Přidat komentář
S komentářem kolegy Blue můžu vřele souhlasit - Eduard Fiker byl opravdu nadstandartním autorem v oblasti, které se v literatuře věnoval. Nejvíce mám rád (když pominu jeho humoristická díla, která jsou psaná jinak) právě jeho lakonický styl, patrně okoukaný z knih anglické provenience té doby. Později, po válce, snad jako úlitbu dobovým požadavkům, tento způsob psaní bohužel opustil (nebo se mýlím?).
Válka šerifů může hrdě stát po boku Stráži na psí skále nebo Koženému praporu. Čím vyčnívá je jistě v té době nezvyklá brutalita (jeden z hrdinů posmrtně nabodnutý na pouliční pumpu), ale také neobyčejně akčním závěrem knihy, kdy se do sebe v mistrném popisu pustí ve velkolepých jatkách celé město. Koně se vzpínají, pušky a kolty chrlí oheň, muži i zvířata padají k zemi, jsou zvířecky dobíjení nemilosrdnými nepřáteli nebo umírají později bez naděje na lékařskou pomoc... no valil jsem oči... a nevím, jestli má tato kniha v rodokapsové předválečné literatuře obdoby...
Co prožíval v té době Fiker, že se do psaní tak obul? Je to snad ozvěna dobových událostí? První vydání je z roku 1939...
Přímočarý a velmi akční western, navíc velmi zručně napsaný, Eduarda Fikera je v tomto ohledu nutno považovat za áčkového autora béčkové literatury, řemeslo ovládal vemi dobře. Jsou tu kouzelné okamžiky: "Je těžko za podobných okolností vyložit, proč se věci vyvinou tak a ne jinak. Buddy se v překotném zmatku ocitl opět nablízku Daisy Manbyové. Stála u stěny a právě na ni padal těžce raněný kůň. Hrozilo nebezpečí, že ji svou váhou rozmačká. Buddy nevěděl, jak se stalo, že se najednou opíral nohama o zem a rukama o domek. Pod sebou měl Daisy a na zádech koně." Jako oddechové čtení ideální.
Autorovy další knížky
1960 | Série C-L |
1969 | Paklíč |
1973 | Kilometr devatenáct |
2009 | Zlatá čtyřka |
1968 | Paní z Šedivého domu |
Dobře napsaný western.