Vaříme zdravě, chutně a hospodárně
Joza Břízová , Maryna Klimentová
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447168/bmid_varime-zdrave-chutne-a-hospodarne-ONX-447168.png
5
55
55
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Měla jsem ji, podle ní jsem se koncem 60. let učila vařit. Je nejlepší! Před lety jsme tuto knihu předala mladším ...
Knihu jsem dostala v 16 letech, v roce 1981 a byla děsně naštvaná, proč mi naši takhle zkazili Vánoce. Neměla jsem v nejmenším úmyslu se vdát a natož někomu vařit. A v roce 1985, kdy jsem se vdala jsem tuto knihu vzala na milost a stala se z ní moje největší pomocnice, de facto i kamarádka, protože co ta si chudák vyslechla ...hanba mluvit.
Za to, že troufnu si tvrdit celkem slušně vařím a kynuté buchty, knedlíky s gulášem a ve finále i svatební menu jsem zvládla , vděčím této knize a je neustále součástí mé kuchyně. Sáhnu po ní i dnes, vysvětlení, proč a jak se to či ono vaří, peče, nakládá je prostě dokonalý návod , jak začít vařit...a ta detektivka, jak to dopadne ...za mě nejlepší kuchařská kniha, co jsem kdy držela v ruce.
Podle téhle kuchařky se učila vařit moje babička, mamka, já a teď už i dcera.
Moje kuchařská bible do které se často a ráda vracím. Babička podle ní vařila až do smrti, já ji koupila v antikvariátu a nemůžu si vynachválit. Vše je jednoduše popsané, že to musí pochopit úplně každý.
Tuhle skvělou publikaci jsem si koupila v roce 1974, kdy jsem se jako novomanželka snažila chutně a hospodárně nasytit svého partnera a později i své děti. A věřte nebo ne, používám ji úspěšně dodnes.
Tuto knihu mi dala mamka s sebou, když jsem se vdala a odešla do vlastní domácnosti. Mám ji pořád.
Každý nějak začínal a devatenáct vydání hovoří samo o sobě, že je kuchařka oblíbená a jistě obstojí i vedle dnes vydávaných.
První jídlo, které jsem podle ní vařil byl rýžový nákyp se švestkami.
Tuto kuchařku jsem podědila po své drahé babičce z Moravy a mám ji stále po ruce.
Píšete, že se vydává od roku 1960. Já mam ovšem tuto kuchařku opravdu starou, vydanou v roce 1953. Obsahuje opravdu nadčasové recepty. Pokud by měl někdo zájem je k mání.
Tak tohle, to je Bible mých 19 let, kdy jsem vyměnila studia za těhotenský průkaz a svobodný a prohýřený život ( juj... byl to jeden velký flám) za svoji vlastní domácnost. Maminka mi dala tuhle kuchařku a já se tvářila nadmíru kysele. Maminko promiň. Když jsem jako namachrovaná , všeznající mladá paní poprvé stoupla ke sporáku, jakože udělám švestkové knedlíky a po neúspěšném uvaření čehosi , co jsem vyhodila do koše, abych nebyla odsouzena za vraždu novomanžela ( a stejně by si to zasloužil...) a to cosi do rána rotovalo po odpadkovém koši- věřím tomu, že tahle neurčitá hmota skáče někde určitě dodnes- jsem sáhla s vděčností po této knize. A beru ji do rukou do dnešních dnů. Jsem ji vděčná za mnoho. Za to, že moje děti jezdí domů a těší se na buchty, na svíčkovou, jsem ji vděčná za to, že jsem se přestala v masně bát, až se mě zeptají co chci a já budu za blbce ( týden po svatbě jsem udělala polévku z masa na řízky, ten řezník, co mi ho prodal se popadá smíchy za břicho ještě dnes a moje maminka tenkrát nebyla daleka infarku) , jsem ji vděčná, že mi "po lopatě" ukázala, jak to maso naporcovat, jak vykostit kuře....prostě bez této knihy by moje děti zemřeli hlady, s tehdejším manžel bychom se rozvedli okamžitě a ne až za 15 let ( to by zas taková škoda nebyla- ale to je život :-) ) a já pomalu získávala jistotu za sporákem, i když jsem v 18 letech, kdy jsem studovala prohlašovala- vařit nebudu a ponožky nelátám. Díky této knize vařím a ráda ( ale ponožky opravdu nelátám, zjistila jsem, že mám alergii na jehlu a na nit, tak neriskuji zdraví :-) )-
Moje maminka už mně bohužel nestačila naučit vařit. A tak jsem si koupila tuhle kuchařku a podle ní se učila. Koupila jsem si ji v roce 1978. Ale.. to je ta nejúúžasnější kuchařka, kterou jsem četla. Nejvíc se mi tam líbí ten postup, jak je ta kuchařka - myslím tu ženu, (popř. i muže) která se učí vařit - naváděna, jak a co má udělat. A jak je tam hezky vysvětleno, co se stane, když to neudělá - pode mnou to tu jedna paní nazvala hezky ...tak to prostě "podělá.." To se mi moc líbí - a pozor! dodnes to mám na mysli. Dodnes, když něco vařím, tak mě to připomene, že třeba tohle nesmím dělat, protože to prostě podělám.
