Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/553598/bmid_veci-na-ktere-nastal-cas.jpg
4
1897
1897
Když je rodina hřištěm, kde kope každý sám za sebe… Názorové třenice, tichá agrese, manželská krize, problémy s dospíváním – to vše zachycené bez servítků a z různých perspektiv. Novinka Petry Soukupové opět pracuje s autorčinými oblíbenými ingrediencemi, jenže jak dobře ví jedna z hrdinek románu, foodstylistka Alice, stejně nakonec rozhodne způsob, jakým se to uvaří a naservíruje. Ani Alicino vaření však nezabrání pozvolnému rozpadu její rodiny, pro kterou toho tolik obětovala. Tak to aspoň vidí ona – zatímco manžel Richard, který právě prodělává krizi středního věku, má na věc jiný názor. A jejich dvě děti na prahu puberty? Těm je všechno jedno. Přinejmenším do chvíle, kdy sedmnáctileté soužití jejich rodičů začne připomínat frašku… Přední česká prozaička s bolestnou otevřeností popisuje manželskou krizi, která navždy poznamená životy dospělých i dětí.... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Interpreti: Pavel Batěk , Zuzana Kajnarová , Veronika Lazorčáková , Matyáš Valenta
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem si před nějakou dobou přečetla ze zvědavosti, protože o Petře Soukupové už dlouho každou chvíli někde slyším a do té doby jsem od ní nic nečetla. Nedoporučila bych ji těm, kteří nikdy nežili v dlouhodobém vztahu. Ty by to podle mého názoru nebavilo. Leda že by chtěli odstrašující příklad. Ti, kteří se v příběhu budou poznávat, si doufám uvědomí, že si kazí vztahy se svými blízkými kvůli malichernostem. Já knihu přečetla rychle, zajímalo mě, co se v té rodině ještě odehraje, i když styl psaní mým šálkem čaje úplně není.
Ano, podobné situace asi občas mohou nastat u kohokoli, ale tohle je o dvou lidech, kteří spolu nikdy neměli být. Jejich problémem není stereotyp dlouholetého soužití, ale fakt, že mezi nimi od samého začátku nebylo porozumění, naladění na stejnou vlnu... Akorát se navzájem štvali, od prvních společně strávených chvil tam vždycky bylo něco špatně.
Většinou jsem dokázala najít pochopení jak pro jednoho tak pro druhého (i když pokud mi občas někdo lezl na nervy, byla to spíš ona), ale byli prostě každý na jiné vlně. Až sebou navzájem byli po letech tak iritovaní, že vznikaly naprosto šílené situace, kterými pak trpěly i děti.
Já toho začala mít definitivně dost, když on řekl, že nachystáme dítěti narozeninovou oslavu. A ona vylítla, že jak jako nachystáme, přece víš, že oslavy vždycky chystám jen já. Jak si můžeš vůbec dovolit vyslovit, že nachystáme, když nemáš v úmyslu se na tom podílet. A po nesmyslné konverzaci si ona pro sebe říká, že by o jeho pomoc stejně ani nestála, ona přece oslavy odjakživa chystá sama, protože ji to těší a baví a chce si to udělat podle svého. :-D Tak tohle na mě bylo moc.
Kniha z běžného života o běžném manželství. S knihou by rád člověk ,,unikl realitě" což s tímto titulem nejde. Nečetla se vůbec špatně, ale kniha mi nic nedala.
Knihy Petry Soukupové mám ráda, bože jak ona dokáže popsat to, co spousta z nás prožívá , s takovou lehkostí. Styl vyprávění mi naprosto sedí , ani otevřený konec mi nevadí , tak to prostě je a každý z nás si to v duchu dokončí po svém a to se mi líbí
Poslední dobou čtu hodně české autory a jsem nadšená, protože jsem zatím ani jednou nešlápla vedle. Petra Soukupová mě mile překvapila. Kniha byla perfektní. Nejprve jsem si ale musela zvyknout na absenci uvozovek v přímé řeči. Je to trochu jiný styl než jsem zvyklá, ale překvapivě se mi zalíbil. Kniha je vyprávěná z více úhlů pohledů, což ale přidává autenticitu a hrdinové jsou vykresleni opravdově. Doporučuji všemi deseti.
Knihu jsem vlastně vůbec neměla v plánu číst, ale pořád na mě vyskakovala na databázi, tak jsem si řekla proč ne a půjčila jsem si ji v knihovně. Někdy jsem musela přestat číst a vydýchat ji. Nemyslím to špatně. Kniha je dobrá, ale tím jak se postavy dle mého chovaly hloupě, tak jsem si nebyla schopná žádnou oblíbit. Vadil mi sobecký manžel, matka, která vychovává děti divně, nebo rozmazlené děti. Líbilo se mi, jak autorka popsala atmosféru mezi členy rodiny. A trochu mě to nutí k zamyšlení.
A co mi trochu vadilo je, že v knize nebyla klasická přímá řeč.
Příběh ze života s postavami, ve kterých se najdete. Neskutečně čtivé a reálné, ale ostatni knížky od Soukupové mě vzaly nějak víc.
