Vane vítr z hor
Trygve Gulbranssen
Věčně zpívají lesy série
< 2. díl >
Druhá část slavné norské ságy o zakladatelích hrdého selského rodu Bjorndalů a o jejich zápasu o existenci uprostřed drsné severské přírody. Syn Daga Bjorndala se oženil s půvabnou dívkou z vážené městské rodiny. Dívka není zvyklá na svérázné přírodní podmínky a těžkou práci na statku, takže sňatek je pro ni velkým krokem do neznáma. Její počáteční strach a neobratnost jsou postupně vyvažovány láskou jejího manžela a moudrostí, rozvážností i přátelstvím všech obyvatel Medvědího dolu. Norský klasik zde líčí dávné zvyky norského venkova a divokou krásu severské přírody spolu s dramatickým příběhem osudové a vykupující lásky.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2001 , MottoOriginální název:
Det blaserblaaser fra Dauingfjell, 1934
více info...
Přidat komentář
Druhý díl této norské trilogie se nese v duchu první knihy. Syn Daga Bjorndala se ožení s dívkou, která není zvyklá žít v této drsné přírodě a proto je pro ní velmi těžké si zde zvyknout. Ale láska jejího manžela, ochota a laskavost všech ostatních obyvatel statku, jí pomůže překonat počáteční nesnáze. Opět nádherně napsaný příběh, který je možná trochu naivní, ale hlavně popis tehdejšího způsobu života a hlavně nádherné norské přírody, je naprosto skvělý.
Mé výtky k první části trilogie trvají nadále. Děj se šíleně vleče a celé to psychologizování je dosti jalové. Autor se zjevně při psaní knihy velmi snažil se do svých postav vžít, oproti první části jsou postavy vykresleny propracovaněji, ale řekl bych že podobně člověk ve skutečnosti většinou neuvažuje. Popisované úvahy jsou šíleně literární. Reálně musí člověk především řešit "teď a tady", zvlášť jestliže žije na venkově... První díl druhé části trilogie je vcelku neskutečná selanka. Všechno v ní vychází, všechno se daří, lidé jsou krásní a ztepilí, starý Dag je větší a větší dobrák... Zajímavější to je ve druhém dílu, kde se pro změnu děje jedna tragédie za druhou. Tohle tragické psaní ale autorovi zjevně šlo o něco líp, lidé jednají pravděpodobněji a i zápletky jsou uvěřitelnější... Realita běžného života na venkově v té době byla ale ještě drsnější. Ze dvanácti dětí se běžně dospělosti dožily dvě nebo tři, ženy často umíraly při porodu nebo v šestinedělí, muži se často i díky nesmírně těžké dřině dožili pouhých čtyřiceti, padesáti let, hospodáři se často zadlužili i v případě že hospodařili moudře. Stačilo pár méně úrodných let, do toho požár stavení nebo úraz při práci... Celkový dojem: 65%
Celá série se dobře četla, ale v každém dílu cosi chybělo. Vím, o co se autor snažil, ale nedokázal to. Sdělil příběh, který stál za sdělení, ale jen částečně a místy bez emocí. Zajímavé okamžiky nerozvinul, jak měl, či mohl.
Stejně jako první díl ságy je i tento z mého pohledu pěkné čtení. Tento díl se mi možná líbil i trochu víc, což se mi běžně u vicedilnych knih nestává. Těším se na poslední část. Je tedy pravda, že někdy má děj velmi rychlý spád a kdyby byl více rozepsany, dílo by bylo úchvatné. Naopak delší uvahove části o Bohu a víře by šly asi i zkrátit, nebo ne?!? Toť věc názoru. Popisky lesů a přírody a souznění s ní nadhera!
Druhý díl.
První díl.
Sága Daga Björndala a jeho rodu. Drsný příběh norského venkova a samot konce 18. a začátku 19.století. Víra v Boha jako jediná cesta k žití a přežití. Velmi drsné a sugestivní.
(2008)
Krásne myšlienky, úvahy a rozjímania sú aj v tejto časti. Oproti tej prvej, sa dej trochu spomalil a miestami bol i viac akčnejší.
Autorovi sa veľmi dobre podarilo na postavách vyprofilovať rôzne ľudské charaktery, ktoré odrážali ich zmýšľanie a konanie.
Aké "malichernosti" dokážu zviesť človeka z tej pravej cesty a kvôli ktorým dokáže zbytočne premárniť podstatnú časť života...
Stačí iba prekročiť svoj tieň, priznať si chyby, pochopiť konanie iných a hlavne odpustiť a ísť ďalej...
Obohacujúce literárne dielo, ktoré som prečítala jedným dychom.