Tam je úúplně - ale úplně - všechno, co potřebujete vědět, jak uvařit tohle, nebo tohle. Jmenovat to všechno nebudu, to bych tu zabrala dvacet stránek. Možná, i více.
Ale.. promiňte.. ono tam není všechno.. Nejsou tam třeba ty dnešní, moderní a rychlé recepty, které každý den připravujeme, když přijdeme z práce. Třeba recept na pizzu, nebo vůbec na italská jídla, nebo indická jídla a jiné dobroty.
Jsou tam recepty na ta úúžasná jídla, která dělaly naše maminky, babičky a prababičky. To jsou recepty, k vůli kterým občas i zarytí dietáři (jako já) poruší vše. Tak je to dobré.
Já se z téhle kuchařky naučila všechno.
Výborné koláče. Knedlíky. Jak kynuté, tak bramborové.
Z těch knedlíků mohu skládat státnici.
O té to knize se dá napsat komentář příliš krátký nebo příliš dlouhý. Zdědila jsem exemplář prvního nezkráceného vydání a nemůžu si ho vynachválit. Kuchařka respektuje tradiční kuchyňské vážení v dkg (jak já nenávidím ty recepty s frontama nesmyslných nul a časté chyby v nich). Dále se můžete spolehnout, že recept je na množství pro běžnou rodinu 2 + 2-3 (nestane se vám, že navaříte pro regiment nebo pro sýkorky). Recepty jsou důsledné a neponechávají nic náhodě. Najdete tam však i vše o stolování, prostírání, skladování potravin – od rozklepnutí vajíčka po stahování uhoře.
V dětství jsem hledávala klasické recepty na makovou nádivku nebo moravské zelí, až později jsem si povšimla, že tam jsou i recepty na úpravu kvíčal, sluk, humrů, šneků, obskurních zelenin, ...co si jen vzpomenete. Velmi příjemné je i ztrojování receptur – např. třené těsto ve třech variantách – jemné, běžné a levné. Každé je s přepočtem surovin a uděláte si dobrou povšechnou představu, co která ingredience pokrmu dodává a co se tedy dá nahradit čím a v jakém poměru.
A ta nepřeberná množství omáček, nádivek, pomazánek, bylinkových čajů, moučníků, cukrového, polévek. A samozřejmě veškerou klasiku, na niž si vzpomenete.
V sekci hromadné stravování pak naleznete recepty upravené pro větší množství osob, a ačkoliv se vám třeba jen párkrát za život stane, že budete muset nakrmit 20 lidí najednou, budete vděčni, když vám někdo propočte ingredience a potvrdí odhady a řekne třeba jak velké nádoby si připravit. Takže na rodinné sešlosti bez obav uvaříte hovězí vývar s játrovými knedlíčky a dančí guláš s knedlíkem, aniž by vám zbylo nebo pochybělo.
Pakliže toužíte mít doma kuchařku, na niž se můžete spolehnout, tak s touto nesáhnete vedle.
Kniha, kterou jsem našla po babičce v hodně mizerném stavu, čerpám z ní recepty, které nám babička nestihla předat a je to skoro jako od ní, díky této kuchařce jsme nepřišly o ty největší dobroty, co nám babička podstrojovala, i když to není 100% ono. Miluju popisy k tomu, jak se správně co dělá a připravuje, například kynuté těsto se jeví prakticky jako alchymie, ale výsledek stojí za to :) Sehnala jsem i to první vydání (jako měla babička) z roku 1954 a jsem moooc spokojená, děkuji :)
Knížka, kterou dostala moje máma od své mámy, a já (další vydání) od své mámy. Prostě kniha knih každé hospodyňky a kuchařky.
Asi mám trošku novější vydání ale tuto kuchařku mohu jen doporučit, je dělána přesně pro lidi jako jsem já čili pro ty, kteří nevědí o vaření vůbec nic :D
Mám po mamince tuto kuchařku - první vydání z r. 1960. Je super je tam všechno. A recepty, které fungují. Sice lovím i na internetu a kuchařek mám víc, ale tohle je prostě základ, na kterém stavím.
Kuchařka staršího vydání obsahující recepty klasické české kuchyně.