Ve službách Milosti
Ann Leckie
Ve službách Spravedlnosti série
< 3. díl
Čas intrik, úkladů a komplotů skončil – nyní je čas jednat. Dlouho očekávané vyvrcholení Rádčské trilogie je tady. Už se zdálo, že kapitánka Breq, vojačka, která bývala válečnou lodí, má věci konečně pod kontrolou. Náhle je však při prohlídce Athoecké stanice nalezena osoba, která by tam být neměla. Na stanici vzápětí dorazí posel z tajemné, nebezpečné a mocné presgerské říše i kapitánčina úhlavní nepřítelkyně: rozštěpená a pravděpodobně šílená Anánder Mianáj, vládkyně Impéria Rádč, jejíž jednotlivé frakce mezi sebou vedou…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , PlusOriginální název:
Ancillary Mercy, 2015
více info...
Přidat komentář
Přímé pokračování druhé knihy a dle mého názoru velmi povedené zakončení. Kouzlo první části se nedostavilo, ale už od začátku víte co a jak, fungování a vazby jsou Vám hned jasné. Žádné zbytečné úvody a pomalé rozjezdy - objeví se "ta druhá" vládkyně, napětí roste a blíží se mocenský boj. Jenže Breq má nějaké to eso v rukávu (a ještě navíc žolíka a srdcovou sedmu), k tomu se objeví dávný nepřítel a hlavně další velvyslankyně Presgerů - čím román dostává zábavnou linku, opravdu... Nakonec vliv vládkyně v oblasti mizí a řešení situace je nápadité a povedené....
Musím říci, že jsem (ještě i teď) mile překvapen a potěšen.
Komentář může obsahovat spoilery: Dle mého názoru lepší než dvojka, ale do jedničky pořád něco chybělo. Kdyby nebylo prvních sto stran, kdy se řešilo, kde kdo bude bydlet, tak by to na těch pět hvězd i mohlo být. Chvilku jsem uvažoval i o horším hodnocení, ale konec pro mě mnoho vysvětlil a vše dává větší smysl. Docela by mě zajímalo více z minulosti Rádče. Třeba se k tomu Ann někdy vrátí. A nakonec bych citoval: "Nakonec nejde nikdy o nic jiného než udělat jeden krok a potom další."
Poslední díl Rádčské trilogie přímo navazuje na svého předchůdce a dále rozvíjí osudy svých hrdinů. Zůstáváme nadále na Athoecké stanici, abychom se popasovali nejen s vnitřními problémy místních obyvatel, ale čelili i daleko nebezpečnější vnější hrozbě v podobě trestné výpravy té části rozštěpeného Vládce Rádčů Anándera Mianáje, která nemá hlavní hrdinku - kapitánku Breq - příliš v lásce. Mohlo by se zdát, že nadcházející konflikt přinese do příběhu více dynamiky, než jakou se prezentoval předchozí díl, ale bohužel se tak neděje. Leckieová zůstává věrná svému mnohomluvnému přístupu k tématu, a byť je její výpověď skutečně originální a netradiční, do dramatického, dějem nabitého, opusu má na míle daleko. Hra náznaků a zámlk jde někdy až za hranu pochopitelnosti a člověk má nejednou pocit, že přeskočil pár odstavců, ne-li celou kapitolu. Nepomáhá ani chování některých klíčových postav, například presgerské tlumočnice Zeiat, připomínající dítě nebo perifera Sféna, jehož úloha v celé zápletce je přinejmenším nejistá. Už ani nepřekvapí, že finále žádný pořádný konec nenabídne, ale jenom zahraje míč do autu. „Nakonec nejde nikdy o nic jiného, než udělat jeden krok a potom další…“