Válka bez skalpů
Jaroslav Moravec
Román se smyšlenými příběhy smyšlených postav na pozadí vyhlazovací války, vedené bělochy proti Indiánům amerického Jihozápadu v letech 1874-1877. Válečný běs vytváří situace, evokující dojmy mnohem pozdější historie, i dneška, když mezi utiskovanými Indiány najdou se zrádci, prodávající za peníze své druhy a když mezi bílými utiskovateli najdou se bojovníci, kteří si uvědomují nesmyslnost zabíjení.... celý text
Přidat komentář
Slušný western, srovnáván s mayovkami - nemůžu posoudit, viděl jsem zatím jen filmy.
Z Vinnetoua se mihnou postavy Sam Hawkens a Old Firend, celkem příjemné zpestření.
Samostatně kniha skrz příhody poručíka Eliotta nahlíží na kolonizování ameriky, boje s indiány, jejich přesidlovaní a celkovou melodramatickou a pochmurnou dobu, při které byly Indiáni vyhlazováni.
Prvně jsem tento kousek četl asi v patnácti letech a přišlo mi to mnohem lepší, než strýcem a tátou doporučované Mayovky. Bylo to takové tvrdší, realističtější a zbavené takové té "pohádkovosti", která mi trochu vadila na Vinnetouovi, apod.
Kniha kterou jsem kdysi četl v době, kdy jsem hltal Mayovky a naprosto mi sebrala iluze... Její realismus byl hodně brutální procitnutí ze snu o Old Shatterhandovi...
Příběh poručíka armády USA Eliotta. Eliottova jednotka je převelena do Texasu, kde musí potlačit povstání Indiánů (Komančů, Kiowů, Čejenů a Arapahů). Potká se i s malým zálesákem Samem Hawkinsem a v příběhu se mihne Old Firehand. Eliott pochopí marný boj rudého národa za svobodu.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1991 | Klekí Petra, bílý otec Apačů |
1966 | Válka bez skalpů |
1971 | Zrazený tomahavk |
1994 | Útěk z Onondagy |
1991 | Mezi piráty / Uprchlíci z Clintonu |
Jsem rozpolcena. Kdyby to nebylo o indiánech, nedala bych ani ty tři hvězdičky, strašně moc mi tam vadila ta propaganda poplatná době vydání. Chápu, že bez toho by kniha o Divokém Západě a vojákovi americké armády asi měla mnohem větší problémy vyjít, ale to nic nemění na tom, že tomu propaganda čouhá nejen z bot, ale i z uší, byť se mnohdy dovedně skrývá na pozadí.
Stejně tak jsem při čtení přemýšlela, zda si nemohl autor vymyslet jiné postavy, než půjčovat si od Maye Sama Hawkense a Old Firehanda, když příběh by stejně tak mohl plynout s jinými trapery, než konkrétně těmito dvěma. Zde si však myslím, že jsou tam dané postavy jako vzdaný hold jeho oblíbenému spisovateli a vlastně to příběhu nijak nevadí. Konec zajímavý, takže autorovi ještě šanci dám.