Vážka v jantaru
Diana Gabaldon
Skotsko vykrvácelo. Dokáže jejich láska otočit nemilosrdným kolem dějin zpět? Po tragické prohře na svazích skotské Vysočiny se Claire Randallová a Jamie Fraser vydávají do Francie za časů Ludvíka XV., v jejímž velmocenském postavení spatřují příslib nového začátku. A nejsou jediní, kdo v exilu živí naději na lepší budoucnost. I skotský následník trůnu Karel Stuart hledá za La Manche spojence, kteří by financovali jeho úsilí zvrátit britskou nadvládu a umožnili mu vrátit se do vlasti v postavení, jaké jeho rodu náleží. Claire však z dějepisu dobře ví, že jakobitské povstání bylo roku 1745 nadobro poraženo v bitvě u Cullodenu, a proto se rozhodne mu za každou cenu zamezit. Díky Jamieho konexím pronikne až do paláce ve Versailles, kde se svým miláčkem rozehraje smělou politickou hru. Zákruty šarády je však postaví do cesty nejen arogantnímu francouzskému samovládci, ale i zlovolnému vikomtu Saint-Germainovi, jenž má Claire rozhodně co oplácet… Příběh plný vášně a dobrodružství je druhým dílem oblíbené romantické série Cizinka, jíž se celosvětově prodalo přes 20 milionů výtisků. Látku zpracoval i stejnojmenný TV seriál (Outlander) s Caitrionou Balfe a Samem Heughanem v hlavních rolích, který se v letech 2014–2023 dočkal už sedmi řad. „Mimořádně zábavná směs historie a fantasy, jejíž autorka – stejně jako její hrdinka – předvádí dokonalou kombinaci živé představivosti a selského rozumu.“ – Kirkus Review. „Velmi povedená kniha, které nechybí akce, milostná zápletka ani sebeobětování.“ – Knižní svět. „Vážka v jantaru je stejně jako první kniha neobyčejně čtivá a zajímavá. Stránky vám budou pod rukama ubíhat jedna za druhou, ani nebudete vědět jak. Dočtete kapitolu a budete si přát, aby nikdy neskončila.“ – Ostře sledované knihy. „Ukázkový žánrový únik nabušený akcí. Jedna z věcí, která Gabaldonovou odlišuje od ostatních spisovatelů romancí, je vyčerpávající výzkum éry, v níž hrdinové žijí. Příběh tak perfektně doplňují maličkosti všedního dne.“ – Toronto Star.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:Originální název:
Dragonfly in Amber, 1992
Interpreti: Jitka Ježková
více info...
Přidat komentář

Tato kniha je pokračování nádherného příběhu o dívce Claire, která se dostane do minulosti. Na začátku knihy jsem se docela zarazila u čtení když jsem si přečetla Rok 1968. Už jsem se lekla, že jsem si půjčila jiný díl, ale nedalo mi to a tak jsem pokračovala a četla list po listu. Začala jsem víc chápat proč to takto začalo. Opět mě příběh úplně pohltil je úžasný, dokonalý. Historicky je příběh též velice dobře zpracovaný, děj celé knihy je napínavý a svižný.
Příběh se prolíná minulostí a přítomností. Příběh končí velice zvláštně a hlavně velice napínavě a už se těším na další pokračování s názvem Mořeplavec.


Pokračování nádherného příběhu. S každou další knihou stoupá můj zájem. A teď ke knize... Ten příběh mě naprosto pohltil je dokonalý, je to prostě moje kafe. Miluju historické romány a tady ke všemu proloženo trochu fantasy co víc s přát . Historicky je to dobře zpracováno, děj byl napínavý a svižný. První pasáž po nalodění do Francie, ale byla pro mě dost špatně čtivá (jde o to že jsem se o tuto tématiku nikdy nezajímala, takže fakta fakta a zase fakta. Někdy se v tý politice člověk ztrácí a hlavně ho to tolik nebaví jako samotný příběh. Ale na druhou stranu se člověk dozví to potřebný jako kdo proč a jak . A asi bez vysvětlení politické situace by to nedávalo moc smysl, takže to akceptuji - když se s tím člověk seznámí, pak se to čte samo). Sečteno, potrženo - zamilovala jsem se. Myslím že tato série bude patřit k mým nejoblibenějším. Seriál se s knihou nedá srovnat (jsem tedy zatím u 3 epizody), ale to je asi normální. Nevýhoda knihy je že je dost neskladná a těžká a nedá se tahat všude sebou :D Jinak bych byla přilepená na ní nonstop ! :D


