Ve stínu Všemocného: Pravdivý příběh františkána mezi nacisty
Gereon Goldmann
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/483328/bmid_ve-stinu-vsemocneho-pravdivy-pribeh-LtU-483328.jpg
5
18
18
Nevšední svědectví o lidské odvaze i síle modlitby, o lásce k životu i Boží ochraně, zasazené do nelítostných bojů druhé světové války. Velmi komunikativní bratr Gereon chtěl být řeholníkem, ale za zvláštních okolností se dostal k jednotkám SS. Zde nezapřel svou víru a chráněn obávanou uniformou se zapojil do distribuce protinacistických letáků i přípravy atentátu na Hitlera. Jako sanitář wehrmachtu prošel boji v Rusku, Francii a Itálii – bez jediného výstřelu, zato s řadou vyznamenání za záchranu životů svých spolubojovníků. Papež mu dal výjimku, aby se mohl stát knězem ještě před studiem teologie. Své působení zahájil v táboře uvězněných německých důstojníků, kde vládl nacistický fanatismus, korupce, násilí a hlad. Po půlroce od jeho příchodu byly na vánoční mši stovky vojáků... I když stál mnohokrát v přední frontové linii i před vojenskými soudy, vždy přežil. Sám to přisuzoval nepřetržitým modlitbám stovek lidí, které poznal a kteří doprovázeli jeho pouť bojišti a zajateckými tábory. Po válce dostudoval teologii a čtyřicet let působil jako misionář v Japonsku – což byl jeho dávný sen. Osud Gereona Goldmanna je neuvěřitelný, strhující, plný zdánlivě nepochopitelných náhod, v nichž nakonec vítězí dobro nad zlem, Boží milost nad všudypřítomnou smrtí.... celý text
Duchovní literatura Náboženství
Vydáno: 2021 , Karmelitánské nakladatelstvíOriginální název:
Tödliche Schatten – tröstendes Licht, 1964
více info...
Přidat komentář
Absolutně úžasná kniha - čte se jedním dechem jako dobrodružný román (autorovi příhody během války) - ale zároveň velmi hluboká výpověď o síle víry a charakteru člověka odevzdaného Bohu. Doporučuju!
Ve své knize líčí Gereon Goldmann své osudy především v době druhé světové války a následného pobytu v zajateckých táborech, v letech 1939–1947. Jeho zážitky z tohoto období jsou velice pestré, prostoupené vírou a navíc o nich umí i výborně čtivě vyprávět. Je možná škoda, že se k nám jeho svědectví dostává až teď, osmnáct let po jeho smrti, ale i tak může rozšířit náš pohled na druhou světovou válku a může nám pomoci pochopit a překonávat předsudečné rozdělení na „ty dobré“ a „ty zlé“ ve válce.
Kromě rozšíření pohledu na druhou světovou válku, které považuji za klíčové, mě na knize zaujaly ještě dvě věci. Jednak obrovská síla modliteb řeholních sester, kterou Gereon sám na sobě poznal a později s nimi i na mnohém spolupracoval a mnohých věcí se mu podařilo touto cestou dosáhnout. Jednak jeho jednoznačný důraz na vzdělání: když měl chvíli času, tak studoval (a to dokonce i v průběhu války), když mohl samostatně působit v zajateckém táboře, kladl velký důraz na vzdělání ve víře a založil tam jakýsi institut, na kterém mohli zajatci studovat. V obojím bychom se od něj mohli inspirovat i dnes, v časech mnohem klidnějších, kdy máme více prostoru jeho myšlenky uskutečňovat.
Fantastická kniha na závěr tohoto potrhlého roku: kniha o naději a odzbrojující (i ozbrojující, však jsme ve válce) hluboké víře, kterou nesmírně obdivuji.
V mnohém mi tato kniha připomněla můj milovaný, byť fiktivní, ale jistě na základě osobních prožitků sepsaný, román Všechno jen ne hrdina.
Mnohdy se pravdivé příběhy Gereona zdají až neuvěřitelné, jenže se jsou podány s takovou jistotou a lehkostí (a pokorou), že čtenář nemá důvod ani na okamžiku pochybovat; proč taky, stačí si přečíst stručný autorův životopis v datech na konci knihy.
Jsem rád, že tato pozitivní kniha uzavírá můj letošní soubor.
Krásný nový rok.
Sám autor popisuje strhujícím způsobem své zážitky z II. světové války, do které nastoupil jako františkán a kde sloužil hlavně u raněných. S povolením biskupa se jim snažil přinášet svaté přijímání. I když to bylo pro něj i okolní kněze nebezpečné, přesto to vše riskoval. Protože se osvědčil v nasazení pro druhé, Svatý Otec mu dal povolení k vysvěcení na kněze, přestože neměl dokončená předepsaná studia, aby v daných situacích byla raněným a trpícím poskytnuta posila. Po válce až do své nemoci pracoval v misiích. - Pomoc a posilu on sám čerpal v modlitbě a to, co řekla stařičká řeholní sestra, která se za něj modlila, i když se mu to zdálo nemožné , se splnilo.
Na tak útlu knižočku som to čítal pomerne dlho. A nebolo to náročnosťou čítanej látky. Kedže však nemalo ísť o strhujúci román postupne som sa prepracoval až na koniec. Vôbec to neľutujem. Nie som síce zapálený kresťan, ale kniha vo mne zanechala veľmi zvláštne, príjemne pocity.
Souhlas s Balumbou. Při četbě Goldmannových řádek člověk naplno pochopí význam slova NEUVĚŘITELNÉ... že to není, když fotbalista dá gól z 25 metrů nebo rádoby-tv-kuchaři připraví podařený žvanec..., nýbrž když moc modlitby dokáže změnit v podstatě nezměnitelné a když se Boží milosrdenství pne nad lidskými nízkostmi.
Za tenhle životopisný příběh jsem ráda. Je v něm plno povzbuzení.