Věčník
Nedžad Ibrišimović
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/276650/bmid_vecnik-tOF-276650.jpg
4
12
12
Román Věčník jednoho z nejvýznamnějších a nejuznávanějších bosenskohercegovských literátů druhé poloviny 20. století tvoří paměti písaře, který se narodil ve starém Egyptě, ale nikdy nezestárl ani nezemřel. Své paměti píše jakožto zbožný muslim al-Bosnawí usazený v Sarajevu, přitom se však nepřestává považovat za Egypťana. Věčník je zároveň cestopisem po dávných kulturách Blízkého Východu a Středomoří a dokladem bohatství kulturních tradic islámu.... celý text
Přidat komentář
Zvláštní kniha. Ze začátku jsem si musela zvyknout na způsob, jakým je napsaná. Dohledávala jsem si historická fakta a události, na které odkazuje, to mě bavilo. Některé úseky mi však připadaly zbytečně vleklé a málo zajímavé. Celkově hodnotím knihu jako kvalitní, ale potenciál příběhu, člověka, který žije tisíciletí alespoň pro mě nevytěžila.
Když jsem si kupovala knihu bosenského spisovatele Nedžada Ibrišimoviće, čekala jsem podle anotace něco mezi Egypťanem Sinuhetem a Dávnými večery od Mailera. Vůbec nic takového ale od knihy nečekejte. Není v ní melancholická moudrost Waltariho ani surová magie Mailera. Tohle vůbec není snadné čtení a kniha není pro každého. Na druhou stranu je to nejpozoruhodnější a nejkrásnější kniha, kterou jsem za poslední dobu četla. Působí málem hypnoticky. Jsme zvyklí prožívat u dobrých knih emoce, nejčastěji napětí, strach, radost, pobavení, někdy hluboký vhled a pochopení. U téhle knihy jsem snad poprvé v životě prožívala pocit štěstí. Ten ale vlastně nebyl zapříčiněný dějem, ale pouze zásluhou autorova umění (a také překladatele), kde jsou slova a věty přesně takové, abyste štěstí cítili.
Jde o příběh dlouhověkého (snad nesmrtelného?) písaře Nefertiho, který se narodil v Egyptě v době faraona Hora-Aha z První dynastie zhruba před pěti tisíci lety. A který sepisuje svůj život jako zbožný muslim v Bosně v polovině dvacátého století. Neví, proč žije tak dlouho, protože se necítí být ničím výjimečný. Setkal se s Ahasverem, věčným Židem, sedm let strávil na korábu Bludného Holanďana a zažil jeho vykoupení, v Himálaji mluvil s nesmrtelným arhatem Pindolou Bháradvájou (to je mimochodem jedna z nejhezčích scén knihy). Prožil množství životů, protože nemohl zůstávat na jednom místě, vypadal totiž stále stejně mladě. Účastnil se mnoha historických událostí. Průvodcem a nejbližším přítelem mu byl Hazrat a-Chidr, islámská mystická postava, taktéž z rodu dlouhověkých. Autor přizpůsobuje jazyk danému období a místu, kde Neferti zrovna žije, takže na začátku se v textu orientujete velmi těžce, protože možná takhle nějak mluvili a přemýšleli Egypťané před pěti tisíci lety. Také Turecká část není jednoduše čitelná, člověk se ztrácí v arabských jménech, která mu znějí všechna stejně a typické muslimské mnohomluvnosti až užvaněnosti. Bludný Holanďan je ponurý, hrubý a záludný, je to prostě nešťastný zloduch. Ale nakonec se polepší a zemře. Nejtragičtější postavou je ale Ahasver, který se staletí toulá po světě a v duši si nese křivdu.
Kniha je opravdu zvláštní a výjimečná a doporučuji ji z celého srdce.
Štítky knihy
islám starověký Egypt nesmrtelnost Sarajevo (Bosna a Hercegovina) historické romány dlouhověkost
Skrýt reklamy
Věčník
Vždy se snažím každou knihu, kterou začnu číst dočít a tato kniha ve mně zanechala jasný pocit: "Panebože, to jsem ráda, že už to mám za sebou!" Popravdě, ani bych s určitostí neřekla, o čem to bylo. Chvílemi jsem si říkala, co ten autor asi hulí. Řeči o ničem, nuda, nuda, nuda. Téma vypadalo supr, ale skutečnost děs, kdyby šla dát mínusová hvězdička, tak jí dám.