Vandrovali vandrovníci
Adolf Branald
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/281656/bmid_vandrovali-vandrovnici.jpg
5
30
30
Dobrodružné a humorné vyprávění dvou českých tovaryšů Jakuba a Martina, kteří se před půl stoletím vypravili "na vandr" do Vídně. Poznávají nové kraje, města a nové lidi, prožívají společné strasti a svízele, ale i radosti svého putování. Učí se rozlišovat dobré od špatného, pravdu od lži a pokrytectví, pomáhají v těžkostech nejen sobě, ale i jiným. Když se na čas rozejdou, brzy shledají, že jeden bez druhého jsou v cizím světě ztraceni. Ve Vídni, kam přece šťastně dojdou, zažijí řadu vzrušujících příhod a jejich společný návrat do Prahy je překvapením i rozuzlením sázky jejich dvou mistrů.... celý text
Přidat komentář
Jedna z nejkrásnějších knížek, kterou jsem v dětství přečetl a díky které jsem dokonce celkem záhy začal trempovat.
Malebný příběh dvou kamarádů a jejich vandrovní cestě se vším, co je mohlo potkat, zasazený, většinou, do reálného prostředí.
K této knížce se rád vracím, rád ji čtu svým dětem. Jen tedy přeskakuji tu, pro dnešní dobu již poněkud morbidní, pasáž líčící mučení jistého zločince.
Tu knihu z dětství mám stále ve své knihovně. Je krásná.
Pro mne zklamání, ale to je moje chyba. Po knize Dědeček automobil jsem čekal něco víc, ale je to "jen" starosvětské vyprávění bez nějaké větší jiskry. Teď se dívám, že takto stručně vyjádřeno vypadá mé hodnocení příkřeji, než je myšleno. Ale už to tak nechám, nemusím pořád jen chválit.
Krásná kniha, nádherné ilustrace od Mistra Boudy. Četl jsem několikrát a vždy se k ní budu rád vracet.
Knihu jsem dostala již před několika lety k narozeninám a to hlavně proto, že rodina ví, že mám ráda ilustrace pana Cyrila Boudy. Přerovnávala jsem knihovnu a ejhle, krásná kniha (zevnějškem) a já ji nečetla. Tak jsem se do ní začetla. A ona je krásná i obsahem. Doporučuji přečíst jako návod pro životní optimismus.
Co takhle bágl s dekou a pecnem chleba na záda a vyrazit pěšky na zkušenou třeba do Vídně? Za rok tam určitě dojdeme i bez GPS a smrtfounu, zato nás nikdo nevyčmuchá, budeme spát ve stodolách, ve stohu nebo i v zablešeném herberku, ti šťastnější v hoblinách a možná občas i v peřinách, nějakej blackout nám může bejt ukradenej, na cestě potkáme podobné magory jako my nebo ještě větší, a vůbec si užijeme té přízemní nefalšované svobody, o které se nám dnes ani nezdá...
Skvělá kniha pro děti i jejich dospělé rodiče:-)
Na půdě jsem vyhrabala krabici starých knih. A v ní byla i zaprášená, omšelá kniha bez obalu. Adolf Branald hm, jeho Dědeček automobil nebyl špatný. Vandrovali vandrovníci, to mi nic neříkalo. Tehdy jsem netušila, jak úžasný poklad držím v ruce. Dceři byly dva měsíce a já ji ve stínu ořešáku četla pohádky. Začala jsem jí číst Vandrovniky místo pohádek. Potřebovala jsem změnit na chvíli žánr. A dceři byl zatím obsah tak nějak jedno. Zpočátku nic moc, ale později jsem se přistihla, že Vandrovníky čtu, i když dcera spinká. Dočetla jsem ji jedním dechem. Už tenkrát jsem se rozhodla, že tuto knihu jednou svým dcerám přečtu znovu, až budou větší a budou z toho něco mít. Těším se na to a myslím, že i ony budou nadšené stejně jako jsem byla já. Knihu jsem zařadila po poličky mezi mé knižní poklady. Čas od času se zalíbením pohladím její omšelý hřbet.
Výtečný příběh - literární cestopis - dobová vzpomínka - prostě A. Branald. Je velmi příjemné se poddat jeho hravému stylu. Člověk má chuť se vypravit na vandr :-)
Štítky knihy
Vídeň putování Rakousko-Uhersko pro mládež
Autorovy další knížky
| 1955 |  Dědeček automobil |
| 2006 | Vandrovali vandrovníci |
| 1968 | Stříbrná paruka |
| 1967 | Vizita |
| 1959 |  Král železnic |
Četl jsem ve třiceti letech a pořád si říkal, to jsem měl asi dříve.
Ale rozhodně jsem rád, že jsem tak učinil a už se těším až ji budu čísti synovi a možná v něm i tímhle touhu vandrovnickou podnítím.
Mile psáno, doba kdy tvořeno je trochu znát, ale dětem to bude fuk, ilustrace nádherné.