Věda podle abecedy
Petr Koubský
Víte, co je entropie a proč jí pořád přibývá? Co to je astat a proč je ho na celém světě jen jeden gram? Kolik druhů nekonečna existuje? K čemu je dobrý tokamak? Kdo používá Crispr a k čemu? Kolik mitochondrií je ve vašem těle a co tam dělají? A jak to doopravdy bylo se Schrödingerovou kočkou? Nic z toho vás možná nikdy nezajímalo. Možná jen proto, že vám o tom nikdo nevyprávěl tak, aby vás to zajímat mohlo. Dejte přírodním vědám a technologiím novou šanci! Nabízí vám ji kniha redaktora Deníku N Petra Koubského. V krátkých kapitolách řazených podle abecedy (nechybí ani Ď, Ť a Ň) vám nejen vysvětlí příslušné pojmy, ale ukáže jejich přesah, souvislosti a význam pro každodenní život – srozumitelně a čtivě. Obsah knihy vychází z článků zveřejněných v Deníku N, jsou však důkladně přepracovány a doplněny.... celý text
Přidat komentář
U některých pojmů jsem čekal něco víc, ale celkově mě kniha bavila a přinesla mi nové poznatky.
Je to skvělé, souhlasím se všemi komentáři. Jen je tam na můj vkus příliš překlepů a typografických nedostatků.
Koubský výborně, ale korektura nedůsledná.
Jakožto absolventka FChT (chemie s kapkou mikrobiologie) jsem si tuhle knížku fakt užila. Obsahuje velmi srozumitelné vysvětlení pojmů převážně z vysokoškolské matematiky, fyziky a chemie, s kapkou mikrobiologie, co víc si přát? Navíc se okolo toho dozvíte i spoustu zajímavostí. Mě nejvíc zaujala kapitolka o lanthanoidech. Vědět dřív, podle čeho vznikaly jejich názvy a všechny ty věci kolem, hned by se to líp učilo. Doporučuji studentům podobných oborů jako povinnou četbu a všem ostatním zvídavcům pro osobní poučení. Je to fakt parádní!
Napsáno tak akorát, že ve většině témat člověk něčemu porozumí a má z toho radost, a zároveň mu něco uniká a je mu jasné, že pro lepší pochopení by musel být vědec
Plný počet hvězdiček ... abych něco dobře pochopil, potřebuji k tomu tu omáčku a tato kniha jí má tak akorát na to, abych si ten poslední knedlíček již nemusel přidávat ale ani jsem to neměl suché.
Schopnost pana Koubského podat složité věci jednoduše, je zcela mimořádná. Když jsem na internetu hledala komplexní čísla, našla jsem jen samé definice, až v téhle knize jsem k nim našla komplexní příběh. Průměrně vzdělaný člověk se po přečtení každé kapitoly tetelí radostí, že konečně chápe. Aspoň na chvíli...
Kniha se věnuje na zhruba třech až sedmi stranám vybranému problémů kromě termínu "úrok" výhradně z oblasti přírodních věd. Většinou se jedná o skutečně náročnou problematiku a Petrovi Koubskému se často opravdu daří problém relativně jednoduchým jazykem vysvětlit/přiblížit (někde mi však přišlo, že stručnost kapitoly je na úkor srozumitelnosti). Líbí se mi, některé kapitoly jsou psány tak trochu formou příběhu, kdy je představena osobnost z vědeckého světa, která s daným problémem zápolila.
Čtení o různých oblastech vědy mne bavilo a též se mi i celkem líbil autorův přístup, že od zvoleného hesla odběhl prostřednictvím různých souvislostí k dalším věcem, které bych si sám s daným tématem nespojil. Některé kapitoly bych si představoval delší, ale to jen z toho důvodu, že mne třeba daná problematika zaujala. Co z toho plyne? Samostudium. :-)
Věda podle abecedy si neklade za cíl osvětlit všechno, o čem je v ní psáno. Pan Koubský píše čtivě a je vidět, že ho věda a věci s ní spojené baví. Trochu mne překvapilo množství matematiky, na kterou je velmi často odkazováno nebo je s ní pracováno, ale smysl to dává. Oslovilo mne též i grafické zpracování knihy a spousta odkazů či poznámek při okraji.
