Vasalisův paradox
Raphaël Cardetti
Jednoho časného rána naruší nebývalý poklid pařížské Sorbonny náhlá smrt. Ale jaký mohl mít Albert Cadas, profesor středověké literatury, důvod k sebevraždě? Valentine Saviovou, talentovanou mladou restaurátorku, mezitím navštíví tajemný starší gentleman s unikátní zakázkou: má zrestaurovat bezcenný středověký rukopis, jehož opotřebované stránky slibují rozkrytí jisté záhady, která po staletí fascinuje badatele i spisovatele. Valentine však brzy zjistí, že stínové postavy, které mají o tajemství knihy zájem, jsou mnohem krutější a temnější, než si vůbec dokáže představit. Společně se svým přítelem, aristokratem, znalcem a tak trochu taky podvodníkem Hugem Vermeerem, a Davidem Scottou, Cadasovým doktorandem, se Valentine vydává na dobrodružnou výpravu úzkými uličkami a pochmurnými palácovými sídly Latinské čtvrti. 1. vydání.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2011 , MetaforaOriginální název:
Le Paradoxe de Vasalis, 2009
více info...
Přidat komentář
Napínavý příběh, přitažlivý námět, skvělé vyprávění, sympatická hlavní postava. Trochu nepravděpodobná zápletka. Ale i tak nadprůměrná detektivka.
Docela dobré, tak trochu zbytečně komplikované. Ale: zajímavé a originální téma. Proto dávám poměrně vysoké hodnocení...
Na tuhle detektivku jsem se moc těšila - prostředí galerií, umění, univerzity, Paříže - zázračné spojení, co si přát víc? Bohužel zázrak se nekonal - mně prostě žádná z postav nebyla tak úplně sympatická, ani Valentina nedostala dostatečný prostor k tomu, abych si ji mohla oblíbit, psychologie postav hodně kulhala a děj se místy vlekl - škoda přeškoda dobrého námětu.
Tak tahle detektivka mě bavila, kniha měla spád, navíc mé oblíbené prostředí Paříže, ani se nenadějete a je konec, doporučuji
Celkem dobrá detektivka, i když s trochu zamotanou pointou, plus za to prostředí pařížské univerzity, umění, středověku a odkazy na umělecká díla, které svědčí o slušném rozhledu autora (potěšil mě např. nenápadný odkaz na obří ocelové pavouky Louisy Bourgeois).
Musím říct, že ačkoliv detektivkám nějak zvlášť neholduju, tahle mě zaujala na první pohled (nebo spíš na první počtení). Líbí se mi to prostředí muzeí a galerií, spousta slavných jmen, obrazy, staré knihy a neustálá akce.
Do oka mi padlo i to, že hlavní hrdinkou knihy je žena. Velentina mi byla sympatická a poměrně rychle jsem se s ní dokázala sžít. Hltala jsem každé její slovo, sledovala každý její krok a fandila jí ve všem, co dělala. Myslím, že práce restaurátorky musí být fantastická, i když hmotná odpovědnost, je asi poměrně stresující.
Celým příběhem se táhla přitažlivá linie tajemna. Temný středověk vyplivl jen několik málo informací, které hlavním hrdinům prostě nestačí k tomu, aby vyřešili záhadu mnicha Vasalise - a pachuť smrti, strachu a nebezpečí, které rukopis provází, jim asi také nepomáhají.
Příběh jsem si užívala a přiznávám, že jsem do poslední chvíle vůbec netušila, jak by mohl dopadnout. Dá se říct, že k rozuzlení došlo na několika posledních stránkách, v jednu už jsem byla dokonce nervózní z toho, jak rychle se blíží konec knihy. Měla jsem strach, že mi chybí nějaké stránky z konce knihy. Naštěstí se mi to ale jen zdálo.
Příběh se čte dobře, řekla bych, že český překlad je povedený, precizně pracuje i s cizími jmény a dokonce i s francouzskými názvy ulic či městských čtvrtí. K vazbě toho moc říct nemůžu, jedná se o obyčejný paperback, který se mi při každé příležitosti zavíral a ze kterého mi stále vypadávala záložka.
Knihu určitě doporučuji všem fanouškům detektivek, protože se jedná o opravdu povedený kousek. V příběhu se prolíná středověká záhada spojená s moderní Paříží, ve které se odehrává zběsilý závod o lidské životy. Je to velmi sympatické počteníčko.
Tato kniha mě velmi bavila, oba příběhy Raphaëla Cardetiiho se dobře a rychle čtou, charaktery postav jsou fajn a obsah je takový "relaxační". Pěkný večer s dobrou knihou.
Tak trochu zdlouhavé, ale dalo se. Hned otevírám pokračování.