Včelár z Aleppa
Christy Lefteri
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/444590/bmid_vcelar-z-allepa-2jr-444590.jpg
4
126
126
Miliónové sýrske Aleppo je prežiarené slnkom a vôňou olív a pistácií. Radosť zo života a rodinnej spolupatričnosti prežíva aj včelár Nuri. Ale odrazu sa čosi zmení a prichádza nevídaná hrôza. Tí predvídaví to podvedome vytušili a včas odišli. Nuri sa však nevie vzdať rodného mesta, medonosných včiel a istoty. Za svoju nerozhodnosť zaplatí vysokú daň. Príde o syna a jeho manželka o zrak. Posolstvo Včelára z Aleppa je predovšetkým v nádeji, že sa manželom na úteku podarí prekonať bezbrehý smútok a vyrovnať s duševnou záťažou. Otrasné pomery v gréckych táboroch, ziskuchtiví priekupníci a neustále ponižovanie vedú k tomu, že manželia sa navzájom odcudzia a Nuriho začnú prenasledovať nočné mory. Silný román čitateľovi približuje pravdivý strastiplný príbeh migrantov, ktorí museli utiecť, aby si zachránili holý život. Nežný vzťah manželov Nuriho a Afry, ktorí vytrhnutí z koreňov, bezradní, zúfalí a zúbožení skončili v chladnom Anglicku, dojíma čitateľa k slzám. Autorka rozpráva sugestívny a autentický príbeh o strate vlasti, sile smútku a moci lásky, o odvahe, ľudskosti a nezlomnej nádeji na nový začiatok. Jej kniha preniká do podstaty utečeneckej krízy hlbšie než ohurujúce novinové titulky a prináša pôsobivé scény s nesmiernym citom pre detail.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2020 , Tatran (Bratislava)Originální název:
The Beekeeper of Aleppo, 2019
více info...
Přidat komentář
Trochu jsem váhala, jestli číst v dnešní zjitřené době knihu o syrských uprchlících, ale nelituji. Příběh o dopadech války na obyčejné lidi je totiž vyprávěn velice soucitně, občas až poeticky, což mu ale neubírá na působivosti, se kterou ukazuje, že člověk dokáže překonat i největší tragédii, pokud znovu najde naději a lásku. Je to silný příběh, který nám může pomoci vcítit se do pocitů běženců, nejen syrských.
Při čtení této knihy v této době jsem si uvědomila jak různě lidé přistupují k lidem, kteří k nám přichází ze zemí zasažených válkou. Na Syřany se žádné velké sbírky nekonaly a málokdo by si je vzal domů. Přitom válka je poznamenala stejně ne-li hůř než Ukrajinu. Je to silný příběh, ani si nechci představit ty hrůzy, které lidi nutí odejít ze své domoviny a ty lidské hyeny, které jim údajně "pomáhají" . Kniha stojí za přečtení.
Christy Lefteri působila jako dobrovolnice v uprchlických centrech, ví o čem píše. Vykresluje hrůzu těch, co jsou nuceni opouštět své domovy a hledat místo, kde by mohli – možná – začít znovu, i když s vědomím, že to, co prožili, si berou sebou. Dobrá zpráva je, že příběh střídá se zajímavým povídáním o včelách (hlavní hrdina byl včelař), a tak se může i čtenář zklidnit a srovnat si myšlenky.
Citlivý příběh, ale něco mi v něm chybělo. Celé vyprávění se mě dotklo o to více, že je válka na Ukrajině a spousta lidí je nucena opustit své domovy.
Za mě velmi silný příběh . Nicméně nevím, jestli by byl stejně silný kdybych ho nečetla v době války na Ukrajině . To všechno momentálně okolo tomu dalo až hrůzostrašně reálnou podobu a jednu chvíli se mi to opravdu číst nechtělo . Nakonec jsem to dala až do konce a nelituji .
Kvůli tématu dávám nakonec tři hvězdy, bohužel se mi ale tento hojně vychvalovaný autorčin počin nelíbil. Do čtení se mi vůbec nechtělo, a proto jsem knihu, přestože nemá mnoho stran, četla na mě opravdu dlouhou dobu.
Sledování cesty Nuriho a jeho manželky za svobodou bylo psané vleklým stylem a vydolovalo to ze mě velmi málo emocí, což je u takovéhoto typu knihy jednoznačně špatně. Na můj vkus tam bylo také mnoho tlachání o včelaření, a to na úkor nějaké zásadnější dějové linky - ano, je tam poselství a jakási alegorie odkazující na přerod do nového života, ale celou knihu se prakticky vůbec nic neděje. Čekala jsem vícero pohovorů s azylovými úředníky a podrobnější popisy celého procesu, když autorka čerpala z vlastní zkušenosti dobrovolnice v utečeneckém táboře. Možná také více o samotné politické situaci v Sýrii.
