Ve jménu vlasti
Andrew Kaplan
Bejrút, rok 2006. Agentka CIA Carrie Mathisonová vyklouzne s vypětím všech sil z vražedné léčky, jež měla být původně zcela rutinním zpravodajským úkolem. Když se vzápětí pustí do sporu se svým nadřízeným ohledně toho, kdo kompromitující situaci zavinil, je obratem poslána zpět do USA. Ani tam neustává v pokusech očistit své jméno; navíc tuší, že se kdesi připravuje velký teroristický útok, a je odhodlána mu za každou cenu zabránit. V jejím pátrání jí pomáhá i vlastní psychická dispozice: jelikož Carrie od útlého mládí trpí bipolární poruchou (což musí v CIA skrývat, aby nepřišla o práci), má zvláštní nadání pro rozpoznávání a předvídání nejrůznějších vzorců chování. Podaří se jí rozplést teroristickou síť, která zasahuje kdovíkam? Napínavý, nesmírně čtivý thriller čtenáře zavede do prostředí tajných služeb a válečných operací na Blízkém východě, v Iráku a ve Spojených státech; krom toho nabízí jedinečný vhled do duše agentky CIA, zmítané pochybami o sobě samé i o povaze své „služby vlasti“.,... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2014 , ArgoOriginální název:
Carrie's Run, 2013
více info...
Přidat komentář
Jak ohodnotit knihu napsanou podle seriálu tak, aby hodnocení odpovídalo knize a ne seriálu, který je jinak špičkový, toť téměř věda. Duch seriálu je věrně zachován, což na jednu usnadňuje orientaci v už tak celkem složitém ději, na druhou stranu jednotlivé postavy kopírují svůj filmový vzor natolik, až mizí jakýkoli prostor pro vlastní představivost. Navíc si nejsem jistá, nakolik by se mi kniha líbila bez její seriálové předlohy. Takže závěrem: dobré, ale na Homeland raději koukat než číst.
Kniha Homeland je v podobné duchu jako stejnojmenný seriál, tedy svěží, napínavá, nepředvídatelná. Nicméně nejsem si jistá, zda by mě zaujala, kdybych již neznala právě tento skvělý seriál. Prostředí tajných služeb a terorismu na Blízkém Východě může být pro laika celkem složité pro orientaci v ději.
Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně (neměla jsem tušení, že vyšla...) a udělala radost. Homeland žeru, takže...tuhle knihu beru jako příjemný doplněk a splnila tak očekávání na 100%...mohla mít ale víc stran...
Čtivá a napínavá kniha, jen si člověk musí odmyslet všechna ta jména, všechny ty šíty, sunity a další. Mně osobně splývá Hizballáh s Hamásem, Ál Kaidou a pod.
Carrie je svým způsobem blázen (a to neberu v úvahu práci, deformaci zaměstnáním nebo její psychickou poruchu, zkrátka je... šílená), ale svým způsobem i génius, který dokáže odhalit různá spiknutí a vraždy. Děj je čtivý, napínavý a odehrává se před první řadou stejnojmenného seriálu. Bavila jsem se a musím říct, že si hodnocení zaslouží trochu vyšší než jen 70%. Rozhodně doporučuji, navíc knížka je dost tenká a skladná, takže se dá vzít všude sebou ;)
Na tuto knihu jsem netrpělivě čekal, protože celá série Homeland se mi dost líbí. Navíc autor i kniha mají poměrně dobré recenze (např. Amazon).
Pro fanoušky Homelandu asi nutnost. Knížka není špatně napsaná, je zajímavá a přesně ve stylu seriálu. Možná bych napsal nadšenější hodnocení, kdyby...
Kdybych "Ve jménu vlasti" nečetl těsně po knize Já, poutník. A ta - ač autorův debut - je napsaná opravdu fantasticky. Té úrovně "Ve jménu vlasti" prostě nedosahuje..
Maniodepresivní psychóza je u agenta CIA osvěžující změnou, protože to zaručuje spoustu zábavy kolem, jen si nedokážu představit vládu, která by někoho takového zaměstnala. Dějí se však různé podivnosti.
Každopádně mi ve vyprávění chyběla nadsázka, která by základní premisu hodila do lehčí roviny. Jenže jak se to bere hrozně vážně, brzy jsem zjistil, že mě problémy primadony s bipolární poruchou vlastně ani moc nezajímají, vzhledem k tomu, že se projevují pouze jako záchvaty hysterie. Nehledě na fakt, že v Bejrútu je tahle agentka nenápadná asi jako zajíc ve lvím výběhu. Kdyby Carrie Mathisonová byla pouhou kancelářskou krysou, neřeknu ani popel, ale roli pracovníka v terénu jsem jí nevěřil ani na pikosekundu.
Celkově jinak standard mající blíž k seriálovému scénáři než plnohodnotnému špionážnímu thrilleru. Ale čte se to dobře, což je podmíněno neustálým převlékáním kabátů, takže ke konci v tom má člověk trochu NHL. Ale třeba je běžné, že je v téhle branži každý minimálně trojím agentem.