Vampýři
Brian Lumley
Zdánlivě obyčejný mladík Harry Keogh se úspěšně postavil sovětské špionážní organizaci plné telepatů a dalších nadpřirozeně nadaných jedinců. Protože i on sám disponoval děsivou schopností. Dokázal totiž mluvit s mrtvými, stát se jejich přítelem, naplnit sny, které oni už nemohli, nebo využít znalosti, které by jinak skončily zapomenuty… Právě díky svým přátelům zpoza bran smrti dokázal Harry porazit strašlivého nekromanta Dragosaniho. Cena za vítězství však byla vysoká. Harry utržil smrtelná zranění a nyní existuje pouze jako čisté vědomí. Stále však disponuje všemi svými dary a zjišťuje, že rudé linie vampýrů ze světa nezmizely. Právě naopak! Na zdánlivě poklidném anglickém venkově se vzmáhá cosi, co hrozí uvrhnout celý svět do nekonečné hrůzy a krvavého běsnění… Matka Juliana Bodescua kdysi omdlela u Tiborovy hrobky a starý vampýr se „dotknul“ jejího dosud nenarozeného syna. Po letech sémě dozrálo a Julian začíná objevovat své schopnosti… a touhy.... celý text
Přidat komentář
Oproti prvnímu dílu směrem k dílu druhému prodělal můj čtenářský zážitek prudký sešup. A vlastně nevím čím to je, protože první díl se od toho druhého vlastně nějak podstatněji neodlišuje. Anebo možná je to právě tím, že se neodlišuje. Případně tím, že některé propriety jako bych už někde viděl (čímsi posedlé zlé dítě kdesi v Anglii nebo návštěva u podezřelého šlechtice v Karpatech). Aááách, dám si teď pauzu a pak zkusím 3. díl.
60%
Historicko-gurmetské výlety za erytrocyty v úvodní části knihy mě nadchnuly. Společně s Tiborem jsem prožil nejedno excelentní dobrodružství v atraktivních kulisách středověkého Balkánu. Přechodem do současnosti v dalších kapitolách ztratil příběh něco na atraktivitě nicméně pokračuje ve stejně napínavém tempu.
"krásné" a poctivé.
Nekroskop: Vampýři pro mě jen potvrzuje kultovní status celé série. Brian Lumley ve svém žánrovém mixu špionážního thrilleru, hororu a sci-fi, místy okořeněného špetkou historie, rozvíjí tematiku upírů a nadpřirozených sil do zcela nečekané šíře. V jeho díle není nouze o hrůzu, nadpřirozené schopnosti a nelidská monstra. V knize, kde ani smrt není pro protagonistu překážkou, je možné cokoli. A co je na tom skvělé? Že to všechno dává smysl a zapadá do širšího rámce.
Vše svědčí o tom, že spisovatel má vše dokonale promyšlené a celé „lore“ svého světa nám odhaluje po troškách. I tentokrát mohu říci, že jsem nadšen a rád, že jsem po novém vydání Nekroskopu sáhl. Pokračování příběhu Harryho Keogha se nese ve víru prokreslení příběhového podhoubí jednoho upířího rodu, ukazuje nám další kapitolu soupeření britských a sovětských telepatů, a navíc připravuje půdu pro další velké události. I tentokrát jsem se nadmíru bavil a jsem upřímně zvědav, kam se s Harrym vydáme příště…
Paranormální Tom Clancy pro upíromily. Ještě zábavnější než cold war para-špionážní ujetost mi přišla historická linka s upíry. Studená válka, Andropov, zatuchlé hrady, upíři.
Nekroskop Harry Koegh ztratil sice své tělo. O to silnější musí být v boji proti zlu jeho mysl.
Zdá se, že všechny bitvy jsou dobojovány. To však není žádná pravda. ,,Věc" pod zemí tu zůstává dál a po letech se v něčí hlavě opět ozývá strašlivé volání. Jsi to ty můj synu?
Pokud se vám líbil první díl tak vězte, že ten druhý, ač jsem myslela, že to nikdy neřeknu, je ještě větší pecka.
Akční špionážní thriller s kapkou hororu, sci-fi a fantasy.
Akce od začátku do konce. Boje, morbidní scény , které byly opět bravurně popsány a hodně, opravdu hodně vampýrů a také úmrtí.
