Válka v oblacích
Alexandr Ivanovič Pokryškin
Paměti jednoho z nejlepších stíhačů druhé světové války, sovětského letce A.I. Pokryškina, přinášejí dramatické líčení průběhu bitvy o nadvládu ve vzduchu mezi sovětskými a hitlerovskou Luftwaffe. ,,Pozor, ve vzduchu je Pokryškin!"- tak byli varováni němečtí letci na úseku fronty, kde bojoval. V dramatickém líčení konkrétních leteckých bojů sledujeme bojovou cestu Pokryškinova mateřského gardového stíhacího pluku.... celý text
Literatura světová Válečné Biografie a memoáry
Vydáno: 1977 , Naše vojskoOriginální název:
Něbo vojny
více info...
Přidat komentář
První půlka knihy se četla perfektně, pak však začíná přibývat frází "dobrý komunista, dobrý občan své země, soudružský boj, vlast se odmění..." a trochu to ztrácí na atraktivitě. Nejde jen o silně komunistické vyznění, spíš se tím trochu mění autorův styl, už to není čistě jen o bojových příhodách a začíná se to táhnout. Přesto je to velmi dobrá kniha, kterou mohu jedině doporučit.
Nepoznám veľa memoárových leteckých kníh z ruskej strany (max. Skomorochov a Kožedub) a preto ich považujem za cenný pohľad na problematiku leteckého boja v 2. svetovej vojne z pohľadu ruskej strany (v porovnaní s tonami kníh zo západu).
Pokryškin je človek svojej doby s ruským pohľadom na svet. Bojový život vykresľuje zaujímavo. I keď, o čo je menej kritický k sebe, o to viac k ostatným súdruhom. Samozrejme, ten stranícky podtón tam je, ale dá sa odfiltrovať, základom knihy však ostávajú súboje a frontový život jednotky. Za mňa spokojnosť.
Pokryškin bol jednak bohovsky dobrý pilot a odvážny chlap, a jednak drzá držka voči červenému mid-establishmentu (ako to tak pekne rečieme my stredoslováci), a prešlo mu to. Asi že aj represívne pucácke hlavy súdruhov stredného rangu si uvedomovali cenu takých vojakov a chuť na represie musela nabok. Napokon, sám Žukov nebol po chuti mnohým v politickom vedení... ale upratať ho nemohli, lebo koho za neho? Tak Pokryškin lieta, zostreľuje nadľudí, čo si chcú z ostatných navariť mydlo, k tomu držkuje a odvráva (nezmienil sa o väčšine ťahaníc s najtupšou časťou ruďochov, ale dá sa to dosledovať v iných zdrojoch), a celkom plasticky a zaujímavo popisuje leteckú vojnu na východe. Hádam aj pravdivejšie než napríklad Pierre Closterman na západe. Je tam samozrejme celý čas prítomné to, ako je oddaný komunistickým ideálom. To mu nemožno vyčítať. Boli mnohí, a veľmi úprimne. Aj ja by som bol, byť nevoľníkom, ktorému zrazu niekto zaručil (a poskytol) dôchodok, zubára, elektrinu, deťom školu a mojej starej gynekológa. V taký systém by som veril a stál za jeho existenciou, napriek idiotom, čo všetko kazia.
Pokryškinovo Vojnové nebo sa mi páči - také, aké je. Zodpovedajúce dobe a v tom zmysle čestné a pravdivé. Napísané statočným chlapom a neohrozeným vojakom. Neskrýval sa v kancelárii v zázemí; bojoval -a víťazil- za správnu vec, za porážku krutého a absurdného zla, za záchranu svojej krajiny a jej spoločenského usporiadania.