Van Stiphout
Ľubomír Feldek
Van Stiphout, hrdina tohoto rozverného vyprávění je postava téměř renesanční. Patří k těm, jejichž energie a nápady se nepřetržitě přelévají do života druhých, podmaňují je a uchvacují, že se nestačí bránit. V jeho přítomnosti šeď každodenních úkonů rozkvete hýřivými barvami, z monotonní nudy se stane úžasné dobrodružství. Věčný fantasta, který se po zákonu dobrodruhů zjevuje znenadání a stejně znenadání mizí, zanechává po sobě sice dluhy, ale také hlubokou rýhu v srdcích. Feldekovo vyprávění je mistrné v charakteristice postav, v tónu laskavé pohody a humorné shovívavosti, která však dovede přejít do břitké satiry.... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1983 | Zelená kniha rozprávok |
1987 | Medová žihadla |
1969 | Poklady Zorničky |
1991 | Modrá kniha pohádek |
1989 | Hra pro tvoje modré oči |
Trojnáladový román začína psychologicky prepracovaným nástupom do práce, v ktorom sa hlavný hrdina (nie Van Stiphout) v detailnom sebapozorovaní snaží v každom kroku vyhnúť strápneniu a vyvolaniu zlého dojmu. Druhú náladu ovláda pozorovanie trápnych a vtipných životných situácii očami dvoch bohémoch-akože zamestnancov podniku Tesla Orava. Až v tretej nálade prichádza na scénu "výrobná dráma" o nedodržaní plánu, investigatívnej žurnalistike a kolektívnom nadšení meniacom sa na konečné víťazstvo. Vďaka inteligentnému nadhľadu a rozhľadu autora to na počudovanie vôbec nevyznieva trápne ("Nezakritizoval si a nezaodhaľoval vo chvíli, keď bolo najhoršie - už si nezakritizuje, už si nezaodhaľuje. Už niet tej z chybičiek zloženej jednej veľkej chyby - už sú zase len tie jednotlivé chybičky. A teda by sa už darmo teraz díval zdola nahor - vie, že by už nič neuvidel, chybičky sa hľadajú tak, že sa dívame zhora nadol. Zase sú všetci bodrí" ) Po dočítaní knihy som si nevdojak uvedomil, že diktátorské režimy nikdy nemôžu umožniť asertivizmus.