Drak
Conn Iggulden
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/429568/bmid_drak-w8n-429568.jpg
5
49
49
Válka růží série
< 4. díl
Rozhodující střetnutí se blíží. Závěr výpravné ságy o nejkrvavějším konfliktu anglické historie Anglie, 1470. Devět let po bitvě u Towtonu se karta obrací a král Eduard musí prchnout i se svým bratrem Richardem do Francie. Královskou korunu chce ale za každou cenu získat zpět, nicméně jeho plán na vylodění u anglických břehů je nesmírně riskantní. Hrabě Warwick navíc netouží po ničem jiném než zbavit se Lancasterů jednou provždy. A na svou příležitost čeká také Jindřich Tudor, který se ve francouzském vyhnanství rozhodne k zásadnímu kroku... Iggulden se opírá o důkladnou znalost historie, zároveň umí vystavět dramatický příběh, v němž dávné děje a postavy doslova ožívají před očima. Svým působivým stylem bez příkras čtenáře přenese přímo doprostřed válečné vřavy na bojištích nebo k tajným jednáním ve zdech středověkých hradů.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2020 , Kniha ZlínOriginální název:
Wars of the Roses: Ravenspur: Rise of the Tudors, 2016
více info...
Přidat komentář
Čtvrtý díl Války růží - Drak, autor perfektně zakončil historické skutečnosti boje o trůn. Král Eduard s bratrem Richardem po porážce uniká do Francie, v Anglii ale zůstává jeho rodina, která získá azyl v opatství. V Anglii zůstává také mocný nepřítel hrabě Warwick z rodu Lancasterů, který také touží po královské koruně. Návrat Eduarda, s bratry Richardem a Jenem, vítězství nad Warwickem je zasloužené, vracejí se staré časy nadvlády Yorků, ale nemají věčného trvání. Král Eduard umírá, ať žije nový král Richard III. V doslovu autor podal více informací, což závěr knihy obohatilo.
Úžasné finále. Sice půl knihy se pořád k něčemu schyluje, ale je třeba vytrvat, stojí to za to. Zpětně mně dochází jak velké události stojí na náhodách a nelogických rozhodnutích. Koho by napadlo bojovat v mlze, po tmě, držet armádu v zimě? Co k čertu dělal Warwick u Coventry?Proč nesmetl hrstku Yorků, když je měl pod nosem? Srdce mě bolelo, když jsem pomýšlela na ztrátu synů Alžběty Woodvillové a Markéty z Anjou a to jsem je obě neměla ráda. Nedovedu si ani představit, že by někdo zabil mé nevinné děti, protože jsou pokračovatelé vládnoucího domu a budoucí hrozby. Žádná postava mi nepřirostla tak k srdci jako Warwick, tvůrce králů. Myslím si, že byl daleko lepší diplomat než vojenský stratég. Jeho konec jsem skoro obrečela, i když jsem věděla jak dopadne a kdy padne, nepokrytě jsem mu fandila až do konce. A slovo závěrem? Doslovy v románech většinou nečtu, tady jsem se na historické poznámky autora strašně těšila.
I poslední díl "Války růží" si zachoval svoje tempo i přitažlivost děje. Pokud jsem se setkal s historií tohoto období, tak to byly jednotlivé výňatky z této historie a nedokázal jsem si tyto jednotlivé střípky dát do vzájemné souvislosti, což se podařilo autorovi této tetralogie. Pravda je že Shakespeare vykreslil Richarda jako hrbatého křiváka, ale musíme si uvědomit, že psal v době, kdy vládli Tudorovci a tak ten popis vypadal podle toho.
Na celém díle je také vidět, jak byla provázána politika Francie a Británie a pokud se něco semlelo, mělo to následky i za průlivem La Manche.
Trochu mě zklamal ten uspíšený konec. Richardovi měl autor věnovat víc prostoru a taky rozvinout trochu víc plány Jindřicha Tudora. Ale i přes to je to povedená série.
