Věčně zpívají lesy
Trygve Gulbranssen
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/26419/bmid_vecne-zpivaji-lesy-CEY-26419.jpg
4
497
497
Věčně zpívají lesy série
< 1. díl >
Románová sága o lidech žijících na prastarém rodovém statku v hlubokých lesích východního Norska, kteří jsou nuceni neustále zápasit o uhájení své životní existence s drsným podnebím a divokou zvěří, a kteří jsou životním zápasem zoceleni, sebevědomí a hrdí na svůj rod. Tito lidé se naprosto liší od sedláků z rovin či bohatnoucích měšťanů. Střetávání dvou rozličných světů tvoří hlavní osu příběhu, odehrávajícího se uprostřed krásné severské přírody.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1969 , PráceOriginální název:
Og bakom synger skogene, 1933
více info...
Přidat komentář
Očekávala jsem více, za mě zklamání. Zvláštně psané, nesedlo mi to, děj o ničem, popis přírody také nic moc. Dobrodružný román si opravdu predstavuji jinak.
Románová trilógia na začiatku pripomína, akoby ju napísal Karl May alebo James Fenimore Cooper - je to taká klasická indiánka - pomyslel som si. Lenže ono sa to po pár stranách zmení a čitateľ dostáva prepletenec vzťahov, kde síce je na jednej strane silný muž, no na druhej strane by svoju "veľkosť" nedosiahol, nebyť silnej ženy. Takže príbeh začína listom od nej, on sa rozkýve, navštívi ju, dajú sa dokopy (žiadna romantika sa v ich vzťahu nekoná) a už to celé frčí jedna radosť. Celkový dojem mi však kazili pasáže, ktoré boli zjavne inšpirované štýlom a príbehom z knihy Pýcha a predsudok, to bolo až príliš okaté. Bola to iná doba, dnes by taká prehnaná hanblivosť popisovaná v knihe bola na smiech a poklepanie na čelo. Zvyšok bol fajn, no neubránil som sa porovnávaniu so ságou rodu Forsythovcov, hoci tá je úplne iná, ale v niečom sú si knihy podobné. Nakoniec musím zmieniť modernú pliagu menom peniaze - tie tu zohrávajú extra úlohu ničiteľa všetkého dobrého, rodinu nevynímajúc, tú hlavne.
P.S. V nemenovanom obchode s obuvou (pomenovať ho nemôžem, inak by to bola reklama) si už roky kupujem šľapky na doma. Sú značky Björndal, taká milá paralela s knihou.
První díl ságy o hrdém rodu Bjorndalů, kteří žijí osamoceně na statku v krásné ovšem drsné norské přírodě. Příběh je hodně o drsné a namáhavé práci a vztahu mezi Dagem a Adelheid. Líbí se mi psychologie postav a vývoj charakteru mezi hlavními hrdiny. Četba to není lehká, stejně jako osudy lidí na samotě v nehostinném prostředí.
Příjemně klidný, místy příliš sentimentální příběh o obrácení zajištěného, vladařského lidského srdce. Motiv přesahující konkrétní osoby, plynoucí nad celými rody.
3,5 *
"Dobří lidé jsou silní, nejen dokud žijí, ale i po smrti."
Musím ocenit popis života v severských lázech, nicméně začít se do knihy pro mě bylo poněkud obtížné. Chvílemi se téměř nic nedělo a na mnoha stranách byl popisován jeden den a pak najednou uplynulo během jedné věty mnoho měsíců. Stejně tak během asi dvou odstavců zemřela celá rodina, byla pohřbena a víc už o tom řečeno nebylo.
Poměrně dost věcí se odehrálo tak nějak mimochodem, aniž by na to byl kladen velký důraz, ačkoli to pro samotný děj bylo podstatné.
Příběh byl každopádně zajímavý, jen je třeba zvyknout si na styl psaní téměř bez přímých řečí a s mnoha otázkami, naznačujícími, co se asi odehrává v mysli jednotlivých postav.
V podstatě zklamání. Čekal jsem trochu něco jako jsou norsky drsní Bojerovi "Lidé u moře", zhruba z téže doby, ale dostal jsem namísto toho historii zcela vyfabulovanou, neživotnou a v závěru i notně sladkobolnou... Zpočátku mě těšilo alespoň to že příběh odsýpá, když už vůbec nesedí psychologie postav ani historické reálie, postupem času skončilo i to. Těch 200 stran tudíž bylo takřka k neučtení... Když to shrnu, je to příběh "krásných, statečných ale plachých lidí", kteří žijí kdesi daleko na severu, v souladu s přírodou, byť zároveň v jistém nesouladu s Božím milosrdenstvím, mimo to jsou děsně prachatí ale není to na nich moc znát, a protože navíc úspěšně vybojují jakýsi vnitřní "zápas s pomstychtivostí", nakonec všude plodí dobro a šíří lásku. Chvilkami to připomene až Cimrmanova "malého hraběte Nikoliče, který se narodil nuzným rodičům" a místy zase příběhy ze společenských románů, jež z takovým gustem vyvrací Saturninova "kancelář na uvádění románových klišé na pravou míru". Jistým obohacením jsou samozřejmě ty, v ději ovšem notně stereotypně se opakující "hluboké lesy", reálie země v níž 95% obyvatel dodnes tvoří luteráni a faráři jsou tedy ženatí, a nakonec pak taky taková ta podivná souhra pohanství s křesťanstvím, jež si překvapivě v knize velmi notují, ačkoli by člověk spíše čekal jakýsi opak. No nic. Různých takových podivností je v té knize víc a asi nemá smysl nad nimi výrazněji hloubat... Celkový dojem: 60%
Holt je už asi jiná doba - ta, pro mě až přehnaná, stydlivost a způsob komunikace ve vztazích je mi dost cizí a v mnoha případech mi v knize vadila. ALE, celkové zasazení do přírody a barvitá demonstrace tamějších zvyků a tradic z této knihy udělala velmi zajímavé čtení na cesty. Jako severskou klasiku vřele doporučuji.
