Ve stínu mastodonta
Věra Nosková
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1259/ve-stinu-mastodonta-1259.jpg
4
16
16
Kniha povídek autorky bestselleru "Bereme, co je". První tři příběhy povídkové knížky Ve stínu mastodonta čerpají z atmosféry a dobových reálií šedesátých let minulého století. Patnáctiletá ambiciózní hrdinka z povídky Mezní léto prožívá probuzení své ženskosti a zároveň společenského prozření za přispění synka švédského továrníka. Studenti gymnázia si, povzbuzováni ovocným vínem, zpestřují drsnou realitu jezeďáckého hospodaření nesmělými erotickými výboji na seníku v kravíně v povídce Chovatelé skotu čtvrté kategorie. Láska se přihodí zřídkakdy, nebudu na ni čekat bez mužského — říká si poživačná holka z povídky Přískoky k lásce. Matka v akci a Přezdívky osvěží humorem připomínajícím nadhled a sebeironii spisovatelky Betty McDonaldové. Povídka Svíčková u panicovy matky s podtitulem Oidipovská balada sleduje duševní pochody právě rozvedené ženy, které řetízek náhod přistrčí do náruče dychtivého panice, čímž však příběh plný trapasů, soucitu a nevšedních reakcí teprve začíná. Poslední tři povídky — Falešný Mičurin, Dvě vdovy a Ve stínu mastodonta — pojednávají o fyzicky i duševně mocných manipulantkách a jejich mužských obětech. Ujařmení mužové sní o světě bez otěží, o lásce, vnitřně se bouří a unikají. Do příběhu poslední povídky Ve stínu mastodonta navíc radikálně zasahuje bouřlivý konec roku 1989.... celý text
Přidat komentář
90 % - soubor několika povídek, které mě zaujaly především naprostou uvěřitelností jednotlivých postav, jejichž charakter a chování jsou s trefnou jednoduchostí popsány tak výstižně, že jsem při čtení měla pocit, jako bych dotyčného viděla před sebou a zcela přesně chápala, o jaký typ člověka se jedná (což je velmi osvěžující, když uvážím všechny ty postavy nejmenovaného nejprodávanějšího českého spisovatele, u nichž si vždy říkám, kde je proboha sebral, protože já nikoho takového neznám) - Věra Nosková zkrátka nepíše o lidech tak, jak si je ona sama představuje, ale o takových, jací skutečně jsou. Když navíc uvážím zasazení do různých před i porevolučních dob, neotřelé příměry a popisy, v nichž si autorka krásně hraje s jazykem, a přesto jsem v nich nenašla jediné klišé, a také to, že děj odsýpá stejně rychle jako myšlenky čtenáře, tak se jedinou mou výtkou k této knížecce stává fakt, že bych bez výjimky všechny povídky ráda četla rozpracované do novely či románu, protože takhle jsem toho z nich měla prostě příliš málo:-) Každopádně si knížku ponechávám v knihovně jako vzor pro tvůrčí psaní.
Teprve má druhá kniha od této autorky a i ta se mi moc líbila,takže se určitě ještě setkáme.80%.
(SPOILER) Povídky o životě i smrti, o vztazích v rodině, o lásce i sexu. O mladých lidech i seniorech, samotářích i extrovertech, z různých období i míst. Vzala jsem si je na čtení do vlaku na služební cestu. První povídka mi svým charakterem připomněla známý fil "Pelíšky". I další jsou na mnohokrát pojednávaná témata, která se však nikdy neomrzí. Některé povídky popisují zničující ironii osudu některých jedinců a jsou až morbidní. A poučné splnění toho, co si dlouho přejeme, nemusí být vždy takové, jak si to představujeme, možná právě naopak...
Chvíli mi sice trvalo, než jsem si zvykla na někdy hodně "ujeté" postavy v jednotlivých povídkách, ale nakonec jsem si celkem dobře početla. Je to oddechovka, nečekejte žádné hluboké myšlenky, spíše lekce ze školy života :-).