V zimním slunci

05.04.2018

Líbivé verše na smutnou notu. Z dnešního pohledu archaická čeština přispívá k jakémusi patosu sdělení, patrně autorem nezamýšlenému. Mrtví nežadoní: „Mrtví nežadoní, mrtví jsou tak přímí; zajdou pro svůj obol s rysy kamennými. Co jsi zůstal dlužen, číms jim dělal muku, přijdou nevoláni, nastavují ruku. Jejich němé rety nepohnou se k díku, chladny jak ta zašlá jména na pomníku.“