Vánoční říše
Joe Hill (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/183324/bmid_vanocni-rise-Lyi-183324.jpg
4
536
536
Victoria McQueenová měla odjakživa zvláštní schopnost: Dokázala najít ztracené věci i odpovědi na otázky, jež nelze zodpovědět. Občas jezdívala na kole k polorozpadlému krytému mostu, který ji během chvíle odnesl, kamkoli si přála – na jiné místo v Massachusetts nebo v celé zemi. Jednoho dne ovšem Viky potkala Charlese Manxe, který má zvláštní slabost pro děti. Vlastní starý Rolls-Royce s poznávací značkou NOS4A2, v němž vás po tajných silnicích odveze na to nejúžasnější, ale také nejděsivější hřiště, jaké jste kdy viděli. Viky, jediné dítě, kterému se podařilo z Manxových spárů uniknout, je nyní dospělá a snaží se na prožité hrůzy zapomenout. Netuší ovšem, že Manx na ni nikdy nezapomněl – a co hůř, vybral si nového spolujezdce na cestu do pekla: Victoriina malého syna.... celý text
Přidat komentář
Autor se potatil, tahle knížka se mi hodně líbila. Pocity ze čtení si dokážu vybavit i teď, cca rok poté, co jsem ji četla. Doslova mě mrazilo.
Knihu jsem si vybrala na čtení kvůli zajímavé obálce a nádhernému autu na ní.
Je to zvláštní kniha,Vicky mi byla sympatická postava...musím uznat,že konec mě překvapil teda.
Nemůžu říct,že by kniha byla dobrá,ale není ani špatná,takový zlatý střed.
Knihu jsem četla kvůli výzvě...... A vůbec toho nelituji, ocitla jsem se úplně v jiné realitě,...... Mohu rozhodně doporučit.
Knihu mám do výzvy a vůbec jsem nečekala, že to bude takovej fičák. Moc jsem si ji užila, přiměřeně jsem se bála a čekala jsem úmrtí jiných postav, než pak skutečně umřely. A ten úplný závěr po poděkování je bezkonkurenční. :-) Jsem cíťa, a tak mi trochu vadily nemrtvé děti, a proto ty 4 hvězdy. ;-)
K Vánocům moje maminka dostala Vánoční říši, zatímco já Cizinku. Po pár stránkách jsme usoudili, že nejlepší bude si knihy vyměnit. Myslím, že lépe jsme udělat nemohli. Jak ona, tak já jsme naprosto unešené z prohozených Vánočních dárků. :D
Perfektní! Poslední stránky jsem hltala a měla jsem co dělat, abych nepřeskočila až na konec a už konečně zjistila, jak to dopadne. Zajímavý nápad, podle mě skvěle zpracovaný. Je to velmi napínavé, místy opravdu strašidelné. Propracované postavy, uvěřitelné, ale zároveň velmi pozoruhodné. Joe Hill mě, stejně jako jeho tatík, zatím nikdy nezklamal a mám z něj velkou radost.
„Rozdíl mezi dětstvím a dospělostí,jak ho viděla Vicky,byl rozdílem mezi imaginací a rezignací. Vyměnili jste jedno za druhé a ztratili jste se.“
Musím říct, že mám po přečtení takový vánoční pocit..
Vážně - líbí se mi,jak autor přemýšlí. Kniha není jen nějaký prvoplánový horror,kromě scén,které mi způsobují mrazení v zádech je v ní i něha,moudrost a snění.. Podle mě je to příběh o různých podobách lásky.
Měla jsem pocit,že Vicky a Loua dobře znám,že už jsme se někde potkali a jen pokračujeme v něčem,co už kdysi fungovalo. A závěr knihy mě opravdu dostal. Moje první kniha od Joe Hilla, a hned se zasekla pěkně hluboko.
Taky mě při čtení napadlo,nakolik si lidé uvědomují sílu svojí představivosti a psychiky. Věci,které se odehrají v naší hlavě nás můžou ochromit a dostat nás na invalidní vozík a nebo naopak nás z něj zase zvednout.
Na svůj imaginární sáhodlouhoseznam zařazuji další knihy tohoto autora a dávám za 5,neb nemůžu jinak.
Jo,abych nezapomněla - Zkratky fakt existují
Příjemně mrazivé čtení jako od jeho táty. Děkování jsem nepřeskočila, takže jízdenku do Vánoční říše nedostanu - uf!
Nemuselo to být tak dlouhé a možná i toho "statického šumu" mohlo být méně :-) Jinak ale velmi zajímavý a hlavně skvěle napsaný příběh. Od Hilla si určitě ještě něco přečtu.
Budu se opakovat, ale syn svého otce nezapře.
Stejně jako S. King dokáže J. Hill vtáhnout čtenáře do příběhu, zamilovat si hlavní postavu a vymyslet děsivého zloducha.