Kdybych měl vybrat, jaké kapitoly se mi líbily nejvíce, což je úkol obtížný, tak bych zvolil asi následující jedenáctku: Astat, Černá díra (navíc i tématicky pojaté stránky), Ďábel, Entropie, Fúze, Jaderná bomba, Nekonečno, Radioaktivita, Úrok, Voda a Ypres.
P.S. Co se kapitoly Nula týče, o něco více mne oslovilo povídání v knize Zapomenuté příběhy 2 od Mariana Kechlibara.
Moc pěkně zpracovaná publikace. K rozšíření obzorů ideální, obsahuje základní a stravitelné informace. Pokud jsou vám témata blízké, navnadí na hledání dalších informací. Líbí se mi i typografické zpracování. Takových knih bych doma mohla mít klidně víc, z různých vědních oborů.
Pro mě sice málo do hloubky jdoucí, ale rozhodně zajímavě napsané kombinace znalostí a zajímavých faktů. Volné asociace k roztodivným tématům hezky rozšiřují obzory a ukazují nenápadné souvislosti.
Štítky knihy
věda technologie otázky a odpovědi
Autorovy další knížky
2019 | Věda podle abecedy |
2020 | Živly české vědy |
2022 | Stručné dejiny Ukrajiny |
2022 | Stručné dejiny Ruska od Zlatej hordy cez Napoleona, Stalina až k Putinovi |
1991 | Cesty moderního programování |
Jak čtenáři předat krásu vědeckého bádání. Jak ukázat spoustu zajímavého v přírodních vědách i humanitně zaměřeným. A hlavně, jak skrze metafory, příklady i životní osudy vědců/myslitelů/objevitelů vysvětlit (a zlidštit, v obou svých významech) některé složité fenomény (či ty ještě plně nevyjasněné). Nutno říct, že takto dobře vysvětlené fyzikální, chemické či matematické jevy jsem už dlouho nečetl (i s tím, že jsem vystudovaný politolog :). Co ale oceňuji nejvíc, že jsem si při čtení mnohokrát prošel oním "aha" momentem, případně si užil krásu objevení dříve ignorovaného nebo nepochopitelného, a to v oborech, kde se mi to často nestává (matematika), případně v tématech, kde už si člověk myslel, že nějaké dobré základy má (vím, Dunning-Krugerův efekt). Kniha toho skrývá opravdu hodně k přemýšlení, doplnění si, opakovanému čtení. Předpokládám, že se k ní budu vracet i s tím, jak se budou objevovat zjištění nová a lidstvo pokračovat ve vědeckotechnickém pokroku (viz např. průlom ohledně fúzní reakce na konci roku 2022).
Přiznávám jen přeskočení čistě matematických kapitol – derivace, integrál, logaritmus – jejichž obsah jde mimo mě a nedokážu je nijak ocenit (rozumím jejich užitečnosti, ale jejich pochopení mi nepřináší ani tu krásu objevování a poznání).
Na závěr jen pár drobností, které bych si dokázal představit dopilované v nějakém druhém vylepšeném vydání:
1) Je škoda, že se kniha podřídila abecedě, nikoli tematickým okruhům. Spousta navazujících kapitol je tak rozházena různě a člověk se musí vracet či přeskakovat. Asi rozumím, jak k tomu došlo a kolik debat ohledně toho muselo proběhnout, ale výsledek tím zůstal někde na půl cesty.
2) Na to navazuje větší než malá míra kontextuálních odkazů rozházených po textu, kterých by v knize s kapitolami rozřazenými dle témat nebylo potřeba. I ve stávajícím abecedním pořadí by ale přehlednosti asi přidalo jejich posunutí ze závorek na okraj listů.
3) Čtení o více než rok později od vydání už zastaralo část časových údajů jako "letos" či "minulý rok". Podobně by to chtělo trošku uhladit korektorskou práci.