Vážení truchlící a ostatní hosté
Petr Urban , Ladislav Muška
"Průpovídky ze hřbitovů a krematorií". Výroky v této knize (''Tvůj odchod pokazil dnešní krásné počasí...'', ''Zlá nemoc v něm hlodala, hlodala - až dohlodala...'', ''Znal cenu funkce, kterou vykonával'') jsou autentické a nevymyslel je žádný televizní bavič, ale vznikaly a jistě stále vznikají ve chvílích nejpohnutějších a padají jako perly z úst amaterských, ale mnohdy i profesionálních řečníků. Každému se jistě již někdy přihodilo, že ve chvílích nejsmutnějších Vás někdo hláškou tohoto typu přinejmenším zaskočil.... celý text
Přidat komentář
Rétorické finesy a humor, který do velké míry vychází z nechtěných jazykových přežbleptů. Líbilo se mi velmi. I na pohřbu může být veselo, tedy, pravda, jak pro koho...
Malá útlá knížka, která i když se týká smutného okamžiku loučení se s blízkými mi vždy zvedne náladu. Nečtu ji po prve, ale opět jsem se musela zasmát. Nedivte se, kdo by se nezasmál například u věty: Zlá nemoc v něm hlodala, hlodala až dohlodala.
Celkem dobrý nápad sesbírat takové "perličky". Působí tady opravdu kouzlo nechtěného. I když je to posbíráno na pohřbech, často jsem se u toho docela zasmál a pobavil.
Nebýt těch ubohých Urbanových kresbiček, mohla mít kniha mnohem vyšší úroveň. Kouzlo nechtěného se projevilo ústy mnoha řečníků. U některých šlo jen o plácnutí pod vlivem stresu a vynucené nevyžádané pozornosti, u jiných je znát, že se řečník vysloveně vyžíval v nadutém žvanění.
Knížka obsahuje hlášky z pohřbů - hlavně za socialismu. Musím přiznat, že mi zase tak vtipné nepřišly.
Některé hlášky byly ztvárněny formou kreslených vtipů, a i když tak původně nepůsobily, vyšly dost oplzle, což je koneckonců vidět i na obalu knihy.
Za mě tedy oddechovka, kterou si rozhodně v knihovně nechávat nebudu.
Útlá knížka řečnických kotrmelců, které ve smutečních chvílích, donutí snad i mrtvé smíchy prorážet víka svých rakví.
Jo, zasmála jsem se. Pravda, během pohřbu se asi nikdo nesmál, ale asi si ani neuvědomil, co řečník prohlásil :)
První rychlý a jednoduchý bodík do výzvy r. 2020
Rečnícke kotrmelce vo chvíľach smútočných. Našlo sa však pár výrokov, pri ktorých som mal pocit, že ich zaznamenanie a zaradenie medzi humorné bolo výsledkom ich nepochopenia. Ale inak toto „dielko“ naozaj pobavilo.
cože, jen 69 %? oceňuji hlavně autentičnost, tohle fakt člověk nevymyslí, ani kdyby chtěl, až chvílemi zůstával rozum stát.... smíchu se nešlo ubránit :-)
Trochu se bojím u nás v knihovně na knížku upozorňovat, abych se třeba někoho nedotkla, ale pro sebe jsem si ji vybrala ke koupení, hned jak jsem viděla ten pozoruhodný název a prvních pár stránek. Kouzlo nechtěného, tomu nelze odolat - a jako urážlivé ani jako morbidní to neberu, takový je prostě život...
útlá knižečka u které jsem se fakt posmála, dokonce mě chtěli vyhodit z obyváku :D
věřím že takových výroků by se po republice našlo hodně a oceňuji, že tahle partička hudebníků/pracovníků v pohřebnictví vše sezbírala a dala dohromady..a pak že práce u pohřbu je smutná ;) ..jak řiká klasik, neberte život vážně, stejně z něj nevyváznete živí!!!
vše s úvodem, kde uvádějí na pravou míru, že nešlo o to řečníky ztrapnit či zhodit, síše zachytit kouzlo nechtěného , kouzlo okamihu, kde se řečníci snaží vymáčknout ze sebe "to nejlepší"
třeba : pocházela z Českých Budějovic a svému rodnnému Severočeskému kraji zůstala věrná až do své smrti...
Právě nyní, kdy provádíme odchyt zvěře, ty odcházíš.
..a další perly už zmínila třeba Damato a Iaepus...(Dukla...sestra a středoškolské vzdělání ...)
:D nečekejte žádnou vědu a literární zázraky, jako oddechovku - jednohubku doporučuji !!!
