Vaříme zdravě, chutně a hospodárně
Joza Břízová , Maryna Klimentová
Klasická kuchařka určená pro domácí vaření představuje dnes už vskutku národní bohatství naší gastronomie. Získala si všechny generace kuchařů a kuchařek. Přehledné zpracování, jehož základem je česká kuchyně charakteristická polévkami, moučnými pečenými i vařenými pokrmy, úpravou mas v omáčkách a rozmanitosti bramborových jídel, nabízí začátečníkům, ale i profesionálům spolehlivé, časem prověřené a odborně uspořádané předpisy. Více než 1700 receptů od polévek až po zákusky.... celý text
Přidat komentář
Nevím jak nová vydání (já mám z r. 1975), ale popisky v této knize jsou hotová učebnice alchymie v kuchyni. Je tu výborně vysvětleno co se surovinami (masem), případně polotovary (těstem) děje při tepelném zpracování a co se stane když to "poděláte" při zpracování i skladování. No a linecké cukroví zde uvedené (strana 159 Těsto křehké - V. Linecké jemné) je prostě klasika :-)
VAŘÍME ZDRAVĚ, CHUTNĚ A HOSPODÁRNĚ. Název nic moc, ale nenechte se zmýlit. Myslím, že je to jedna z nejgeniálnějších kuchařských knih vůbec. Recepty zde fungují tak, že v rámečku je hlavní recept a pod ním jsou jeho další varianty, které z tohoto hlavního receptu vychází. Pracovní postupy jsou podrobně popsané.
Kuchařka je úžasná. U nás se v rodině dědí po generacích a teď je řada na mě. Kdybyste se začetli do stránek, ve kterých listovali moji předkové, zažili byste neskutečný zážitek.
Občas jsou v ní umaštěné prsty, to když si hospodyňka chtěla přidržet list, občas z ní cítíte vůni staré doby a kuchyně a občas se Vám zastekne, že už nemůžete ochutnat dobroty, které Vám z ní babička připravovala.
Na dobu kdy byla kniha vydaná, je to originální kousek do každé kuchařské knihovny.
Vlastním vydání z roku 1966 (dědictví po prastrýci) a dodnes považuji tuto kuchařku za jednu z nejlepších, které u nás kdy vyšly. Když jsem jako dítě listovala v té, co má moje mamina, vždycky mě fascinovaly fotografie, které jsou součástí této kuchařky. Úplně nejvíc se mi líbí fotografie prostřených stolů k různým příležitostem. Přispěly k mé společenské výchově. A nejvděčnější jsem byla za fotografie jednotlivých druhů mas.