Věci, květiny, zvířatka a lidé pro děti
Vítězslav Nezval
Známý básník popisuje věci, květiny, zvířata a lidi dětského světa tak, jak se s nimi kdysi sám jako venkovský chlapec setkával.
Přidat komentář
Ano, vím, že většinu těch věcí už děti neznají. Ale když je to taková nádhera! Je to vlastně napsáno metodou automatického textu, takové básně v próze. A ta obraznost, ta něha, v každé věci je nějaké kouzlo. Pro děti to už možná není. Ale což: mně mnohdy až slza ukápla.
Souhlasím s Helenou8303, touto sbírkou lyrických textů se Nezval prostě netrefil. Nejsou špatné, ale nejsou pro děti ničím zajímavé a bohužel se zabývají věcmi, které jsou dnešním dětem úplně cizí. Nejsem vyznavackou kdovijakych trendů a modernosti, ale některé texty jsou opravdu mimo. Škoda.
I když jsem jako dítě k básničkám hodně tíhla, tahle mě moc nezaujala. Asi mi v těch verších chyběl příběh, děj . Šlo převážně o prostý popis objektů, i když podaný perem básníka.
Někteří umělci nemají dar rozumět dětem, myslím, že Nezval je jeden z nich.
"Nic není veselejšího než stračka polní,řekli byste,že je to modrý houpací koník.Sám sebe bodá ostruhami,houpe se a houpe se."70%.
Nezval a Trnka - srdcovka, co dodat? Není třeba číst od začátku do konce, to stačí jednou, ale občas vzít do ruky a prolistovat pohladí duši
Laskavé a až naivní vyprávění o tom, co je běžně kolem nás nebo tedy kolem dětí - vlastně s něčím z toho se dnešní děti už v reálu ani nesetkají (např. zouvák, mlýnek na kávu s přihrádkami nebo brusič nožů). A je to škoda!
Nicméně knížka je krásná a trochu vede k tomu, že se člověk i na běžné věci dívá trochu jinak. =)
PS: Trnkovy ilustrace jsou jako vždy naprosto úžasné!
Krásné Trnkovy ilustrace k poetickému povídaní o věcech, květinách, zvířatech a lidech našeho světa dnes již trochu pohádkové.
Knižka zaznamenává „chuť světa“ – záhadnou a těžko zachytitelnou vnitřní melodii, která se v dálce a hloubce rozezní vždycky, když se setkáme s konkrétní věcí (zouvák, kominík, kopretina). Milovaná četba z dětství. Sdílela se mnou okouzlení a úžas nad tajemnou silou, která určuje, že daná věc či osoba musí vypadat a chovat se právě tak a tak a ne jinak.
Nedávno jsem knihu vytáhla a četla synovi - je mi líto, ale vzdala jsem to. Je to kniha plná úvah a ne vždy k věci, či květině nebo zvířátku. Myslím že ani můj syn nepochopil, co k některým věcem, květinám či zvířátkům chtěl básník říci.
Autorovy další knížky
2001 | Manon Lescaut |
1969 | Edison |
1999 | Básně noci |
1966 | Sbohem a šáteček |
1971 | Anička Skřítek a Slaměný Hubert |
Jako dítě jsem knížku našla po mamince. Už tenkrát částečně popisovala svět, co jsem už nepoznala. Ale část ano a ta mě chytla za srdce. Viděla totiž svět očima dítěte. Očima fantazie. I dnes jsou "lidé pro děti a lidé pro sebe". Kéž je lidí pro děti co nejvíc.