Útlá knížečka, která pobaví, povzbudí. Kromě bomb, u kterých jsem se hlasitě smála je tam i několik hezkých vět k zamyšlení. Doporučuji :-)
Sbírka absurdit, které zazněly ve smutečních projevech za socialismu. Knížečka má za cíl jednoduše pobavit, takže vedle sebe staví jak paskvily, které zapříčinila snaha o "třídně správné" hodnocení života zemřelého a z dnešního pohledu se blíží politické satiře, tak jazyková vykloubení neškolených řečníků, která by se hodila spíš do estrády.
Útlá knížečká citátů ze smutečních proslovů. Je neuvěřitelné, co profesionální i amatérští řečníci dokáží vyplodit. Pokud vám tenhle humor nevadí, tak se určitě od srdce zasmějete.
Velmi uspokojivé.
Povznesme se nad to, že se jedná o nejsmutnější události v životě člověka a určitě se upřimně zasmějete. Neboť i v pohřební službě pracují lidé omylní a myslím si, že v nebožtíci by se v tu chvíli zasmáli také- a možná by byli rádi, kdyby viděli na pozůstalých smích, nežli slzy. Já vím, někomu to bude připadat morbidní, ale já se u věty " Měla jednu sestru a středoškolské vzdělání" dnes v půl páté ráno smála na plné pecky a úplně jsem si představila, jak by se moji synové , nad nějakými mými pozůstatky museli držet, aby nevyprskli smíchy- a protože mají mou výchovu, tak by se asi trochu dusili.
Hned jsem si vzpomněla na případ z dávných dob, kdy jsem s dětmi jezdívala často k mým rodičům a v období dušiček vyrazili společně s dětmi a rodiči na trasu po hřbitovech , kde jsem zapalovali svíčky. U hrobu babiček a dědů jsem i já postávala a vzpomínala, ale když jsme šli k hrobům mých pra... , které jsem už neznala ani ve vzpomínkách, uvědomila jsem si, jaké to je pro děti nudné a tak jsem jim chtěla nějak dát najevo , že to oceňuji, že chvilku nedělají blbiny a začala jsem- daleko od našich - s teorií, že by na hřbitovech mohly být automaty na horké kafe. Kluci se toho hned chytili a za chvíli jsme se začali smát teorii cukrárny u hřbitova, kde by se prodávala jen černí káva a rakvičky, nebo věnečky. Nic jiného- s úctou a s pietou k zemřelým. Dorazil to syn, který vytvořil svou teorii o vlastnictví celé pohřební služby, kde by hned změnil název stávající služby a to už jsme se smáli všichni tři. Ne tak ovšem moji rodiče, kteří nás dohnali a hned na půdě hřbitova mě a to i před mými dětmi vynadali, jak malé holce. Nutno říct, že kluci stáli za dědou a tvářili se , že by jim člověk dal korunu- a po kázání mi mladší syn řekl....tyjo mami, takhle stará ( bylo mi 35 let) a takový spucunk, tos nečekala, co, chvílema to vypadalo, že děda použije i násilí, to by bylo pokoukáníčko... .... no a smáli jsme se všichni, protože naši to slyšeli taky. A do dnes, když jdeme po tomto hřbitově si na tohle všichni vzpomeneme a i u rodičů vyvolá tahle vzpomínka úsměv.
Takže opravdu ne vše, co je spojené s tímto smutným místem, jako je hřbitov, musí být nutně smutné a truchlivé.
Skutečně zábavná knížečka pro zlepšení nálady. Vedle již zmíněných, mě hodně pobavilo: "Tvoji odbojovou činnost dovedl ocenit i nepřítel - a tak ses ocitl v Terezíně."
Škoda, že to není delší. Fatk to stojí za to - půlhodinka upřímného smíchu nad lidskou hloupostí, která se snaží tvářit vážně aneb lidoví vypravěči nad rakví. Snad jen pár z nejlepších (snad tu nejsou v nějakém jiném komentáři):
Tvůj odchod pokazil dnešní krásné počasí.
Byl těžce raněn pod Duklou, kde se ukrýval v křoví.
Měl šest dětí, naživu zanechal jenom tři.
Od mládí pracoval v zemědělství, později na státním statku.
Měla šest dětí, takže to jistě neměla se svým manželem lehké.
Pracoval čtyřicet let na dole Prezident Gottwald, který byl dříve znám jako Ksindl.
Měla pěkný poměr s celým naším kolektivem.
Hledáme útěchu ve slovech útěchy, ale tuto útěchu možno hledat jenom ve slovech útěchy.
Měl jednu sestru a středoškolské vzdělání.
Jeho koníčkem bylo mimo jiné zahrádkaření, rybaření a také gynekologie.
Upřímně, kvalit "Ze soudních síní a předsíní" tato knížečka sice nedosahuje, ale i tak díky za ni.