Oceňuji, že nám autor na začátku zopakuje děj prvního dílu. Jelikož tenhle díl bezprostředně navazuje na ten první, bylo připomenutí detailů velmi důležité. Ihned se mi vše vybavilo a začetla jsem se mnohem snáz.
V tomto díle, jak už název napovídá, se dozvídáme hodně o vampýrech. O Tiborovi, stvořiteli Dragosaniho, i o jeho ,,otci" Faethorovi. O jejich vzniku, povaze, vzhledu a také historii. O tom, jak mohou být skutečně zabiti.
Nečekejte žádné namakané krásné upíry, tohle není kniha pro mladé holčičky. Tady jsou vampýři velice temní a zkažení. A strašně dobře vymýšlení. A tahle myšlenka, jak vampýr vypadá, kdo to vlastně je, je naprosto dokonalá.
Musím říct, že jsem se místy hodně bála. Co když je jen špetka z Nekroskopu pravda. No radši si nic nedomýšlet.
Na knize bych nezměnila absolutně nic. Je skvělá. Vtáhla mne hned do děje a pustila až při samotném strhujícím závěru. Miluji Nekroskop a těším se na další díl.
Za možnost knihu si přečíst takhle rychle po vydání děkuji @knihydobrovsky . Jsem neskutečně vděčná, že mi knihu poskytli k recenzi.
Skvělé pokračování, velice povedené. Nevadilo mi méně "špionáže" a více "upířiny". Tento díl je více hororový a vyprávění starých upírů mě velice bavilo.
Rozhodně doporučuji.
Skvělé a povedené pokračování, osobně mě nejvíce bavily dějové linky vampýrů Faethora Ferencyho, Tibora Ferencyho a Juliana Bodeskua. Ty jsou naprosto strhující. Nezbývá než sehnat a následně se pustit do dalšího dílu s názvem Nekroskop: Zdroj.
Druhý díl úspěšně pokračuje v upírské sérii. Tak 70% mě bavilo, potom přišly agenti a kniha ztratila šmrnc. Každopádně vyvstali nové neodpovězené otázky takže předpokládám, že vysvětlení bude v dalších knihách. Jinak pěkné počtení neurazí ani nenadchne, ale zabaví a to je pro mě hlavní.
Důstojné pokračování, které ale nepřekonává první díl. Některé věci nejsou domyšlené, ale ve svižném tempu je člověk lehce přehlédne.
Na mě už je tady trochu moc fantastiky. Naplnily se moje obavy po dočtení prvního dílu. Nevím, zda budu pokračovat.
Bojím se dalších dílů. Ne že by tento nebyl dobrý, ale trochu se naplňuje to co jsem tušil ke konci jedničky. Podle mě autor nezačal psát Nekroskop jako serii, ale jen jako román (se spoustou materiálu okolo) a další díly ,, tahá z paty,,. Proto nám tato kniha nabízí více otázek než odpovědí. Další chyba byla zmíňka o cestování v čase skrze kontinuum. Ono pokaždé, když si autor zahrává s cestování v čase, tak si zakládá na průser. Proč neskočil do minulosti a nezabil Juliana Bodeskua když byl ještě neškodný? Nebo rovnou Dragosaniho? Ono to jak vznikl Julian je taktéž dosti zavádějící. Tibor se pouze dotkl embria (jediné vejce dal Dragosanimu) a hned další upír se všemi aspekty včetně vytváření nižších upírů? Neříkal snad Tibor, že se upír může rozmnožit jen jednou? Dokonce Julian mohl vytvořil ,,Druhého,,? Myslím že se autor dostává někam odkud jen tak nevyleze a proto se bojím další knihy. Upřímě nemám rád historii, proto pro mě byla třetina knihy utrpení (ale nezahrnuji to do hodnocení, protože je to jen čistě můj osobní postoj). Co do hodnocení zahrnuji je to, že Harry ,,strašně,, pospíchal, ale přitom poslouchal širokosáhlé žvatlání praupíra/ů místo toho, aby chtěl jen striktní odpovědi na svoje ,,životně,, důležité otázky. Tento aspekt zavání natahováním děje kterého jsem se obával. Na druhou stranu jsou charaktery opravdu dobře propracované, děj odsejpá (když nepočítám ty lekce historie) a atmosféra je pěkně záhrobní. Konec byl satanžel dosti podobný jedničce a tak trochu předvídatelný. Autor to hezky ukončil bez otevřeného konce, proto se člověk musí ptát ,,16 knih opravdu?"
