Vejce a já
Betty MacDonald
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/31426/vejce-a-ja-31426.jpg
4
3014
3014
Autobiografický, humoristicky pojatý román americké spisovatelky, která v něm humornou formou zachycuje své zkušenosti z doby, kdy se svým manželem bez jakýchkoli zkušeností zakládala a budovala slepičí farmu na Olympských horách v Kalifornii. Vydavatel: Práce - Praha 5. vydání, v nakladatelství Práce 1. vydání.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 1979 , PráceOriginální název:
The Egg and I, 1945
více info...
Přidat komentář
Tuto knihu jsem si vybrala pouze díky výzvě ale rozhodně jsem nelitovala. Byla zajímavá, poutavá a nejednou jsem se zasmála. Příjemná oddechovka na léto.
Po této knize jsem sáhla díky Výzvě...
Z počátku mi dělalo problém se začíst. Mám raději knihy, kde je víc přímé řeči a tady převažuje popis a vyprávění. Když jsem se do knihy znovu začetla, tak skončila...
A já jsem, samozřejmě, zvědavá, jak to s Betty, Aničkou a Bobem dopadlo...
Popravdě mi ale kniha nepřišla úplně jako vtipné vyprávění. Docela dobře jsem si dovedla představit, jak to pro Betty muselo být těžké, přestože nebyla nijak niškovná a zručná. Každopádně mám v plánu přečíst si volné pokračování.
Je spousta lidí, kteří tuto milují a tak jsem nemohla si jí nepřečíst. Nemůžu říct, že by se mi nelibila, ba dokonce jsem se i bavila, ale asi jsem od knihy čekala něco jiného.
Knížku mi doporučily babička s mamkou. Občas jsem se zasmála. Styl vyprávění mi připadal podobně lehce ironický a humorný jako knihy naší Haliny Pawlowské. Postupem času mi začalo být líto Betty. Cítila jsem že, je ze způsobu života na farmě, jaký ji připravil manžel, trochu zklamaná. V knížce se vpodstatě nic neděje a je to takové příjemné klidné čtení.
přestože jde nesporně o kvalitní dílo, mě nějak výrazně neohromilo. nechalo ale ve mně hezkej a příjemnej dojem, takže dám nakonec 4 hvězdy... kniha je psaná milým, uvolněným způsobem, ale je na mě až moc popisná. v podstatě se tam nic moc nestane...nicméně je rozhodně zajímavým obrázkem o tehdejším způsobu života, což bylo pro mě asi největším přínosem knížky (třeba péče o děti:). za nejzajímavější považuju vyprávění ohledně indiánů, který tu fakt nejsou nijak idealizovaný:)
Skutečná literatura a velká poklona překladatelce!
Když si tady čtu ty komentáře, tak mě chytá naprostý úžas o tom, jakým způsobem se dneska přistupuje k literatuře.
To, že vám někdo doporučí skvělou knížku, že se tam i zasmějete a vy pak s hrůzou zjistíte, že to není k popukání od začátku do konce je zklamáním?
Bohužel se mi zdá, že se opravdová kvalita začíná v těch tunách braku, které se touží nazývat literaturou dost ztrácet. Ale to je jenom obraz celkového stavu naší společnosti.
Koupit, použít, odhodit.
Knihu jsem si velice užila, byla mi doporučena již loni v létě a čtení stálo za to. Nebrala jsem ji jako humoristický román, spíše jsem uvítala možnost nahlédnout do tehdejšího života. A mohu jen děkovat za to, že žiji v dnešní době všech vymožeností, vodovod, elektřina, myčka, pračka, vysavač, auto.....ale také, že nemusím žít život svého muže a že mohu sama studovat a pracovat, mít koníčky a čas na sebe. Nic není samozřejmé a občas se zastavit a jen myšlenkou poděkovat je velice důležité, alespoň pro mne.
Taková ta pověstná klasika, kterou jsem měla dlouho vyhlédnutou. Z počátku dobré. Číst, jak se amatéři pustili do velkochovu slepic a učili se vše za pochodu, bylo úsměvné, ale druhá polovina knihy byla nezáživná a plná opakujících se vtípků a zápletek.
Klasika, která mě nikdy nepřestane bavit. Krásná kniha, inspirativní, psaná skvělým jazykem.