Francie? Místy bavila, místy vlastně ani ne. Zlaté barvité Skotsko, opět mě to zajímalo mnohem víc. Jamie je stále bůh. A žalostný pláč? Jasně, že byl, která neplakala? Chtěla jsem si dát pauzu od Gabaldon a číst po Vážce v jantaru něco jiného, ale kdo by Jamieho nechal čekat (ještě déle)?
Svižný zajímavý děj.Pocit,že jste součástí děje,což oceňuji. Barvitý popis,historicky propracované. Osobně si myslím,že popis osob a jejich charakterů je naprosto vyčerpávající. Za mně 100%.


Tlusta a narocna ale skvela.A ten konec?ulevilo se mi ale potom mi bylo ozuzko.Tolik let zit s tim vedomim a pak zjistit toto:-(


Zpočátku jsem se lekla, zda jsem začala číst správný díl. Rok 1968? Co? Proč? Nechápu to. List po listu jsem začala více a více chápat a nebudu lhát, že jsem nenahlédla dále do knihy, abych se ujistila a uklidnila, že Claire a Jamie se setkají.
Místy jsou pasáže dlouhé, politiky moc, milostných her ubývá, nicméně nic to nemění na faktu, že jsem knihu hltala téměř od začátku do konce. Když jsem uviděla pověstných 847 stran, tak jsem si říkala, že to mám tak na rok. Opak byl pravdou, kniha přečtena cca za 10 dní. Hodiny a hodiny připoutání ke knize.
Na konci jsem brečela jako želva, když se Claire vracela "zpět" do budoucnosti. Za mě rozhodně doporučuji.


Knihu jsem přečetla skoro jedním dechem. Některé pasáže se mi zdály opravdu zdlouhavé, ale i tak jsem nevynechala ani slovo. Při loučení Claire a Jamieho jsem brečela a soplila jak malé dítě. Nicméně mám naději do dalších dílů, že se opět shledají ;) Musím říct, že jsem u knihy často seděla jako přikovaná a hltala slovo za slovem.
Pravdou je, že po přečtení prvních asi 2 stran jsem si říkala, zda jsem sáhla po správném dílu. Byla jsem z toho rozhozená, ale vše se ukázalo tak, jak mělo být a nemohla jsem se dočkat "návratu" zpět do minulosti k příběhu milenců.
Politické dění na mě bylo až moc složité, občas jsem nepobírala kdo s kým a proti komu, nicméně to mě nedokázalo od příběhu odtrhnout.


Určitě nemohu říct, že by se mi kniha nelíbila, ale musím souhlasit s tím, co už tu bylo několikrát řečeno, že některé pasáže jsou opravdu zbytečně rozvleklé a obešlo by se to i bez nich (za mě třeba celá pasáž s cestou za Lovatem). Také mi vadilo, že když člověk pozorně přečetl úvodní část, mohl dopředu celkem dobře odhadnout, co se v celé knize stane. Doufám, že to takhle v dalších dílech už nebude.


Ach, bojovala som dlho a statočne s touto knihou. Štýl Diany Gabaldon mi vôbec nesadol, príde mi príliš jednoduchý, istým spôsobom ordinárny, a hlavne, obsahuje príliš veľa zbytočných slov. Nevadia mi hrubé knihy, práve naopak, ale tuto ide kvantita na úkor kvality. Pomedzi to som si musela prečítať aj iné knihy, aby som to nejak dobojovala do konca, podobné to bolo aj s Cudzinkou, a už sa desím, čo ma čaká s Moreplavcom, iste budem potrebovať dlhší čas, kým sa odvážim po ňom siahnuť. Obávam sa, že ďalšie časti už nezvládnem. A to príbeh Claire a Jamieho milujem, ale v knižnej podobe sa čaro kamsi vytratilo. Z celej knihy malo zmysel iba pár strán opisujúcich ich rozlúčku, a to je pri viac než osemsto stranách veľmi málo.


