1813: Válečný požár
Sabine Ebert
Válečný požár série
1. díl >
Bitva národů u Lipska v roce 1813, která zásadně změnila tvář Evropy. Evropa sténá pod Napoleonovou vládou. Po dramatické porážce Grande Armée v Rusku přecházejí Prusko a carská říše do protiútoku. Ve vykrváceném, válkou zdeptaném Sasku čeká mnoho lidí rozhodování, které neodvolatelně změní jejich životy. Je uzavřeno příměří a lidé čerpají naději. Ale v zákulisí si vládcové už dávno rozdělili Evropu mezi sebou, a vyvolali tak ohromnou bitvu u Lipska – do té doby největší válku na světě.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
1813 Kriegsfeuer, 2013
více info...
Přidat komentář
Jsem zvyklá na tlusté knihy, ale tohle mě v regále knihovny poněkud odrazovalo... Nakonec jsem si vzala oba dva díly a musím říct, že po sérii o porodní bábě jsem lehce na vážkách. Miluju historii, ale někdy je přemíra faktů vlastně na škodu. Místy zbytečně informativní než příběhové a nemám až tak potřebu číst to podruhé...
(SPOILER)
V průběhu čtení této knihy jsem chtěl hodnotit za plný počet, protože popis Sabiny Ebert o dění po útěku Napoleona z Ruska a zdecimování jeho Grande Armée na cestě z Moskvy zpátky na západ je výborný, Napoleonovy se podařilo vydupat ze země armádu novou a pokusil se zvrátit situaci ve svůj prospěch. Na území Německa a hlavně oblasti Saska od jara 1813. probíhalo mnoho střetů Francouzů a jejich spojenců s koalicí Prusů, Rakušanů a Rusů a boje se přelévaly od Berlína, přes Lužici a Slezsko až na území Čech, kde se 29 a 30. Srpna odehrála bitva u Chlumce na úpatí Krušných hor, zde padlo na 20 000 mužů z obou soupeřících stran.
Vše bylo nasměrováno k bitvě národů u Lipska mezi 14. až 19. Říjnem 1813. a právě zde mně autorka zklamala, protože místo epického popisu této bitvy, kterým měla kniha vrcholit, byl konec takový nemastný, neslaný a proto musím dát hvězdu dolů.
Musím říct,že autorku obdivuji. Napsat takovou knihu,kde se skoro vše zakládá na pravdě a ještě do toho vložit románovou linku,to je opravdu úžasné. Čtivo trochu horší na soustředění a je tam moc postav na zapamatování,ale jako celek je kniha výborná!
Zamilivala jsem si Empírovou dobu a jakékoliv informace a knížku týkající se této doby si vzdy musim přečíst. A tahle knížka je krásné napsaný a dobře se četla. Knížku velmi doporučuji.
Jelikož si moc z dějepisu ohledně Napoleonova období nepamatuji. Měla jsem na začátku problém se orientovat ve jménech a národech. Jinak příběh ušel. Přečetla jsem i druhý díl. Ovšem série o porodní bábě se mi líbila víc.