Závěrečná část výborné tetralogie - tentokrát zaměřená na život krále Richarda a na Jindřicha Tudora. Autorovi se podařilo udržet vysokou úroveň až do konce série. Pro všechny milovníky období Války růží je to zkrátka povinná literatura.
Důstojné završení celé série se mi líbilo. Nejvíce jsem litoval Warwicka, ten měl doopravdy smůlu. A závěr, kdy nastupuje na trůn první Tudorovec, mě zaujal velice. V paměti mi zůstane řešení Rhys ap Thomase, jak dodržet přísahu danou Yorkům a přitom se současně přidat na stranu Lancasterů, resp. Tudorů. Fakt šalamounské řešení. Kdo má rád historické romány, tak si při čtení celé série přijde na své. Doporučuji a dávám všechny hvězdy.
Za mě trochu slabší než předchozí díly, ale chápu, že autor chtěl čtvrtým dílem ukončit celý konflikt, který se táhl neuvěřitelných třicet let. Jakožto historický nadšenec jsem moc ráda, že se tato série dostala do českých vod, a tudíž i ke mně :-) Conn Iggulden mistrně popisuje průběh velkých bitev, takže čtenář má pocit, jako by se bitvy sám účastnil. Také oceňuji autorovy poznámky na konci knihy, kde mimo jiné vysvětluje, proč se rozhodl v poslední třetině knihy přeskočit jedenáct let Eduardovy vlády.
Skvelé ukončenie série. Zaujímavo podaná tzv. vojna ruží, kde je veľa histórie, napätia, pútavo opísané postavy a boje medzi dvoma rodmi, ktoré sa postupne navzájom pozabíjali a nakoniec z toho víťazne vyšli Tudorovci:-).
I když víte, jak to celé dopadne, stejně čtete i tenhle závěrečný díl s napětím. A je proč, děje se tu toho opravdu hodně. Králové se střídají jeden za druhým, a z Francie vyráží co chvíli nějaká invazní armáda s dalším uchazečem o trůn. Čtení je to opravdu dobré, má to všechny klady předchozích dílů, je tu spousta historických informací i řada zajímavostí o kterých se běžně nepíše. Daleko lépe, než je obvyklé, se tu mluví o Richardu III. Nevypadá tu zdaleka jako démonický hrbáč s krvavýma rukama, byť ani tady se mu podíl na řadě podezřelých smrtí neupírá. Rád bych se dočetl něco víc o Jindřichu Tudorovi a jeho předcích, ale tenhle příběh byl o boji rodin Yorků a Lancasterů a Tudorovce si holt musím najít jinde. Pěkná série a myslím, že se dám rovnou do Igguldenova Čingischána, docela mám chuť si od něj ještě něco přečíst.
Poslední díl tetralogie byl opět za plný počet hvězdiček. Prostě takhle si představuji správný historický román. Oceňuji i poznámky spisovatele v závěru každého dílu, kde se vyjadřuje k tomu, co jsou opravdu historické skutečnosti a co je jen pravděpodobnost a dohady.
Během čtení tetralogie se mé názory na většinu postav pohybovaly od počátečních sympatií, přes zklamání, až nakonec k lítosti a soucitu. Z nerozlučných přátel se stávají nepřátelé, nikdo nikomu nemůže věřit, za vším může být zrada. Rodinu nevyjímaje, naopak.
Díky této sérii jsem se konečně ve válce růží zorientovala, i když by asi bylo dobré přečíst si nějakou knihu o Eduardovi III., protože tam byl prvopočátek budoucího problému.
Kniha je dobře napsaná a dobře se čte. Přesto jsem s ní měla problém a četla jsem ji 4 měsíce. Asi proto, že před touto knihou jsem přečetla trilogii válka růží z období, které je v knize a už jsem znala všechny postavy a věděla jsem jak kdo skončí. Prostě pro mně to nebyla kniha, od které bych se nemohla odtrhnout na delší dobu.