Styl Petry mi sedi, takrka kazdou knihou se mi trefi do zrovna prozivaneho obdobi. Popis je vzdy jasny, strucny, presto se clo vek vzije do vsech postav, pribeh me chvilema uplne pohltil,citila jsem picity postav. A ano, je to "jen" kazdodenni zivot, ale je to presne to, co vsichni zname a zijeme..
Všednodennost rodiny, která se má dobře. Otec trochu víc pracuje, matka se trochu víc stará o děti a o domácnost,.děti tak trochu rozmazlené, ale fungující v rodičovských pravidlech. Rodinný život běží v zajetých kolejích, až se jeden člen vychýlí z trasy ..... zltla jsem to nadvakrtát. P.S. ten všednodenní život líčí tak, že tu atmosféru, to napětí,to co se děje ve vztazích v té rodině, to si prostě odcítíte....
Neobyčejná kniha o obyčejných věcech. I kdy drajv chytila až v závěru, byl ten postupný (pro někoho nudný( všednodenní koloběh z mého pohledu důležitý. Tak jako se spousta věcí, malých křivd a zdánlivě bezvýznamných okamžiků dlouho skládá a tiše graduje v životě...než dojde k explozi.
Geniální ve své čisté prostotě. Všední dialogy, které z osobní zkušenosti známe snad všichni, vyvolají neuvěřitelný pocit feministického hněvu, díky němuž mi i nyní docházejí slova. Jak moc chceme každá z nás věřit, že takhle to nedopadne... a jen tahle víra nás žene do podobných svárů a je pouze na nás, zda se necháme lapit, zda se od začátku spokojíme s nespokojitelným, nepřijatelným. Petra Soukupová dokázala svou empatii u obou partnerů, popsala všechny jejich nedovyslovené, a proto nepochopené rozhovory. Zároveň jsem unešená, jak dobře rozumí křehké dětské duši, jíž máme my "dospěláci" tendenci podceňovat. Možná to mnohé nepřekvapí, ale pro mě bylo fascinující, jak děti vnímají ty nespravedlivé křivdy, kterých se kvůli únavě či sobeckosti a vzteku na nich čas od času dopouštíme. Nevědomky jim předáváme stejné vzorce chování, které sami na sobě i na partnerech nenávidíme. Prosté, ale skutečně skvělé!
(SPOILER)
Děj knihy doslova odpovídá svému názvu. Sledujeme vývoj jednoho partnerského vztahu od počátku, a pak v průběhu následujících sedmnácti let. Je to vlastně výčet situací, které se v určitém období života mohou přihodit komukoli. I konec- nekonec nic neuzavírá a každý čtenář si na základě svých životních zkušeností může domyslet, jak by to mohlo být dál.
Knihy Petry Soukupové jsem schopna číst pouze na čtečce v mobilu, protože mi hodně vadí absence uvozovek v přímé řeči i její způsob písemného vyjadřování, který spíš odpovídá elektronické komunikaci. Papírovou knihu prostě mám pořád za jakousi formu uměleckého díla, a tak u ní vyžaduji i patřičný literární styl a formu.
Kniha se čte sama, bavila me a otevřený konec se mi líbil, dává mi možnost přemýšlet o postavách a situaci, jak se asi vyvíjí dál.
"Člověk by měl mít nějakej sen nebo něco takovýho velkýho. K čemu jinýmu by žil?"
Obávám se, že příběh je vystižením reality, která se, v různých obměnách, děje v hodně rodinách...
Jinak, opět další super kniha od této autorky!
Bohužel za mě velké zklamání. Na knihu jsem se těšila, bohužel mi, ale vůbec nesedla. Vadilo mi, že autorka neuvozuje přímou řeč a celý děj se poměrně táhnul. Ani vyprávění z pohledu celé rodiny se mi nelíbilo.
Kniha je skvělá, jako ostatně vše, co Petra Soukupová napsala. Pracuji v knihovně a vím, že její styl psaní mnohým čtenářům nevyhovuje. V každé její knize ale najdu něco, kdy si řeknu-toto znám, mám to taky tak... Píše prostě že života, tak jak to chodí.
(SPOILER)
Knížka vyvolala spoustu reakcí, jak čtu níže. Méně hvězdiček většinou za špatný konec, za „nesympatické“ postavy, za málo nadějí versus dokonale popsaný život jednoho manželství.
Paní spisovatelka musí být blahem povznesena a to právem. Vždyť tohle je to, proč literaturu máme. Aby v nás vyvolávala otázky, zamyšlení, emoce. A abych přerovnala knížky v knihovně a našla další místo:-)
Vnímání všednosti života stylem autorce vlastním a mně tak blízkým. Obyčejné věci, a přitom skrytá hloubka v nich. Konec ani jiný bych nechtěla. Vše by se tím porušilo. Je to napsané přesně tak, aby si každý čtenář udělal názor svůj. Ani jeden náznak, že by autorka s někým sympatizovala více. Za mě geniální.
Štítky knihy
rodina manželství rozvod rodinné vztahy milostné příběhy manželské hádky manželská krize stereotypy rodiče a děti povídkové rományAutorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Petru Soukupovou mám ráda, a tahle její kniha se mi líbila moc. Výborné popisy vztahů a pocitů. Jo, dvě hlavní postavy mě vlastně trochu štvaly, ale to k tomu patřilo.