Zajímavé a čtivé pokračování prvního dílu. Opět jsem se při čtení bavil, škoda je, že jsem neměl tolik času. Už se těším na další díly. Jsem zvědav, kam to autor rozvine. Škoda jen že tu bylo tolik mrtvých.
Takmer polovicu knihy som si hovoril že to proste nie je tak zaujímavé ako prvý diel, základ príbehu je postavený na barličke že sa "mŕtvy" upír Tibor Ferenczy okrem onoho plánu s Dragosanim pokúša oživiť sám seba aj pomocou stvorenia poloupíra, ktorého matku znásilnil chápadlom. Okrem toho tvoria dej samé flashbacky do minulosti a všetky postavy sa tam len mihajú, vrátane samotného Nekroskopa Harry Keogha uväzneného v podivnej posmrtnej metaexistencii. Neskôr sa ale začne balvan valiť z kopca, pasáže z Tiborovej a Faethorovej minulosti plnej vražedného šialenstva majú grády, upírsky pankhart a satanáš samouk Julian Bodesku sa stáva riadne zvrhlým bastardom a ako bonus tam buble nemysliaci surový, upírsky protohnus pod podlahou v pivnici. Taktiež špiónska linka príbehu ( stále je studená vojna ) solídne graduje, pričom za vrchol knihy považujem útok na Bodeskov "brloh" plný plameňometného grilovania úpírskych psov i nahých žien v kúpeľni. Áno, všetky tie morbídne a brutálne detaily s perverzným podtónom rozhodne potešili, stále žiadna gotická emo romantika len poctivý horor. Trochu by som asi skritizoval finálne zúčtovanie, proste preto lebo značne kopíruje to z prvého dielu, aj keď samozrejme zombík s polovicou hlavy zatĺkajúci kolík do upíra pomocou náhrobného kameňa je bizár ako sviňa a to ako sa Harry napokon vysporiadal so svojou nehmotnou existenciou bolo celkovo parádne vypointované vyústenie. Takže nakoniec som bol opäť spokojný.
Skvělé pokračování prvního dílu. Vzhledem k tomu, že si přece jen užívám o něco víc upírskou linii, než tu špionážní, je pro mě dominantou pasáž ze starého hradu. Občas bych uvítal přesnější vizuální popis postav s přibývajícími jmény agentů.
Od prvního nemastného neslaného dílu udělal Lumley neskutečné pokroky. Konečně se dozvídáme i něco z historie upírů, a na svět e dostává i nový poloupír. Tohle je ta stará dobrá esence Nekoskopu!
Pokračování krvavé jízdy z prvního dílu,zde se dozvíme o minulosti starych vampíru (nemrtvé věci z podzemí) a jiných.
Napětí , akce, Krev.
Živí,mrtví,nemrtví.
Milulost,přítomnost.budousnost.
Další děsivý upírský horor s nekroskopem Harry Keoghem v hlavní roli. Ve druhém dilu série se ještě přitvrzuje, objevují se další skutečnosti o upírech a jsou nejen velmi originální ale také patřičně mrazivé až hrůzné.
Vše směřuje k akčnímu vyvrcholení do Transylvánie ...
14.6.2022 - přečteno potřetí - 90%
Autorovy další knížky
| 1994 |  Nekroskop |
| 1996 | Vampýři |
| 1998 | Zdroj |
| 2000 | Sémě mrtvých |
| 1999 | Nekros a jiné noční můry |
Vampýři se Brianu Lumleymu sice vydařili, ale mé hodnocení nemohlo být pětihvězdičkové, protože jsem se u úvodního svazku bavil přece jen o poznání více. Julian Bodescu pro mě prostě nebyl tím správným antihrdinou a patřičným protivníkem Harrymu Keoghovi. Mnohem víc mě zaujal Tiborův a Faethorův příběh, který byl velmi důležitý pro další pokračování. Každopádně platí, že jsem si i přes své připomínky četbu užil.