Čítala sa mi chvíľami rýchlo potom pomalšie, ako keby pútavosť stúpala a klesala....Celkovo hodnotím dobré čítanie, zaujímavé postavy, vzťah k prírode, k majetku.....prečítala som celú trilógiu a z mojej strany dejové napätie stúpalo v druhej a vrcholilo v tretej časti....
Poutavě popsané pokračování osudů lidí z Medvědího dolu. Těším se na třetí závěrečný díl.
keby to šlo, dám hviezdičiek 6..hlboké lesy, hlboké úvahy, duša človeka versus nehostinná príroda na severe. A hlboká láska...mladá Adelheida ide za Dagom, svojím vysneným princom...a zrazu, vďaka prispeniu starého Daga sa sen stáva skutočnosťou...
Akurátže život na severe nie je prechádzka ružovým sadom. Fandila som jej, silná odhodlaná žena. Oplakala som s ňou ťažké chvíle...spolu s ňou som obúvala lyže a brodila sa snehom hľadať svojho muža.
Mladý Dag sa celú knihu boril so svojím osudom, volaním rodu a hľadal svoje miesto na svete, až ho našiel.
A nakoniec - starý Dag - ústredná postava, mysliteľ, tvoriaci jadro celého príbehu. Jeho úvahy sú veľmi inšpirujúce i dnes.
Boh, príroda, a my....
Bjorndalské lesy zpívají. Zpívá v nich vítr, voda i ptáci. Všechny potoky v nich zurčí , všechny stromy šumí, všichni ptáčci švitoří , trylkují a cvrlikají.
Toužím takto vnímat lesy nad Medlovicemi, projít přes les ke Smradavce, přes Dlouhou řeku až po Modlu, Holý kopec a Barborku. Vnímat přírodu kolem sebe tak, jak je popsáno v této knize. Tomu se musím naučit.
I v druhém díle zase moc pěkné čtení manžel s knihou velice spokojen protože mi čte nahlas
Pokračování knihy prospělo soustředění se víc na tři postavy, které dostaly větší prostor a vymanily se trochu ze vzorce narodil se - oženil se - umřel. Děj kolem Umrlčí hory je pak naprosto excelentní co se týče dramatické stavby, jednání i vývoje jednotlivých postav. Tohle pro mě byla opravdu lahůdka.
Po prvním dílu jsem na nic nečekala a na Medvědí důl se hned vrátila. Moc se mi tam líbilo, další osudy byly někdy smutné, ale to k životu patří. Oceňuji krásné popisy přírody, hlavně lesů a jejich řeči.
Táto sága je úžasná. Spisovateľ si ma získal. Autor dokazuje, že kvalitná severská literatúra nemusí byť len o kriminálkach.
Rozhodne odporúčam prečítať.
Četla jsem v srpnu 2007. Podle mých poznámek:
Prostřední díl trilogie.
Hezky se čte. Něco jako venkovský román.
I o smyslu života a jeho hledání.
Štítky knihy
láska Norsko příroda norská literatura rodinné vztahy lesy zima severská literatura ságyAutorovy další knížky
2000 | Věčně zpívají lesy |
1991 | Věčně zpívají lesy / Vane vítr z hor / Není jiné cesty |
2001 | Není jiné cesty |
2016 | Vane vítr z hor |
1970 | Vane vítr z hor / Není jiné cesty |
Rovnaká kvalita pokračuje v druhom pokračovaní, ktorý má rovnakú úroveň - našťastie tu nie je tu žiadny kvalitatívny posun smerom nadol. Ak by to autor vydal naraz, tak by to malo určite dobrý ohlas. V knihe je viac zamyslení sa nad životom ako takým, celkovo je to viac emotívnejšie čítanie. Veľmi dobre je aj to, že autor nenápadne čitateľa poučí o dejinách a vzťahoch medzi Nórmi a Dánmi, tiež to tam nebolo ružové. Škoda len, že pribudlo tragiky, tej tu bolo neúrekom. Ak si tragické pasáže porovnám s Hečkovým Červeným vínom (tomu som sa neubránil), tak Trygve ťahá za kratší koniec, dal to oproti Hečkovi tak na polovicu, ten to zvládol majstrovsky. No a čo mi nešlo popod nos, je postupný prerod starého Daga, predsa len človek skr-naskrz skazený hrabaním majetku sa zrazu stáva samaritánom. Celkovo je to však príjemné čítanie, ktoré neurazí, avšak spisovateľ bol pravdepodobne chladný človek, pretože podvedome to svoje ja, každý pisateľ dáva do postáv a tie sú tu takmer všetky studené.