Ve jménu Otce (i Syna)

Zmrzačený veterán druhé světové války přichází s nejmladším synem na matčin hrob. Syn si znenadání povšimne, že otci kane po tváři slza, a svět se mu obrátí vzhůru nohama. Náhle si uvědomí, že ani vojáci nejsou ukuti z oceli — že i oni pláčou. Ve jménu Otce (i Syna) je ladné a harmonické prozaické dílo s občasnými záblesky poezie, prostoupené odkazy na deník autorova otce z období války. Na pozadí synovského zamyšlení nad mužností se v něm vypravěč pokouší rozkrýt, co je pravda a co mýtus. Ve jménu Otce (i Syna) je mimořádné dílo, první svého druhu v maltské literatuře. Pohybuje se na pomezí životopisu a pamětí, deníku a eseje... V knize se rozplývá hranice mezi poezií a prózou, mezi vyznáním a sondou do rodinné psychologie, mezi ženstvím a mužstvím. Adrian Grima, Malta Today Mifsudova tvorba se vždy noří hluboko do lidské duše a prozkoumává její nejtemnější zákoutí. Tentokrát se rozhodl, že se ponoří hluboko do myšlenek vlastních. Alex Vella Gregory, The Sunday Times (Malta) Přínos této knihy spočívá ve způsobu, jakým rozrušuje jistoty. Mění naše chápání toho, jak se smiřujeme sami se sebou a s těmi, kteří už nejsou mezi námi. Raphael Vella, www.transcript-review.org... celý text