Věčný divák
Walker Percy
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/3660/bmid_vecny-divak-WnM-3660.jpg
4
21
21
Jeden z velkých existenciálních románů poválečné éry. Jeho hrdina Binx Bolling žije požitkářským, ale v podstatě bezcílným životem na tichém předměstí New Orleansu. Pracuje jako makléř a veškerý volný čas vyplňuje chozením do kina a laškováním se svými sekretářkami. Jednoho rána se probudí s neodbytným pocitem, že musí začít pátrat po něčem opravdu podstatném, co by mu umožnilo vřadit se do okolního světa, v němž si připadá jako vykořeněný trosečník. Mezi protipóly ortodoxního katolicismu a ateistického humanismu svých příbuzných z matčiny a otcovy strany se mu v den jeho třicátých narozenin začíná překvapivě rýsovat cesta ke smysluplnému životu...... celý text
Přidat komentář
Věčný divák
Zajímavá kniha amerického existencionalisty druhé poloviny dvacátého století, od které jsem však asi čekal více, než jsem nakonec dostal. Postava Binxe je samozřejmě značně fádní, narace pomalá, někdy až nudná, chybí výraznější momenty, výjimkou je snad až posledních cca 20 stran, kde je slovy Binxovy tety dost věcí jasně podáno až – řekněme – v dramatické režii.
Jenže jak vytýkat všednost příběhu, který vskutku je o všednosti, a o nalézání potěšení ve všedních okamžicích? Filmy, ženy, cestování, zachycení momentek v kině, na pláži, ve vlaku. Percymu se nedá upřít dobrý pozorovací talent, skvělé spisovatelské řemeslo, jenom mě kniha prostě nepřitáhla, a to mám rád pomalé knihy, nepotřebuji tunu zápletek a zvratů, možná někdy se k Věčnému diváku vrátím, momentálně to pro mě zůstává kniha, ke které se asi vracet nebudu.
Ve srovnání např. s takovým Cypkinovým Létem v Baden-Badenu, které se snad dá s tímto románem komparovat, zcela jasně prohrává. Kde mě Cypkin přitáhl k osudu a prožívání jeho hlavní postavy (rozuměj Dostojevského), tam mě Percy upoutat nedokázal. Kde Cypkin uměl přitažlivě dramatizovat Dostojevského cesty po Evropě (hlavně návštěvu a pobyt v Baden-Badenu), tam mě Percy nudil při cestě Binxe do Chicaga. Kde jsem s Annou prožíval Dostojevského hrůzné otřesy, tam mě bylo celkem jedno, jak dopadne Kate.
"Co je to repetice? Repetice je rekonstrukce předchozího zážitku za účelem izolace časového úseku, který od onoho zážitku uplynul, aby bylo možné vychutnat tento časový úsek bez obvyklého zkreslení, které se na uplynulé události lepí jako cukrová vata na arašídy." (s. 84)
"Naše civilizace se vyznamenala. Neproslaví se technickými vynálezy ani válkami, ale novou morálkou. Naše civilizace jako jediná v dějinách povýšila průměrnost na národní ideál." (s. 231)