Suma sumárum: téma slibující velkou emocionální Roller coaster se změnilo v několika set stránkovou nezáživnou nudu, což je nesmírná škoda. Autorčin styl psaní se mi bohužel nelíbí a pravděpodobně v budoucnu již její knihy vyhledávat nebudu.
Ale ať jen nekritizuji, tak chci vyzdvihnout krásnou obálku a velmi pěkné vizuální zpracování knihy.
Příběh jedné rodiny, která musela utéct, aby přežila...
KV: databázeknih.cz, téma 17- kniha, která má více než 333 stran
Naprosto nádherná knížka o obtížné pouti, na kterou se v posledních letech vydala spousta zoufalých lidí. Byla jsem smutná, jak krásné země jsou ničené válkami. Přiměla mě přemýšlet, nebylo těžké představit si sebe v pozici uprchlíka.
Přeceňovaná kniha. Nevím, jestli to bylo překladem, ale nelíbil se mi ten jednoduchý styl, kterým byl román napsaný. Povrchní popis postav, kterým se v románu stalo patrně téměř vše, co se uprchlíkům na cestě za svobodou mohlo stát. Ale chápu autorku, že se potřebovala vypsat ze svých zážitků z athénského uprchlického centra. Mně se ale její literární terapie nelíbila a tři hvězdy dávám jen za téma.
Jemně vyprávěný příběh lidské hrůzy a zároveň naděje. Připomenutí, že uprchlíci jsou lidé s rodinami a dětmi, a že ne všichni mají štěstí.
Poutavý silný příběh.
Nuri žije se svou manželkou Afrou spokojený život, než přijdou o to nejcennější a jsou nuceni z Aleppa uprchnout.
V knize sledujeme dvě linky. V té první nás autorka provází všemi překážkami a nástrahami, které na uprchlíky ze Sýrie čekají a v druhé musí Nuri s Afrou vypovědět svůj příběh, aby dostali azyl a mohli začít znovu žít.
Christy Lefteri pracovala jako dobrovolnice v roce 2016 a 2017 v uprchlickém táboře v Aténách. Včelař z Aleppa tak vznikl z příběhů, které autorka v Řecku viděla a slyšela.
Ačkoli se jedná o velmi silné a drsné vyprávění, já ho přečetla téměř na jeden zátah. Bylo to totiž zároveň i krásné a lidské.
Za mě nejhezčí kniha, jakou jsem letos četla... Styl je jemný, navzdory příběhu, který vypráví... Chce se mi napsat, že je možná trochu potřeba číst mezi řádky, aby člověk docenil skutečnou krásu vyprávění... Nectete pouhá slova, ale nechte se prostě jednoduše okouzlit...
Nechala jsem se strhnout reklamou a jsem celkem zklamaná. Kniha má potenciál, protože jde o silné téma. Zpracování ale dost pokulhává. Autorčin styl je neslaný nemastný, nijak mě nezaujaly postavy ani popisy prostředí.
Dosť dlho a ťažšie sa mi čítala. Námet silný, ale nejako som sa nevedela vžiť do žiadnej postavy. Či to bola moja chyba, pretože si neviem predstaviť osud utečencov, alebo autorkina, že to nevedela až tak vierohodne opísať, neviem posúdiť. Každopádne téma veľmi závažná a aktuálna. Napriek môjmu hodnoteniu odporúčam a som rada že som si ju prečítala.
" ... v lete roku 2016 a potom znova v roku 2017 som sa ocitla v Aténach, kde som pracovala ako dobrovoľníčka v utečeneckom centre. Začala som si uvedomovať, že ľudia chcú svoje príbehy vyrozprávať, hoci im v tom bránia jazykové bariéry, chcú, aby ľudia počuli a videli, čím si prešli. Vrátila som sa do Londýna v nádeji, že spomienky na hrôzy, ktoré som videla a počula, vyblednú, no nestalo sa tak. A preto som sa rozhodla , že napíšem román a vyrozprávam v ňom príbehy týchto detí, týchto rodín. " / Christy Lefteri/
Ak vidím na obálke nápis ...bestseller, som už ostražitá, lebo nie každa takto označená kniha ma nadchla. V tomto prípade / a ide o naozaj krásnu obálku/ to však neplatí. Surovosť sveta sa mieša s poetickým videním a spomienkami na minulosť. Nie je vôbec potrebné zamýšľať sa, ktoré príbehy sú pravdivé, najlepšie je nechať sa unášať príbehom. Na konci budete vďační za to, kde žijete.
"Kde sú včely, tam sú kvety, kde sú kvety, tam je nový život a nádej."
Príbeh je napísaný z pohľadu Nuriho, ktorý sa živí ako včelár v najväčšom Sýrskom meste Aleppo. To, rovnako ako celú Sýriu jedného dňa zaplaví hrôza - občianska vojna. Keď pri výbuchu bomby príde o syna a jeho manželka o zrak pochopí, že ak chcú prežiť, musia utiecť.
