Vdáváme matku a jiné povídky
Gerald Durrell
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136319/bmid_vdavame-matku-a-jine-povidky.png
4
183
183
Veselé povídky nejen o zvířatech, ale i o lidech, zejména o nejbližší rodině a přátelích jakoby navazovaly na úspěšnou knihu O mé rodině a jiné zvířeně, jen je Durrell již popisuje jako dospělý a ne z pohledu desetiletého chlapce.
Literatura světová Humor Povídky
Vydáno: 1991 , BB artOriginální název:
Marrying Off Mother and other stories, 1980
více info...
Přidat komentář
Soubor povídek. Komentář je celkem zbytečný, prostě G. D. a tudíž o zábavu postaráno.
Velmi vtipná knížka, při jejímž čtení jsem svým smíchem rušila manžela při práci :-) První od tohoto autora, a jelikož jsem od přátel dostala k narozeninám hned dvě, určitě ne poslední :-)
Klasický Durrell. Tohle byla pro mě druhá jeho knížka a opět nezklamal, umí výborně vyprávět. Nejlepší povídky Vdáváme matku a potom Ludwig, u těch jsem se bavila přímo královsky. Další knížku už mám připravenou a pak mi nezbývá, než dovykoupit místní antikvariát :-).
Úryvek z povídky "Fred neboli dotek teplého jihu":
„Řeknu vám že opravdu nevím, kam to všechno spěje,“ podotkla paní Magnolia nad stránkami místních novin, které právě důkladně pročítala. „Teď chtějí dokonce udělat jednoho negra starostou.“
Neklidně jsem se podíval ke dveřím, ve kterých před chvílí zmizel Fred.
„Pokud vás zajímá můj názor, tak nám vládne banda bílých lumpů a negrů. Áno, vážně - bílá chátra a negři!“ ujistila mě a napila se kávy.
„Paní Magnolie, vysvětlete mi jednu věc. Víte přece, jak jsou dnes černoši citliví na různé poznámky. Nebojíte se takhle mluvit, když by vás mohl slyšet Fred?“
„Mluvit jak?“ Otočila ke mně své obrovské, nyní nechápavé oči.
„Myslím o negrech a tak podobně.“
„Ále Fred přece není žádný negr,“ reagovala pobouřeně.
Blesklo mi hlavou, jestli snad není barvoslepá.
„Né,“ dodala. „Můj prapradědeček koupil Fredova pradědečka už v roce 1850. Mám na to stále účtenku. Fred se narodil tadý. Fred není žádný negr. Fred patří do rodiny.“
A tak jsem se vzdal naděje, že někdy porozumím jižanské nátuře.
Durrellovi povídky mě opět nezklamaly, skvělá kniha pro dobrou náladu :-)
Souhlas s Martin Happy.
Jinak dle mého názoru je O mé rodině a jiné zvířeně daleko lepší
Nejlepší povídka je právě Vdáváme matku, vrací příběh zpátky na Korfu za bláznivou rodinkou, kdy se sourozenci rozhodnou, že máti by se měla s někým vhodným seznámit... paráda!
Pokud mohu nějakou vypíchnout, pak právě tu, ze které pochází titulní obrázek. O prasnici která milovala rokfor a hledala lanýže. Ta je vskutku skvostná
JE TO VÝBORNÁ KNIHA-JSOU TO POVÍDKY Z CEST GERALDA DURRLLA.
JE TO MOC HEZKY NAPSANÉ. VYPRÁVÍ SMUTNÉ, VTIPNÉ A VĚTŠINOU PRAVDIVÉ HISTORKY. FANNY
Část díla
 |
Důchod 1980 |
|
Esmeralda 1980 |
|
Fred neboli Dotek teplého Jihu 1980 |
 |
Ludwig 1980 |
 |
Papoušek pro pastora 1980 |
Autorovy další knížky
| 1983 | Mluvící balík |
| 1986 | O mé rodině a jiné zvířeně |
| 2008 | Ptáci, zvířata a moji příbuzní |
| 1996 | Zahrada bohů |
| 1988 | Ostrov v nebezpečí |
Pořád zvažuji, jestli by mě Durrelovic rodina strhla na svoji vlnu nebo jestli bych se z nich nezbláznila. Ale ať tak či tak, tak si o nich všechno se zájmem pročítám a hltám každou Geraldovu vzpomínku.