Trochu zklamaná. Porodní Bába byla super.Tento romám byl na mě moc historický. Hodně fakt, škoda, že nebyly rozvedeny do příběhu. Čekala jsem, že půjde o příběhy lidí na pozadí války a ono to bylo přesně naopak. Řádila válka a sem tam se vložil příběh. To mi ale nezabrání přečíst si další díl, protože mě zajímá, jak to dopadne s Henrietou
O "dějinném směřování" k bitvě národů u Lipska, o politických souvislostech, motivacích, stojícími za činy vládců bojujících zemí, i o tom, co a proč si o tom všem myslí obyvatelé Saského království, se v téhle knize člověk doví hodně - ale ne dost. Na můj vkus se paní autorka až příliš zaměřuje na příběhy a zážitky jednotlivců. Věřím, že, jak tvrdí v doslovu, to všechno jsou autentické momenty doložené a zdokumentované - jen se třeba staly jiným osobám než které si autorka vymyslela. Jen se mi zdá, že v historickém románu o slavné bitvě by autor neměl své ambice omezit na sdělení, že válka je zlá, špinavá, krvavá záležitost a válčící panovníci se ve svých rozhodováních řídí jen vlastní ješitností a svými sobeckými zájmy. V bezmála sedmisetstránkovém románu bych očekával, že autorka mnohem důkladněji seznámí čtenáře s celkovým pohledem na situaci politickou i vojenskou, do kterého pak lze vkládat jednotlivé linie lidských příběhů, ať už fiktivních nebo historicky potvrzených. Za to jí ovšem všechno to válčení nestálo. Podle mého soudu o utrpení lidí postižených válečným běsněním, pokud autor nechce čtenáři sdělit nic jiného, se dá napsat zajímavě (a dojímavě) i na nějakých 150 stránkách. Historický román by měl zachycovat historii a pod tím si doopravdy nepředstavuju vyprávění o tom, jak to tenkrát měli lidi ve válce těžký. Těžký to mají lidi ve válce vždycky; to není historie, to je permanentní skutečnost.
Co se týče knih s popisem dějin a ještě dost do podrobností,tak to není můj šálek kávy...
Líbilo se mi,že se tam objevuje víc příběhů osob,kterých se válečné období týká i když třeba jen okrajově,že kniha není zaměřená pouze na vyprávění o minulosti...
Nejvíce mě oslovil příběh o Henrietě...
Ráda bych si přečetla další díl,abych se dozvěděla jak to /nejen/ s Henrietou dopadlo...
Přes dvě stě let po strašlivé bitvě u Lipska autorka vypráví jak k ní došlo a o co šlo ve skutečnosti. Podala celkový obraz vojenských operací a tajné diplomacie v jejich pozadí. Detailně vylíčila průběhy bitev a popsala válečné hrůzy (tak detailně, že mi z toho nebylo zrovna dobře a občas jsem měla slzy v očích). Skoro všechny postavy tohoto románu skutečně žily.
Sabine Ebert si zaslouží obrovský obdiv - aby byl románový děj naprosto historicky přesný, přečetla dle svých slov mezi dvaceti až třiceti tisíci stránek odborné literatury.
Kniha je skutečný unikát mezi historickými romány, ALE doporučuji pouze těm, kteří se zajímají o napoleonské války nebo těm, kteří se chtějí o této době dozvědět co nejvíce. Nejde sice o literaturu faktu, ale přesto román nebude bavit každého, těch historických dat je tam hodně a ubírá to takové té lehké čtivosti.
Musím napsat, že z počátku jsem měl se čtením dva problémy. První byl, že jsem se nemohl ztotožnit s černobílým vylíčením Napoleona a nemohl jsem se vyznat rozdílu mezi Sasy a Prusy. Knihu jsem proto odložil, ale nedalo mi to, vrátil se a dočetl a rozhodně nelituji. Není to sice Vojna a mír,ale spíš bych román přirovnal k Jihu proti Severu. Perfektní vylíčení válečných operací a zajímavé osobní příběhy románových hrdinů.
Opravdu historicky hodnotná kniha. Líbila se mi i ohledně románového děje, a ten konec... ten byl přesnej :-). Jediné, co mi na ní vadilo, bylo to, že jsem vlastně vůbec nebyla zvědavá co bude dál, takže jsem ji četla dost dlouho. Na druhý díl se ale moc těším.
Autorka mile překvapila, neboť propojit takřka odborný popis historického dění s několika beletristickými dějovými liniemi tak, aby čtenář vydržel téměř devět set stránek textu, je poměrně umění. Mám-li se přiznat, četla se mi i lépe než její středověké opusy; připraven je i druhý díl a těším se na něj.
