V zemi stínů
Elizabeth Kostova
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/388212/bmid_v-zemi-stinu-Df1-388212.jpg
4
47
47
Mladá Američanka Alexandra Boydová právě přicestovala do bulharské Sofie. Doufá, že v tomto elegantním balkánském velkoměstě překoná bolest ze ztráty milovaného bratra. Jednou z prvních věcí, které v Sofii udělá, je pomoc se sháněním taxíku pro starší manželský pár… a bohužel si omylem ponechá jedno jejich zavazadlo. Zavazadlo, v kterém se nachází popel Stoyana Lazarova, talentovaného hudebníka pronásledovaného osudem i tragickou bulharskou historií. Ve své snaze navrátit popel těm, kterým patří, se Alexandra noří hluboko do tajemství a historie lidí i celé země i za cenu ohrožení sebe samé. Některá tajemství totiž nechtějí být odhalena.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
The Shadow Land, 2017
více info...
Přidat komentář
Přiznám se, že po přečtení anotace jsem byla vůči knize skeptická, což pokračovalo i v prvních pár kapitolách. Bulharsko nepatří zrovna mezi země, které by mě někdy nějak zajímaly. Ale nakonec mě děj vcelku zaujal. Jednalo se o dva paralelní příběhy: jeden ze současnosti, kdy mladá Američanka přijíždí do Bulharska učit angličtinu, a jeden týkající se retrospektivního příběhu již zesnulého člověka. Dozvídáme se spoustu bulharských reálií i něco z historie předválečného, poválečného a totalitního Bulharska. Ubrala bych určitě minimálně sto stran, aby kniha nebyla zbytečně dlouhá. Ale jinak hodnotím kladně.
Šel jsem do ní na doporučení vzdělaného člověka,že se beletrickou formou něco dozvím o historii Bulharska o které jsem víceméně nic nevěděl.Z doby stalinismu až dodnes.Takové české uranové doly.Ale i vhled do dob mnohem starších.Velmi zajímavá kniha,která se dobře čte a má smutný příběh se zadostiučiněním.Zase vím o Bulharsku trochu víc než málo :-)
Jako moto bych uvedl,že staré hříchy mají dlouhé stíny.
Po téhle knize mě láká bulharský venkov.
Kniha je dobře napsaná, velice dobře se čte. Akorát mi v některých pasážích přišla moc zdlouhavá. Ale příběh zajímavý.
(SPOILER) Krutý vĕzeňský dozorce,vrah mnoha vĕzňů se v novèm režimu stàvà oblìbeným politikem s povĕstì neúplatnèho.Nĕkdo ho ale pozná a sepìše vśe čeho byl svĕdkem,v ohroženì života se tak stává jeho rodina a jeho ostatky spolu se sepsaným svĕdectvìm a fotografií.
Velmi zdlouhavé a nepříliš zajímavé, aspoň pro mne: ne že bych znala nějak podrobně bulharské dějiny (nebo že by mne vůbec nezajímaly), ale ze všeho nejmíň se mi chtělo číst hrůzy poválečné, až příliš povědomé z domácího prostředí...
Ale aspoň jsem (po dvou knihách od autorky) konečně pochopila, odkud se bere její zájem o Balkán - může za to bulharský manžel :-)
Kniha sa mi veľmi páčila, má pekne vystavaný dej, striedanie spomienok s prítomnosťou, a dozvedela som sa aj mnoho vecí z histórie Bulharska, o ktorých sa veľmi nehovorí .. tak ako v mnohých iných krajinách, nie len z bývalej Juhoslávie.
Na tuhle knížku jsem náhodou narazila v levných knihách. Ihned mě zaujala krásnou obálkou a upoutávkou. Když jsem se pustila do čtení, ze začátku mi trochu vadilo, jak je spousta nedůležitých věcí dopodrobna popsaná. A říkala jsem si, že tahle knížka mi zabere hodně času, ačkoliv jsem ji rozhodně nechtěla odložit. Zhruba od půlky jsem se do čtení tak dostala, že jsem nechtěla aby končila. A přesto, že nemám ráda tematiku z války a pracovních táborů, tady mi to vůbec nevadilo. Naopak. Bylo to silný a krásný příběh a jeho postavy mi budou chybět.
Kniha se četla velice pomalu, ale odložit ji tak nějak nebylo možné. Silný příběh na téma, o kterém se tak často nemluví, i když je spojeno s historií všech zemí dřívějšího "východního bloku". Zajímavé také bylo číst, jak zvláštní jsou pro Američanku věci, které my považujeme za běžné (lípy, čápi, barevné domy...). Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že příběhu přece jen něco chybělo; rozhodně ve mně nezanechává takové nadšení jako Historička, kterou jsem četla před lety.
stejně jako historičku a zloděje labutí jsem v zemi stínů četla až příliš dlouho a úplně stejně na mě kniha působila dojmem, že ji odložit nesmím. musím uznat, že některé pasáže byli delší a méně záživné, ale jako celek v knize nic nechybělo. dvě dějové linie, které se na konci propojí, sympatické postavy a zajímavý příběh. určitě pět hvězdiček a teším se na další dlouhý román od autorky :)
Knize by slušelo o 200 stran míň, pak bych si ji s radostí přečetla. Kvalitou bych ji přirovnala k autorčinu předchozímu počinu - Zloději labutí.
Od Elizabeth Kostove už jsem četl Historičku a moc se mně líbila a tak když se na pultech objevila její nová kniha, hned jsem si jí pořídil, aniž bych četl anotaci. A neprohloupil jsem. Příběh má dvě časové roviny a odehrává se v Bulharsku. Jedna rovina je současnost a druhá jsou poválečná léta. Příběh a osoby jsou smyšlené, ale tak se to asi dělo. A co? Pracovní tábory v zemích bývalého komunistického režimu. Nebudu víc prozrazovat, román je to napínavý, mrazivý, čtivý... A čtyři hvězdičky jsem dal jen proto, že to je chvilku pomalé, ale to bylo i u Historičky. V každém případě je to kniha, která rozhodně stojí za přečtení.
Vleče se to. Příběh odhadnutelný, mělo to tak být? Asi spíš ne. Velké vyvrcholení nenastalo. Už od začátku absurdní. Hlavní postava hloupá, až na pasáže, kdy byl záměrně vyfabrikován opak. Jediné plus: Asparuch (od určité části) a dějiny
A na závěr - vážně neměla Vera až na krásu doslova žádné vlastnosti? Ono by to nevadilo, přece jenom postav je tam dost a nejde každé vykreslit nic moc nad rámec jejího místa v příběhu. (s hromadou škrtání by šlo i to) Jenomže Veřina krása se objevuje doslova všude. Pořád, pořád, pořád. To nemá manželka a matka jinou vlastnost než krásu, teda jenom když ji má?