Ve jménu zákona
Michal Dlouhý
Slova: "ve jménu zákona" v jazyce v místě obvyklém užíval četník, kdykoliv ve službě proti někomu zakročoval. O pronásledování pachatelů dnes již zapomenutých zločinů, přečinů, ale i přestupků příslušníky československého četnického sboru při výkonu takzvané pátrací služby, jakož i o platných předpisech a používaných metodách práce pojednává stejnojmenná kniha odborníka na historii četnictva.... celý text
Přidat komentář
Na základě čtenářské výzvy jsem si objednala tuto knihu s tím, že si přečtu humorné vyprávění detektivních případů z dob první republiky.
Jsem velice zklamaná, neboť obálka je zavádějící a já knihu považuji za ztrátu času.
Úsměvné čtení, zachycující život prvorepublikových četníků, které autor neúnavně propaguje už od dob TV Četnických humoresek. Kouzelné je zejména používání stylu a mluvy dobových novin, zákonů a oběžníků, které Michal Dlouhý důsledně využívá.
Velmi útlá kniha, kterou jsem si přečetl ze zajímavosti, abych zjistil, jakým způsobem Michal Dlouhý píše o dějinách četnictva. Píše tak, aby zaujal i laické a letmé zájemce o tématiku. V případě knihy Ve jménu zákona se jedná o pitaval (krátkých) příběhů. V některých z nich jsou zavražděni četníci, v jiných zabiti zločinci (v některých případech je obojí), ve většině příběhů neumře nikdo. Kvituji, že autor zařadil případy z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska i tzv. Podkarpatské Rusi. Nejvíce mi v hlavě utkvěl příběh Pekelný stroj, který se odehrál v Prostějově. Dále si po dvou týdnech vybavuji příběh o klubu "sebevrahů" a příběh paliči na Slovensku. Obecně jsem "zjistil", že někdo byl schopen ukrást cokoliv (jako dnes a jako jinde). Nejedná se o špatnou knihu, ale pokud bych jich četl od Dlouhého více zřejmě by mi splývaly. Někdy si ale určitě zase něco na toto téma od stejného autora přečtu.