala.
Líbily se mi barvité popisy krajiny Sarku a jako milovník takových prostředí (ne však neustálého chladna, v němž se postavy nacházely) jsem si živě dokázala představit výhledy, které Anna (z jejíhož pohledu je příběh vyprávěn) obdivovala. V knize se střídají 2 časové linie doplňující se navzájem o informace, vhodně na sebe navazující. Občas se objeví retrospektiva do studia na vysoké škole, více poznáváme pozadí tří dobrých přátel a i když se mohou zdát nepodstatná, pomáhají pochopit především závěr knihy.
Během čtení jsem si myslela, jak je příběh předvídatelný, však přeci už jen z krátké charakteristiky na zadní straně knihy je očividné, jak se budou okolnosti vyvíjet - černobíle vystiženo dobro a zlo. Ale konec mě tedy překvapil, jak to pravděpodobně autor zamýšlel. Je ponechán lehce otevřený, ale ne tak, abych po dočtení byla zklamaná.
(SPOILER)
Celkem napínavé dobrodružství, vyprávěne z pohledu Anny.
Potom jsou v jejím vyprávění nesrovnalosti a pak to ze svého pohledu vypráví Milena.
Tak které z těchto dvou věřit?
To je asi na čtenáři, aby si úsudek udělal sám, závěr nedokončený.
V zajetí divočiny mě hodně bavilo. Je to přesně typ knihy, který lapne
a nepustí! Úplně sálalo dobrodružstvím a napětím. Líbil se mi i konec,
podle mě fakt výborný!
V zajetí divočiny mě nalákalo především lokacemi, ve kterých se odehrává. Trek Kungsleden jsem před nedávnem absolvoval a prošel si i část parku Sarek a názvy mnoha míst mi byly známé. I proto pro mě příběh měl silnější přesah. Jedná se o poměrně přímočarý, jednoduchý thriller, který je ale napsaný svižně a napínavě. A závěr byl docela překvapivý. V rámci žánru solidní práce.
Mě kniha mile překvapila. Bylo to čtivé, dobře popsané putování horami, místy opravdu napínavé. Kapitoly z minulosti mě bavily méně, ale nějaký význam měly. Až na tu poslední, ta byla opravdu navíc a pokazila celkový dojem z příběhu.
Nelze komentovat lépe, než jak už komentoval Pazďa - čekáte-li Bčkový thriller, budete spokojeni. Přesně to jsem čekala, přesně to jsem dostala. Je to čtivé, pořád se něco děje, autor postupně přidává různé úhly pohledu. Časem pochopíte, kam se celá tahle cesta ubírá, ale ničemu to nevadí. Za mě výborné Bčko, které si na nic víc ani nehraje.
Anna a Henrik a jejich kamarádka Milena podnikají každý rok dovolenou do hor. Letos by Milena chtěla vzít i svého nového přítele. Anna a Henrik váhají, protože ho ještě neviděli, nakonec souhlasí. Už od odjezdu z vlakového nádraží ale nastávají zvláštní situace, které naznačují, že to nebude jen tak obyčejné táboření v divočině.
Uf, mám po přečtení knížky trochu rozporuplné pocity. Je to po hodně dlouhé době knížka, která mě bavila tak moc, že všechno ostatní šlo úplně stranou a jen jsem četla a četla. Závěr byl ale zklamáním. Musím souhlasit s většinou komentářů, že konec byl useknutý. Možná to tak autor zamýšlel, aby si čtenáři sami odpověděli/vybrali, jak to vlastně dopadlo. 4*
Kniha mě primárně bavila, je to poutavý a čtivý thriller. Souhlasím s většinou komentátorů, že konec mohl nabídnout finální třešničku na dort. Té dostaneme pouze náznak a těsně před tím, než autor potvrdí skvělý závěr, kniha skončí. Buď měl být tento náznak dotažek nebo vynechán úplně. Ale dostal jsem vesměs vše co bych si přal od Bčkového thrilleru, takže jsem spokojen.