Kniha se dobře čte a nechává čtenáře v napětí, co a jak se stane. Otec se v synovi nezapře. Moje první kniha a věřím, že ne poslední od syna krále hororu. Symbolický je i počet stran knihy, že by záměr? Za mně určitě doporučení.
Vánoční říše je opravdový dárek pro čtenáře, kteří mají rádi Stephena Kinga nebo Neila Gaimana. Hillův styl je totiž v lecčems připomíná, přičemž si bere od každého to nejlepší, co mohou dát. Od jednoho si půjčuje jeho pohádkovou snovost, od druhého pak mrazivou drsnost, a oboje přizpůsobuje svým potřebám. Následně z těchto ingrediencí míchá omamný koktejl zábavy. Ne, že by se zcela vyvaroval hluchých míst, ale síla jeho příběhu a promyšlená struktura knihy je všechny doslova a do písmene převálcuje a eliminuje. Hill měl šťastnou ruku a naladěnou mysl i na vynikající závěr, který vystřihl jako z partesu a nezavdal pochybnost, že by si snad nezasloužil svých pět hvězd.
Bavil jsem se skvěle a chytlo mě to hned od prvních stránek. Četlo se to samo a kapitoly ubíhaly jako když se koukáte z okna rychlíku projíždějícího zastávkou. Než jsem se nadál, byl konec. Zajímavé a realisticky napsané postavy, měl jsem co dělat abych nefandil i těm “zlým”. Jenom ten konec mohl být trochu lepší, jaký by si zasloužil zbytek knihy. Celkový dojem mi to však nezkazilo.
Moje první kniha s touto pro mě sci-fi tématikou a ještě tolik stránek :). Musím říct, že jsem víc než mile překvapena! Nemohla jsem se od knihy odtrhnout a příběh mě bavil, bylo to tak zvláštní, až skoro reálné. Určitě doporučuji i čtenářům, kteří by po tomto žánru nesáhli.
Čtivá, ale místy trochu rozvleklá. Takový naředěný King. Je ale vidět, že jablko nepadlo daleko od stromu a Joe se hezky potatil.
Rolničky rolničky co to zvoní v nich maminčiny kostičky, vánoce a sníh. Zajímavě pojatý příběh s hororovým podtextem. Moc se mi líbí ten nápad, že existují cesty do našich snových světů, které nejsou až zas tak snové jak by se na první pohled zdálo, a také to, že to co je pro jednoho dobro dobrem pro ostatní rozhodně být nemusí.
Kniha je celkem čtivá, i když místama děj trochu vázne, což ale podle mě na kvalitě zrovna tédle knihy neubírá. Rozhodně si ráda od tohoto autora přečtu i další knihy.
Knížka skvělá, i když jsem ji musela na dlouho odložit a dělalo mi problém ji dočíst. Ale to spíš bylo mnou. Začátek mě bavil hodně a dětská Vicky, byla strašně sympatická. Pak to pro mě trošku ztratilo tempo. Ale nemyslím, že by se ztratila kvalita příběhu. :-)
Možná spoiler - nejspíš ne:
Poděkování jako seznam hodných jsem přeskočila, abych zjistila jestli je tam seznam zlobivých. Pobavilo mě, že zlobiví jsou ti ,co přeskakují poděkování. Trest mě asi nemine.
Autorovy další knížky
| 2013 |  Vánoční říše |
| 2010 | Rohy |
| 2011 | Vítejte v Lovecraftu |
| 2016 | Ohnivý muž |
| 2007 |  Černá krabice |
Koktejl v němž jsou přesně ty ingredience, které mají v tomto typu literatury být a to v dokonalé rovnováze a harmonii. Originální příběh se zápletkou, která není zrovna vždy předvídatelná, napětí, dobrodružství, "bububu" a nadpřirozena tak akorát.
V knize jsou i dvě zajímavá témata - jedno o síle myšlenky, fantazie a vnitřního světa - a druhé týkající se rodinných vazeb mezi rodiči a dětmi. Obojí je sice zpracováno poněkud americky spielbergovsky, ale vzhledem k žánru a k tomu, že autor nepřekročil hranici toho, co já považuji za vkusné, mi to nevadilo. Vždyť horor není nic jiného než pohádka pro dospělé - a dobrá pohádka má říkat, co je dobré a zlé. Tak proč si neříct že náš vnitřní svět je dost mocný na to, aby mohl měnit i vnější realitu a že rodiče a děti se mají mít rádi i když to někdy jde ztěžka.
A velmi oceňuji, že J.Hill to nevymaloval jen vyloženě černobíle.
PS: jsem ráda, že jsem si knihu nenechala na Vánoce, jak jsem měla původně v úmyslu. Nechtěla bych hned teď koukat na vánoční stromeček. :-D