Válka začala v Polsku: Utajovaná fakta o německo-sovětské agresi
Karel Richter
Velmi zajímavá, fundovaná publikace o prvních výstřelech 2. světové války, napadení Polska Německem a Sovětským svazem v září roku 1939. Dlouhodobý, stupňovaný tlak na Polsko ze strany Německa ve 20. a 30. letech 20. století vyvrcholil 1. září r. 1939. Výstřely z křižníku Schleswig-Holstein byly bohužel úvodem nejen k napadení Polska, ale i k 2. světové válce. Sedmnáctého září 1939 se k německému Wehrmachtu připojila z východu i Rudá armáda, která tak naprosto zaskočila statečné, ale již oslabené a vyčerpané polské jednotky. Bezmocné Polsko se ocitlo v kleštích dvou mocných tehdejších spojenců... Autor podrobně rozebírá sovětsko-německý pakt o neútočení včetně tajného, dodatečně přidaného protokolu, složitý vnitropolitický vývoj v Polsku po 1. světové válce, proměny německo-ruských vztahů v meziválečném období i osudy polských válečných zajatců (Katyň). Průběh bojů na polské západní i východní frontě zachycuje samostatná kapitola. Fotografie, mapky, chronologický přehled, seznam literatury.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Polsko války Sovětský svaz Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945 polské dějiny rok 1939 historie a fakta invaze do Polska (1939)
Autorovy další knížky
1994 | Sudety |
2003 | Přes krvavé řeky |
2000 | Princ Evžen Savojský - pán bitevních polí |
2012 | Hannibal před branami: Kartágo proti Římu 218-202 př. n. l. |
1991 | Případ generála Vlasova |
Relativně zajímavé, bombastičnost názvu neodpovídá celkem precizně (až na výjimky) podané genezi směřující k zářijové kampani v roce 1938, nicméně například popis vzniku Polska po první světové válce je podřízen až příliš heroizaci Polska ve vazbě na události druhé světové a pomíjí nebo alespoň marginalizuje řadu událostí, které tomu předválečnému Polsku rozhodně ke cti nesloužily (viz. třeba okupace Vilniusu a vztah s Litvou nebo spojenectví sanačního režimu s Hitlerem). Karel Richter se ani nesnažil hlouběji proniknout do politického pozadí prvních let obnoveného polského státu a události se "zázrakem na Visle" podává s tendenčností, nemající s realitou nic společného, což lze doložit podstatně hlubším a objektivnějším způsobem, jak to jej učinil polský historik Antoni Czubinski ve své knize Polsko ruská válka. Na nicméně zajímavé a čtivé knize Karla Richtera mi vadí jednak zbytečné prolínání časových rovin a potom nechápu, proč je zde věnován tak rozsáhlý prostor onomu československému legionu......