Cizinku jsem četla v překladu a chyběla mi tam skotština nebo prostě nějaký dialekt. Takže u pokračování jsem se vrhla na originál. Nelitovala jsem, i když to není žádná jednoduchá angličtina. Diana Gabaldon rozhodně netrpí malou slovní zásobou. :-)
S tou délkou to ale přehnala. Plno stránek se dalo vynechat, protože je to balast, vata pro větší objem knížky. Vzhledem k tomu, že od začátku víme, jak celá záležitost dopadne, cela francouzská anabáze ztrácí význam. Skotská vzpoura je zase naopak tak odbytá, že jsem čekala, že se konec do knížky nevleze.
Vážky si však považuji víc než Cizinky, protože se čtenář i něco dozví z historie (autorka se nebojí neromantických pasáží plných krve, špíny, nemocí a parazitů), takže nemá pocit ztráty času z milostného románu.


"Najdu si tě," zašeptal mi do ucha. "Slibuji.
Pokud budu muset projít dvousetletým očistcem - potom to bude můj trest, který si zasloužím za své hříchy. Že jsem lhal, zabil a kradl; zradil jsem a zklamal důvěru.
Ale je jedna věc, která to může vyvážit. Až budu stát před Bohem, chci mu říci něco, abych vyvážil zbytek."
Zlomil se mu hlas, skoro šeptal, pažemi se pevně objímal.
"Pane, dal jsi mi vzácnou ženu, Bože! Jak já ji miloval!"


" V ten okamžik jsem uslyšela, jak se mi zlomilo srdce.
Byl to slabý, čistý zvuk, jako když se zlomí stonek květiny."


Nebylo to špatný, ale chvílemi mi to připadalo zdlouhavý... Myslím, že cizinka byla lepší...

První polovina knihy mne moc nezaujala - děj se odehrával ve Francii a to není nic pro mě, ale druhou polovinu jsem dočetla jedním dechem :)


Serie Cizinka??? to je prostě závislost kvůli které nebudete dělat nic jiného než jen číst. Sice musím přiznat, že první díl byl o trošku lepší, ale i tak je tato knížka úžasná a stojí za přečtení.


Druhý díl se mi líbil více než první, hlavně ten překlad je lepší (i když i zde jsou chyby, ale není jich tolik, jako v Cizince). A nemůžu se dočkat, až si přečtu Mořeplavce... to je prostě závislost :)
Štítky knihy
zfilmováno 18. století milostné romány Francie cestování časem Skotsko tajemství mystika jakobité historické rományAutorovy další knížky
2010 | ![]() |
2011 | ![]() |
2011 | ![]() |
2013 | ![]() |
2012 | ![]() |
Tak, druhým dílem jsem se konečně prokousala.
Začátek byl pro mě hodně matoucí. Několikrát jsem se dokonce musela přesvědčit, že mám správný díl, ale když jsem se začetla, začala jsem chápat, o co zřejmě běží. V době, kdy jsem začala číst, se rozjížděla druhá série Outlander. Úspěšně jsem s jejím shlédnutím počkala do doby, než knihu přečtu. A jsem za to ráda.
Ve druhém knižním díle je hodně popisována politika a vše, co naše hlavní hrdiny vede k jejich činům. Byly tam dost dojemné okamžiky, u kterých oko nezůstalo suché. Ale také velmi napínavé scénky. Bohužel mi vadilo více než v předchozím díle nějaké zbytečné prodlužování nedůležitými záležitostmi, jako je třeba příprava léků, podrobný popis místností, popis zvratků, smradu, apod.
Ale nakonec stejně jako první díl i Vážka v jantaru vtáhne čtenáře do děje a nutí ho číst dál a dál. Takže za mě je rozhodně knižní forma druhého dílu lepší, než seriál! Jdu se vrhnout na Mořeplavce! :)