Válečníci a války ve starověku a středověku
Donald Featherstone
https://www.databazeknih.cz/img/books/97_/97983/bmid_valecnici-a-valky-ve-staroveku-a-st-FvP-97983.jpg
4
8
8
Autor se nejdříve soustředil na obecný výklad dlouhého období vývoje válek, válečnictví a bitev od starověku, přibližně od r. 7000 př. Kr., až do konce středověku. Dále detailně popisuje jednotlivé bitvy, způsob vedení boje, druhy a kvalitu zbraní a celkové vybavení armád. Hodnotí také morálku a kvalitu velitelů i vojáků. U každé popisované bitvy je podrobný plánek se schematickým nákresem rozestavení vojenských sil před útokem a je také vyznačena členitost terénu (bitva u Kadeše - 1288 př. Kr., bitva u Leukter - 371 př. Kr., bitva u řeky Jaxartes - 330 př. Kr., bitva u Kynoskefalai - 197 př. Kr., bitva u řeky Ticinus - 218 př. Kr., bitva u Farsalu - 48 př. Kr., bitva u Tagin - 552, bitva u Stamfordského mostu - 1066, bitva u Hastingsu - 1066 , bitva u Kresčaku - 1346, bitva u Poitiers - 1356, bitva u Azincourtu - 1415). Publikace je doplněna kresbami válečníků ve zbroji a rejstříkem.... celý text
Literatura naučná Historie Vojenství
Vydáno: 2001 , Beta-Dobrovský , Ševčík (Plzeň)Originální název:
Warriors and Warfare in Ancient and Medieval Times, 1997
více info...
Přidat komentář
Kniha je souhrn informací o jednotlivcích druhu vojsk ve starověku a středověku, hlavních bitvách a vojevůdcův. Zájemce o historii válečnictví nezklame ani neoslní.
Osobně knihu doporučuji.
Vše už napsal parxel. Za mě bych doplnil, že jsem postrádal dvě věci. Autor popisuje použité taktiky, ale nezabývá se strategií. Ta i ve starověku měla obrovský význam. Tak třeba Alexander Veliký měl jedinou strategii - dojít až na konec světa, kvůli které svedl nekonečnou řadu bitev. Naopak Alkibiadés srazil na kolena rodné Athény dobře zvolenou strategií, aniž by sám vybojoval jedinou bitvu.
Další veledůležitý mezník v dějinách válek, který autor nezmiňuje, byl způsob velení v bitvě. Alexander se pokaždé vrhnul do nejprudší řeže, kde velel maximálně jen sám sobě. Naopak římští vojevůdci v bitvách skutečně veleli a sami se zapojili jen v krajních situacích.
Válečníci a války ve starověku a středověku je velmi zdařilá kniha o historii válečnictví. Hlavní nosnou myšlenkou je, že v každém historickém období objevil některý národ strategii, díky které se jeho armáda stala po určité období takřka neporazitelnou.
Autor postupně prochází dějiny od Sumerů, přes Řeky, Makedonce, Římany, Mongoly, Vikingy, Křižáky a moho dalších národů. Zamýšlí se nad tím, čím byly jejich armády ve své době výjimečné, že se staly neporazitelnými. A dále uvádí, jaké události nakonec vedly k tomu, že byly tyto armády nahrazeny jinými. Kniha je navíc zpestřena rozborem několika bitev, které byly určitým způsobem zajímavé (např. bitva u Leukter, bitva u řeky Jaxartes a plno dalších). V závěru knihy autor uvádí řadu zdrojů, ze kterých čerpal (všechny jsou v angličtině).
Mě jako laika tato kniha velmi zaujala a motivovala mě k tomu, abych začal více zajímat o historii. Na druhou stranu pro znalce historie může být tato kniha poměrně stručná. Přece jenom má pouhých 241 stran a popisuje historii válečnictví cca 30 národů a pokrývá přitom odbdobí od starověku po středověk tj. nějakých 3 500 let.
Dnes (rok 2015) je tato kniha již téměř nesehnatelná, což je velká škoda, protože jsem dosud na českém trhu na jinou tématicky stejnou a srovnatelně kvalitní knihu nenarazil. Vřele doporuji.
Autorovy knížky
| 2001 |  Válečníci a války ve starověku a středověku |
Dobrá publikace pro čtenáře, který netouží být "odborníkem" na tuto část historie válečnictví a stačí mu mít jen základní přehled.