Užasné, jsem rozmazlená z města a vdala jsem se vesnici, plně jí rozumím a prostě je to úsměvné
Vejce a já byla oblíbená kniha mé prababičky, proto jsem se pustila do čtení. S každým slovem mě hřály vzpomínky na babi. Takže nelze hodnotit z mé strany jinak, než kladně..... Ale: začátek mě nenadchl, musela jsem se do čtení trošku přemlouvat, po příjezdu manželů na farmu se mi kniha začala líbit a s přibývajícími stránkami mé nadšení stoupalo. Čtení této knihy mi umožnilo takový zvláštní pocit klidu, vyloženě jsem u ní vypinala a relaxovala... A do takové míry se mi to stalo poprvé.... Hlavní postava, tedy autorka, mi byla sympatická. Moc.
Často skloňovaná kniha v manželově rodině. Tak jsem si ji chtěla přečíst, ale bohužel asi v nevhodný čas. Prostě mi nesedla. Na to, že jsem si v posledním roce dala výzvu rozečtené knihy dočíst, u této jsem se přesvědčovala už od první stránky, nechytlo mě to vůbec a i přes opakované snahy jsem ji nedočetla. To se mi už dlouho nestalo. Buď to není můj šálek kávy, nebo jsem si ji vybrala v nevhodný čas a třeba se někdy v budoucnu ještě potkáme.
Dlouho jsem se na knížku těšila. Doporučila mi ji kolegyně a tady má krásné hodnocení. Proto mě mrzí, že musím dát pouze 3*. Nepřišlo mi to veselé, spíš smutné.
Túto a aj ďalšiu naväzujúcu Čo život dal a vzal som prvý raz čítala v 13 či 14 rokoch. Hltala som všetko, čo sa mi dostalo pod ruku a zvláštne je, že aj keď v nich ide o dospelú ženu a jej sebaironizujúci humor, poberala som to a pamätám si, že ma to veľmi bavilo a každej kamarátke som sa ich snažila natlačiť ako zábavné čítanie.
No keď som sa k nej vrátila teraz po rokoch vďaka čitateľskej výzve... neviem, neviem. Azda som nebola v tej správnej nálade, alebo len doba, kedy ma takýto vskutku ženský román mohol zaujať, uplynula spolu s tokom času. Hodnotím síce vysoko, ale priznávam, že predovšetkým z nostalgie a nie preto, že by som ňou i dnes bola ktovieako nadšená.
Kniha která nenadchne ani neurazí. Je to taková oddechovka, která se dobře čte a stránky ubývají. Dávám tři hvězdy.
Než jsem mohla napsat tento komentář, potřebovala jsem nějakou dobu, aby se knížka usadila, dojmy a pocity se uklidnily a já mohla vlastně zjistit, jak na mě kniha působila. Myslím si, že jsem udělala velkou chybu, když jsem knížku zvolila v její audioverzi. Humor autorky je tak osobitý, že sebelepší přednes jej nedokáže vystihnout. A to se také stalo. Zjistila jsem, že mi dokonce po určité době byl hlas paní Adamové nepříjemný. Věřím, že by mě kniha oslovila alespoň o trochu více, kdybych si ji četla sama. Takhle na mě některé situace působily spíše úsměvně, určitě se u mě nekonaly výbuchy smíchu. Ono pokud člověk půjde do důsledku, nejedná se ani tak o humorné čtení, ale o zoufalství, smutek a neštěstí mladé ženy zabalené v hávu satiry a ironie. Vlastně jsem na vážkách, jestli sáhnout po další z knih, které Betty napsala. Nejspíš ještě jedné šanci dám, ale jen z toho důvodu, že na tuhle nejspíše ovlivnila můj názor její audioverze.
Pro mě tedy nic moc. Nemám ráda knihy, které jsou "pouhým" vyprávěním. Potřebuji přímou řeč... A ani to téma mě přiliš neoslovilo,celkově to není můj šálek kávy. A nijak extra vtipné mi to nepřipadalo. Nedočetla jsem celé, tak bych se mela vzdát hodnocení, ale dala bych 3 hvězdičy.
Štítky knihy
pro ženy zfilmováno americká literatura venkov autobiografické prvky farmáři vejce humoristické romány americké rományAutorovy další knížky
| 2004 |  Vejce a já |
| 2010 | Paní Láryfáry |
| 1987 | Co život dal a vzal |
| 1993 | Čáry paní Láryfáry |
| 2008 | Morová rána |
Poprvé jsem ji četla když mi bylo ...náct a odložila jsem ji. Když jsem po ní sáhla když mi bylo ...cet, bavila mě hodně. Nyní cca po 15 letech jsem se u ní nudila. (...át mi ještě ale není :) )