Bylo to výborné, ale v poslední třetině knihy to vzal autor poněkud zkrátka. Už od půlky jsem si říkal, že zbývá příliš mnoho událostí na tak málo stránek. Trochu je to vysvětleno v poznámce na konci. No dobrá... Ale byla to skvělá série, krásně provedené knihy včetně seznamů postav a rodokmenů. Vzácně vídaná věc.
Vynikající! Důstojné zpracování důležité historické epochy, ve které stojí proti sobě dvě znepřátelené strany: Lancasterové a Yorkové. Je to strhující čtení. Autor dokázal přiblížit každou scénu tak přirozeně, až to bralo za srdce. Člověk nevěděl, komu má vlastně držet palce. Hrdinové tu byli všichni zúčastnění. Král Eduard, který se z oplácaného alkoholika dokázal znovu postavit na nohy a velet vojsku, jeho mladší bratr Richard musel prokázat dvojnásob odvahy, protože zápolil i s tělesným postižením - tedy v románu, ve skutečnosti měl pouze jedno rameno výš než druhé. Stejně tak by bylo divné, kdyby při své povaze nechal zavraždit synovce. Byl totiž ztělesněním spravedlnosti a zavedl soudní pořádek. Ale to už je básnická licence a na Richardovi III. se dost vyřádil i samotný Shakespeare. Určitě nebyl žádný zloduch, ale dobrý panovník, který si ty pomluvy nezasloužil. Nakonec vítězí Jindřich Tudor a je tu počátek vlády Tudorovců. No, ale mám jednu připomínku: pokaždé si při četbě o událostech staré Anglie povzdechnu - kéž by měli rodiče více odvahy a fantazie, a nebyli tu pořád dokolečka samí Richardové, Jindřichové, Ludvíkové a Eduardové! To by se pak docela jinak četlo :)
Velmi slušné zakončení výborné série. Poslední díl byl pro mě o něco slabší než ty minulé, ale pořád vysoký standard. Autor je považován za mistra popisu velkých bitev a tady mi přišlo, že jim nevěnoval tolik prostoru a dost je zkrátil a osekal.
Když se dva perou, třetí se směje, asi tak vlastně dopadly války růží. Lancasterové s Yorkama se navzájem vyvraždili a naživu zůstal poslední Plantagenet, slavný hrbáč Richard III který po dvou letech vlády padl v bitvě u Bosworthu kde podle Williama Shakespeara marně sháněl koně, a na trůn nastoupili legendární Tudorovci.
Jsem rád že napotřetí mám konečně od Conn Igguldena celou sérii.
Tak tohle byla krásná četba ... konečně jsem se dočkala českého překladu této úžasné knihy ... o dějinách Války růží se v hodinách dějepisu moc nevěnuje pozornost, což je docela škoda ... v této knize je jak historický román, který zaujme hned od prvních stran a už nepustí ... ale také historická vložka od autora ... za mě je jedna z nejlepších historických knih ....
Štítky knihy
Anglie 15. století Tudorovci Lancasterové války růží Yorkové
Autorovy další knížky
| 2017 |  Bouře |
| 2009 | Vlk plání |
| 2003 | Císař 1: Brány Říma |
| 2018 | Trojice |
| 2009 | Vládci luku |
Největší vadou této tetralogie je to, že je vlastně hrozně krátká (pokud se dá něco takového napsat o díle, které má skoro 2000 stran). Je to hlavně tím fantastickým zpracováním. Čtete nádherné příběhy a ani si neuvědomujete, kolik nasáváte historických dat. Alespoň pentalogii s popisem počátku vlády Tudorovců z toho ale autor mohl udělat. Určitě brzy zkusím některou další jeho sérii. Společně s Penman tak získáváte perfektní přehled o historii Anglie.