Když hodnotím knihu jako celek moc se mi líbila. Přesto k ní mám několik málo výhrad. Začátek byl pro mě možná trochu zdlouhavý a chvíli mi trvalo, než jsem se do děje dostala, prvních cca 100 stran mě moc nebavilo. Poté ale začal být děj opravdu hodně zajímavý a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Druhá věc, která mi maličko vadila bylo to, že se autorka vždy věnovala ve velké míře jedné dějové linii a další odsunula maličko na druhou kolej (kniha má několik linií propojených v jeden celek). Uvítala bych, kdyby se v jednu chvíli vždy věnovala všem dějovým linkám stejně. Knihu bych hodnotila jako zdařilou a rozhodně si přečtu další díl(y).
Tato kniha je dokonalá, prostě jedním slovem dokonalá. Takhle nějak má vypadat historický román. Neuvěřitelný posun od série s porodní bábou. A naprosto nečekaný. Nebála bych se přirovnat k jistému jinému velkému dílu z téhle doby, v mnoha ohledech je to totiž epos stejně výmluvný a člověk polyká stránky ani nemrkne. 5/5
Po přečtení knihy mám rozpačitý dojem, na jednu stranu pěkný příběh obyčejných lidí, na druhou zbytečný historický popis události 1813, které mne chvílemi dost nudily. Nevím, zda si půjčím i pokračování. ...
Autorka na románu začala pracovat na žádost spolku Jahrfeier Völkerschlacht bei Leipzig 1813, a byl vydán k 200. výročí Bitvy národů, bitvy u Lipska. S. Ebertová sepsala velmi obsáhlé dílo, na základě studia historické literatury, kronik a novinových zpráv. Příběh vypráví prostřednictvím smyšlených hrdinů, jejichž životy však propojila s reálnými, historickými postavami. Setkáme se v něm i s malým chlapcem v davu, s Richardem Wagnerem:)
V románu se střídají pohledy na dění ze všech čtyř "válečných stanů", a právě možnost srovnání uvažování a strategie jejich vůdců, činí čtení velmi zajímavým a podnětným. Není to poprvé v poslední době, kdy jsem si uvědomila, že ač nás dělí od tohoto "Armagedonu" již více než 200 let, mnoho jsme se jako lidé nezměnili, bohužel.
Součástí knihy jsou mapky, soupisy jednotlivých aktérů, dle jejich národnosti, či příslušné strany, za kterou bojovali. Nakonec autorka připojila i seznam doporučené literatury.
"Koho v tomto okamžiku zajímají dny naplněné hrůzou, mrtví a potoky krve v ulicích, hlad a bída, která je nevyhnutelně ještě čeká?
Bonaparte je poražen, bitva skončila a jejich město ještě existuje. Všechno bude už jen dobré.
Mír. Svoboda. Bratrství.
Osvobozená, sjednocená vlast.
Nikoho z jásajících lidí na lipském náměstí ani nenapadlo, že nic z toho nebude pravda. Že nejspíš jen vyměnili jedno zlo za druhé. A hlad a tyfus budou brzy v jejich městě řádit ještě hůř než dosud. ...."
Štítky knihy
napoleonské války dějiny Evropy 1. pol. 19. století Sasko historické romány bitva u Lipska (1813)
Autorovy další knížky
2011 | Tajemství porodní báby |
2011 | Osudy porodní báby |
2013 | Sen porodní báby |
2014 | Krev a stříbro |
2012 | Kletba porodní báby |
Autorka věnovala spoustu času studiu historických pramenů, pro mě nakonec bylo největším překvapením zjištění, jak lehce člověk zjišťuje,že stačí znát data různých bitev a vůbec,aspoň já ne, nepřemýšlí,co vše se za těmito daty skrývá. Obrovské utrpení civilního obyvatelstva, utrpení tisíců mužů bojujících za panovníky, kteří jsou pro ně jen materiál pro získání větší moci , většího území, které chtějí ovládat.
Pohnutky válčících "vládců" se nemění,ale tato apokalypsa je naprosto nepředstavitelná.
Proto pro mě nejsou důležité historické postavy,ale ti obyčejní lidé,kteří museli projít takovým peklem,jaké popisuje Sabine Ebert.