Byla jsem nadšená po celou knihu, nemohla jsme se od ní odthnout - až na ten konce... takže 5 hvězd neeee - škoda
Příběh dobrý, čtivý, ale ten konec... Jakoby autor nevěděl, jak to celé zakončit, tak zkrátka v určitém bodě přestal psát. Na mě to působilo, jako kdyby jste četli knížku, z které někdo vytrhl posledních dvacet stránek.
Bavilo mě to a bylo to čtivé a napínavé, nádherné popisy krajiny a znalost putování v v horské divočině, ale čím dál tím to bylo horší. A úplný konec tomu chybí, jak to vlastně bylo, kdo říká pravdu?
Napínavé a psychologické to bylo ale byli tam věci které mi přišli trošku přitažené za vlasy. příběh byl dobře napsaný popis hor a krajiny byl úžasný. Akorát minulost to si myslím že ta tam být nemusela protože neměla z příběhem nic společného a u té části z minulosti jsem se nudil.
Napínavý, psychologicky dobře vystavěný příběh s krásnými popisy horské přírody. Kapitoly s návraty do minulosti mě moc nebavily, ale celkově jsem si čtení užívala a i konec jsem pochopila. Pro mne je zcela jednoznačný.
Kniha zajímavá, čtivá,ale konec žádný, nevím jak to dopadlo,musela jsem číst konec bedlivě a nic
Ten konec to zabil. Zhltla jsem to najednou, nemohla jsem se odtrhnout - a pak přišel nepovedený konec. Posledních cca 40 stran zoufalství, kdy si zřejmě autor rval vlasy, chtěl už odjet na dovolenou a na telefonu mu visel nakladatel a nutil ho knihu dokončit.
A tak ji Ulf Kvensler dokončil, zaklapl počítač a už nikdy se k textu nevrátil. Udělám to stejně. Promarněný čas už mi nikdo nevrátí.
Národní park Sarek...kus téměř opuštěné části země na severu Švédska, která láká turisty zdolávat náročný terén a zažít velká dobrodružství. Stejně to mají tři přátelé, kteří na túry vyráží pravidelně už několik let. Letos se k nim přidá nový člen a to přítel jedné členky výpravy.
Se skupinkou procházíme drsnou krajinou, stavíme stany, zdoláváme kopce a údolí, překonáváme nevlídné počasí a držíme jim pěsti, aby se v pořádku dostali do vytouženého cíle. Bohužel, jak to tak bývá, na těchto náročných výpravách dochází ke krizím. A naše skupinka prožije několik nemilých situací, které je vystresují a donutí k hádkám. Dojde k nejhoršímu a to k rozdělení na dvě dvojice...boj o život tímto začíná...
Anna, Henrik, Milena a Jacob. Čtyři lidé, kteří jsou naprosto rozdílní a během příběhu poodkrýváme jejich povahy, názory a sledujeme jak se chovají ve vypjatých situacích. Je to velice napínavé čtení proložené barvitým popisem krajiny, takže vás to donutí googlit a ještě víc se do příběhu ponořit. Od první stránky cítíte podivné napětí a těšíte se, jak bude příběh gradovat. Mně osobně lezl na nervy Henrik, protože místo chlapa mi přišlo, že jde s Annou ukníkané dítě, které nedokáže překonat kopec. Přitom takový turista...Nejvýraznějšími postavami jsou Jacob a Anna. Anna, která neustále přemýšlí, odkud Jacoba zná. A my čtenáři můžeme sledovat, jaké překážky musí čtveřice přátel zdolat k cíli...
Bohužel, nevím, jak jiní čtenáři, ale já na konci knihy zmateně otáčela stránkami a hledala pokračování. Netuším, co autor chtěl koncem naznačit, ale pro mě tak celý příběh naprosto zkazil. Opravdu, až do posledních cca 10 stran byl příběh dokonalý. A pak přišlo rozčarování.
V zajetí divočiny
Kniha napínavá až do konce, jenom ten závěr, člověk aby si domyslel.....