Válka na Ukrajině a eurasijský světový řád
Glenn Diesen
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/549686/bmid_valka-na-ukrajine-a-eurasijsky-svetovy-rad.jpg
5
4
4
Norský profesor Glenn Diesen předkládá svojí knihou Válka na Ukrajině a eurasijský světový řád fakticky podložený pohled na válku na Ukrajině, který je v příkrém rozporu se vším, co dnes o této válce tvrdí většina západních politiků, úředníků, vojáků, aktivistů a jim poplatných médií. Válka nevypukla nevyprovokovanou ruskou agresí vycházející z Putinovy touhy obnovit Sovětský svaz a vládu nad střední Evropou. Diesen přesvědčivě dokládá, že válku vyprovokovala agresivní politika USA. Washington se dlouhodobě snaží oslabit jakoukoliv mocnost, kterou považuje za hrozbu své globální nadvládě. · · · Diesen tyto události včleňuje do širšího historického kontextu, jímž je přechod od americké liberální hegemonie k multipolárnímu uspořádání světa. Úvodní kapitoly proto věnuje pojmu mezinárodní řád a ukazuje, jak se napříč staletími proměňoval. Vychází přitom ze školy politického realismu, která za hlavní znak mezinárodního řádu považuje rozložení moci. Moc může být rozptýlena mezi řadu hráčů, jako ve starověkém Řecku mezi Athénami, Spartou, Korintem, Thébami a dalšími, nebo naopak soustředěna v rukách jednoho z nich, jako tomu bylo v Římském impériu. Každý model má své výhody a nevýhody a v průběhu staletí se střídají. Dnes zažíváme přechod od centralizovaného systému americké hegemonie k systému, v němž bude více mocenských center, vedle USA také například Čína, Indie, Rusko či Brazílie, a kterému se říká multipolarita. – Z doslovu prof. Petra Druláka... celý text
Přidat komentář
Válka na Ukrajině a eurasijský světový řád
Než vůbec začnu svůj komentář, chci připodotknout, že si nedělám iluze o žádné z obou velmocí, které si v době studené války rozdělily nejen Evropu, ale i svět. Jak se trefně říká, jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Ale vadí mi, když se zcela účelově jeden stát prezentuje jako altruistický spasitel a mírotvorce, zatímco nejvyšší představitel toho druhého je nazýván masovým vrahem a jeho země je doslova v klatbě. A přitom by stačilo třeba porovnat počet vojenských základen rozmístěných po světě, případně vojenský arzenál obou uvedených států.
Po přečtení téhle knihy mám jedinou otázku: jak to Rusové dokázali, že vtrhli na Ukrajinu AŽ v únoru 2022? Jak dokázali tak dlouho – minimálně od roku 2004 – ustát neuvěřitelnou aroganci a drzost především ze strany USA a posléze i faktické financování, vyzbrojování a de facto začleňování ukrajinské armády do struktur NATO? Hypoteticky si představuju, kdyby něco podobného provozovalo Rusko třeba v Mexiku, nebo v Kanadě: špionážní činnost, vojenské posádky, několikerá společná cvičení spřátelených armád, vyzbrojování a výcvik tamní armády, podpora skupin otevřeně se hlásících k fašismu, aktivity na vládní i mimovládní úrovni . . .
Ačkoli jde o knihu nabitou fakty a citáty, četla se mi neuvěřitelně snadno a hltala jsem ji snad ještě více než třeba detektivku. Denně jsem před spaním zvládla klidně 50 stran i více, vůbec mi „nepadala víka“ a naopak jsem se nemohla odtrhnout. Autor, norský profesor, začíná zeširoka, a je to skvělé: Vestfálský mír a uspořádání světa po něm, ale taky Mírový koncert po napoleonských válkách, velmi zajímavé a inspirativní. Dostává se k rozpadu SSSR, ke konci železné opony, k pádu Berlínské zdi, a postupně, ale důkladně odhaluje mocenské ambice jak USA, tak jejich prodloužené evropské paže, NATO.
A mě napadá další otázka: vím, že na „co by bylo, kdyby“ nehrajeme, ale přesto si říkám, jaký by byl světový vývoj, kdyby ona vychvalovaná záruka evropského míru zvaná NATO přestala existovat v tomtéž okamžiku, kdy se rozpustila proklínaná Varšavská smlouva? Tohle se samozřejmě nikdy nedozvíme, ale jisté je jedno: existence NATO a jeho aktivity Evropě škodí, za všechny stačí jmenovat rozpad Jugoslávie a vznik Kosova (mimochodem právě Kosovo srovnává autor knihy s anexí Krymu a světe div se, z tohoto srovnání, resp. ze srovnání legitimity obou situací vychází Krym lépe). A to už vůbec nemluvím o Nordstreamu 2: nepřátelský akt jednoho členského státu vůči jinému členskému státu, bez vysvětlení a bez odhalení viníka?
Velké poděkování nakladatelství Lukáš a syn, které knihu vydalo a zajistilo kvalitní překlad. A velká škoda, že není nabízena v každé knihovně a v každém knihkupectví. Nedělám si iluze o množství čtenářů, ale věřím, že ti, kteří by ji otevřeli a začetli by se, by možná začali uvažovat trochu jinak než jak nám denně hlásají naši vládní politici a provládní média, neboť cui bono se děje naše (potažmo evropské) velkolepé odstřižení od všeho ruského?