Maxipes Fík
Rudolf Čechura
Večerníček série
Holčička Ája dostala od rodičů malinké roztomilé štěňátko. Dali mu jméno Rek, jenomže Ája neuměla vyslovit R a začala mu říkat Fek, z čehož pak vzniklo definitivní pojmenování pejska – Fík. Štěňátko rostlo a rostlo, až se z něho vyklubal obří „maxipes“. V sedmi příbězích se dozvíte o zmoudření Fíka, o tom, jak sbíral vavříny na závodišti, jak chodil do školy, a dokonce si sedl za volant auta, stal se mistrem ve skoku pro něco a nakonec se vydává do světa.... celý text
Přidat komentář
Večerníčky s maxipsem Fíkem patřily mezi mé nejoblíbenější. Možná proto, že mám pejsky ráda a vždy byli a jsou součástí mé rodiny. Nostalgické pohádky jsem si připomněla v aknize. Nezapomenutelné a velmi zábavné.
Když má člověk chuť na svůj zamilovaný Večerníček, nemusí se pro příběhy vydat pouze na YouTube.
Proč si nevzít knihu lehnout na lehátko či deku někam do přírody a číst. Je to krásný relax a úžasné vžití jak do děje tak do vzpomínek na své mládí. A Fík je prostě náš superman.
Překrásný a nezapomenutelný Večerníček našeho dětství, který provází děti již dlouhou dobu a stále má své příznivce. Navíc výborně dabovaný panem Dvořákem. Má své úžasné kouzlo a nostalgii. Maxipes Fík je jednička mezi Večerníčky.
Jako dítě jsem milovala večerníček a chtěla také maxipsa Fíka.
Jako dospělou mě tato kniha pro děti ohromně baví také. Příběhy vtipné, milé, pěkné ilustrace.
Jedna z nejoblíbenějších veselých pohádek a večerníčků mého dětství - nezapomenu, jak se u ní vesele smál a bavil i můj děda. Asi neoblíbenější část, jak si Maxipes Fík nasadil péra - "Fíku, skoč na poštu" a "Fíku, Skoč pro pivo", a nebo jak Fík běžel dostihy - "Kůň Fikus s jezdcem Ájou" - nezapomenutelné, dodnes mě Fík dokáže upřímně rozesmát :-)
Útlá kniha s krátkými příběhy ideální dětem před spaním. Příběhy jednoduché, roztomilé, vtipné.
Malá holčička Ája dostala štěňátko, které vyrostlo do obřích rozměrů maxipsa, kterému už byla i bouda malá a tak bydlel v domečku. Nádherné povídky o příhodách Áji a Fíka, které snad milují všichni a nejen děti.
Na večerníčky s Maxipsem Fíkem jsem, ač skoro dospělá, byla pořád natěšená.
Maxipsa Fíka máme moc rádi. Je neuvěřitelné, že příští rok už mu bude 45 let:-) K srdci nám přirostl, jak večerníček, který skvěle namluvil Josef Dvořák, tak i knižní verze. Nejradši mám tyhle první příběhy, hlášky typu "To si vypiješ." a "Neřeklo se mi který noviny! Tak jsem vzal celou trafiku, no!" mě vždycky pobaví:-D
díky Petji jsem si připoměla oblíbenou dětskou knížku ( dílů pohádky jsem viděla jen několik, ale knížku četla několikrát dookola :)), kterou nyní čtou už moje děti..se stejným nadšením...a zjistí, jak se z piva roste, jak skákat pro něco a jestli jde psát všemi 4mi , tak jako kdysi já...
taková klasika, navíc určitě vhodná, když děti rády čtou komiksy a obrázkové záležitosti...
Doporučuji všemi předními i zadními :))
Jsem ráda, že se oblíbená kniha mého dětství (již velmi opotřebená a lepená) dočkala dotisku. Jedná se o velké obrázky z jednotlivých vtipných epizod o Maxipsu Fíkovi s krátkými popisy a částečně s „bublinami“, ideální pro začínající čtenáře i pro děti, které si rády samy knížky prohlíží. Dnes už bych si knížku troufla označit za klasiku, která by neměla chybět v knihovně žádného fandy Maxipsa Fíka.
Klasická česká pohádka, vzpomínám si, jak jsem milovala ten večerníček. Humorné příběhy ze života obřího mluvícího psa, hezký nápad, super kresby, vtipné situace. Bomba :-)
Ne snad že by tuzemská dětská tvorba byla nějaký malý rybníček, naopak konkurence je (byla?) veliká - teď se dívám zejména na vás, Miloši Macourku a Adolfe Borne. Nicméně Maxipes Fík, to je podle mě ta pravá kniha, kterou mohou číst úplně všichni bez rozdílu věku, pohlaví, národnosti nebo planety, ze které pocházejí. Rudolf Čechura tu řádí jako československý Roald Dahl, Jiří Šalamoun mu nezůstává nic dlužen.
Maxipsa Fíka a holčičku Áju jsem měla jako malá raději spíše ve Večerníčku, než v knížce. Už tehdy mi moc nevyhovovala tato forma "komiksu" a nic se na tom nezměnilo ani dnes, když si o Fíkovi čteme s dcerkou. Nic to ovšem nemění na tom, že příběhy o obrovském, mluvícím psovi a jeho rošťárnách, jsou prostě kouzelné a i dnes se u nich pobavím...
Štítky knihy
Část díla
- Fík za volantem 1989
- Fíkovy vavříny 1989
- Maxipes Fík jde do světa 1989
- Mistr skoku pro něco 1989
- Zmoudření maxipsa Fíka 1989
Autorovy další knížky
| 2011 |  Maxipes Fík |
| 1986 | Pavián mezi lidmi |
| 2000 | Šifra z katakomb |
| 2011 | Dr. Sherlock Holmes v Čechách a jiné případy |
| 2004 | Maxipes Fík na cestách |
Maxipsa Fíka mám ráda od dob sledování Večerníčků. Nyní jsem Fíka četla dítěti a jako rodič oceňuji, že kapitoly jsou příjemně krátké, tak akorát na pohádku na dobrou noc. Text je psaný vtipně, slovní hříčky si víc užije dospělý, ale je to dobrý způsob, jak nějaká úsloví dětem i názorně vysvětlit. Fík a Ája jsou bezva :-)