Člověk se do toho musí ponořit. Začátek - o prokletí medvědím, (dost lidí po setkání s medvědem o něm pak už jaksi nemohla vyprávět, neboť šelmy se s lidmi moc nemazlily v krásných lesích severních :)) - mě bavil jen málo, ale když jsem prostředí a lidi konečně rozlišila :) a poznala, měla jsem chuť číst dál.
Rodová sága - lidé přicházejí a odcházejí po generace dál a dál, a nikdy tomu nebude jinak.
Škoda jen, uvítala bych víc popisů kraje. Jako dokážu si to představit, i když jsem tamní přírodu viděla jen zprostředkovaně, ale když je něco takového součástí příběhu, je to lepší.
Jdu na další díl.
Místy tak strašně rozvláčné, tam, kde by si to zasloužilo větší popis, byla jen zmínka. Námět mohl být dobrý, zpracování průměrné.
Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na styl psaní. Skoro žádná přímá řeč, to je opravdu neobvyklé. Ale potom jsem se začetla, zvykla si a nakonec výsledek nemůžu nijak kritizovat.
Bylo by potřeba tak půlku proškrtat. Občas je tam nějaký děj. A děti se tam rodí jen tak mimochodem.
Krásná knížka, ...moc se mi líbilo prostředí do kterého je příběh zasazen, hluboké severské lesy Norska, kde žijí silní, čestní muži v kontrastu z lidmi z vesnice, které sžírá závist kvůli samostatnosti lidí kteří žijí v lesích a daří se jim lépe než vesničanům. Nechybí ani trocha mystiky a lásky...těším se na další díly ságy
Kniha se mi moc líbila. Těším se na další díl. První polovina knihy, především začátek, byla trošku hezčí, než,, nejmladší Dag,,... Ale i tak zase trochu jiné čtení odehrávající se i v přírodě....
Gulbranssen se snažil napsat knihu s určitou hloubkou, protkanou občas myšlenkami o lidské povaze a společnosti. Ukousl si ale trochu větší sousto, než jaké by zvládl. Nemá totiž vhled do lidské psýchy jako Zweig, etickou hloubku Exupéryho a ani vypravěčský talent takového Pagnola.
Co se děje týče, docela to šlo, ale místy to hraničilo s červenou knihovnou...
Autor rád přehání a domýšlí si, mnohá místa a postavy mají hodnocení dříve, než portrét. Jací jsou, tak také dopadnou - pro mě hodně černobílé. Ve skutečném životě je mnohé skryto, ať přemýšlíš jak chceš, logiku nenajdeš. Zde vždycky, a tím mi kniha připadá nepřirozená.
Přečetl jsem sto stran a knihu bez žalu opustil.
Knihu mi půjčila velmi dobrá kamarádka s tím, že by se mi mohla zamlouvat. První třetinu knihy jsem přemítal, zda kamarádku zarmoutit a knihu ji vrátit. Následně ale mně začala kniha vtahovat a na poslední třetinu jsem se už hodně těšil. Je možné, že se kniha měnila s přibýváním stránek, ale připouštím, že kniha měnila i mně…:-)
První díl.
Sága Daga Björndala a jeho rodu. Drsný příběh norského venkova a samot konce 18. a začátku 19.století. Víra v Boha jako jediná cesta k žití a přežití. Velmi drsné a sugestivní.
(2008)
Autorovy další knížky
| 2000 |  Věčně zpívají lesy |
| 1991 | Věčně zpívají lesy / Vane vítr z hor / Není jiné cesty |
| 2001 | Není jiné cesty |
| 2016 | Vane vítr z hor |
| 1970 | Vane vítr z hor / Není jiné cesty |
Silný románový príbeh, silné postavy, silný Sever... Ako z rozprávky, strieda sa tu krása drsnej prírody, nádhera ľudských sŕdc a tvrdý život obyvateľov šírej dediny, mesta a studeného Björndalu, prerod vládcu Daga od zaťatého pomstiteľa k ľudskému človeku.