Toto je jedna z tých kníh, ktoré človeku otvárajú oči. Včelár z Aleppa sa nečíta najľahšie, použitý jazyk je pomerne kvetnatý, až poetický. Keď si však na neho zvyknete, otvorí sa pred vami aj keď smutný, no zároveň tak krásny príbeh. Ukáže vám tému utečeneckej krízy z úplne inej prespektívy, než ako o nej píšu média.
Ak by som mal jednoducho zhrnúť o čom je táto kniha, je to kniha o zraniteľnosti a sile nádeje na nový začiatok. ODPORÚČAM!!!
Jedným slovom - výborná.
.
Na trošku dlhšie:
Táto kniha je napísaná s citom a s určitou ľahkosťou aj napriek téme, ktorú rieši.
.
Keď si vlastne zhrniem to, o čom som čítala, skláňam sa pred schopnosťou autorky, podať príbeh takto.
S úctou, jemnosťou, ale je tam všetko, čo čitateľ potrebuje zažiť s hrdinami. Aspoň pre mňa to tak bolo.
A dejú sa tam teda hrozné veci.
.
Emočne ma táto kniha dosť vyžmýkala, ale zároveň, aj keď sa vo mne počas čítania niečo zlomilo, tak ďalším čítaním až do konca, som sa cítila lepšie....naplnená nádejou. No tá prasklina tam už zostane.
.
Hrdinom tejto knihy a celkovo všetkým, ktorí sa reálne na takúto cestu odhodlali, patrí môj rešpekt a úcta.
.
Neviem, či by som to zvládla, ale keď vám ide o život a prežijete podobné veci, ako postavy v knihe....neviem. Hovorí sa, že človek je schopný všetkého. No vyskúšať si to nechcem.
.
Kniha vám “ukáže” a popisuje veľa vecí aj z trošku inej stránky, ako to bolo možné vidieť len v médiách, hlavne v rokoch 2016-2017. Niekomu možno pomôže prijať aj iný nazor na celú túto situáciu...
.
Príbeh Afri a Nuriho bude vo mne ešte dlho.
Poplakala som si, občas sa pousmiala nad milými chvíľkami v knihe.
.
Ale klamať si nebudeme, je to smutná kniha, čítame o hrozných veciach o nespravodlivosti, zlobe, o vojne...o strate blízkych, o strate domova.
O strate akejsi istoty.
.
Zostáva vám len nádej a ak je to možné,tak ten pocit....chtíč prežiť. A vidina lepších zajtrajškov.
.
Skvelá a nezabudnuteľná kniha.
Pri kúpe tejto knihy som podľahla reklame a chválospevom na sociálnych sieťach a potom som sa celý čas čudovala sama nad sebou, prečo ma táto kniha až tak neberie. Témy, ktoré autorka zachytáva sú aktuálne aj citlivé, trauma spojená s útekom z rodnej zeme zmietanej vojnou, strata blízkych osôb, neľudské podmienky s ktorými sa utečenci na ich ceste musia stretávať...toto všetko tam bolo ale ako keby potenciál príbehu autorka nevedela využiť. Vôbec som si nevedela predstaviť hlavných hrdinov, najprv som si myslela, že sú to starší ľudia, no potom sa objavilo ich malé dieťa, až do konca knihy som vôbec si vôbec nevedela vytvoriť obraz ako vyzerá manželka hlavného hrdinu (okrem tmavých vlasov, očí ktoré nevidia a jazvy na bruchu), nejako som nepotrebovala vedieť ako to celé dopadne. Je dôležité písať o týchto témach, a skvelé, že sa autorka do toho pustila ale žiaľ mne v knihe chýbalo niečo, čo by ma prinútilo cítiť s postavami, prežívať ich príbeh spolu s nimi.
Okrem toho, že má kniha krásny obal, je svojím spôsobom krásna aj zvnútra, aj keď sa týka nie moc peknej a skôr kontroverznej témy.
Je to hlavne príbeh o vôli prežiť, aj keď hlavnú hrdinovia prišli o všetko. O domov, o syna, o zrak, niekto na chvíľu o zdravý rozum. Neostalo im nič, len jeden pre druhého a aj napriek tomu, že sa na tejto dlhej púti odcudzili, pretože každý svoj žiaľ ventiloval iným spôsobom, na konci púte si k sebe našli cestu.
Včelár z Aleppa
Děsivý, smutný, nadějeplný a na konci jsem si pobrečela. Knihu jsem začala číst 23.2., pak jsem ji musela na chvíli odložit, ale jsem ráda, že jsem se k ní vrátila a přečetla ji. Příběh lidí prchajících před válkou a o jejich cestě za bezpečím, přáteli a rodinou. Určitě doporučuji.