Vejce a já
Betty MacDonald
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478937/bmid_vejce-a-ja-a4I-478937.png
4
3006
3006
Humorné vyprávění Betty MacDonaldové, ve kterém líčí své zážitky na slepičí farmě, kterou spolu s manželem Bobem založili a zvelebili v zapadlém koutě amerického venkova. Vydání ve Vyšehradu sedmé.
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2002 , VyšehradOriginální název:
The Egg and I, 1945
více info...
Přidat komentář
U čtení jsem se velmi často smála nahlas. Bylo to příjemné čtení a jsem ráda, že jsem ji přečetla :-)
Velice příjemná kniha, která pod velkým množstvím nadhledu a humoru popisuje velice těžký život.
Moc mě pobavila pasáž o tom, jak byl Bob nemocný. Je vidět, že pánská rýmička se táhne časem v naprosto stejném epickém průběhu.
Život na slepačej farme určite nebol ľahký, no vďaka opisom a vtipným prirovnaniam autorky by som tam možno aj chcela chvílku stráviť.
Zamilovala jsem si její styl vyprávění, kdy mluví, mluví, mluví a najednou bum - úder pořádné ironie, který mě ze začátku naprosto vykolejil - čtu to správně? -, ale později jsem si ho s neskrývaným smíchem užívala.
Skvělé názory rozumné ženy a ještě k tomu ty ironické dělobuchy mě skutečně odpalovaly do čtenářské extáze! Úžasá kniha!
Nejoblíbenější kniha mé oblíbené spisovatelky. Knihu čtu vždy, když na mě jdou chmury :-)))
Super!!! Dlouho jsem se tak u knížky nepobavila..Myslím,že se k ní v budoucnu ještě vrátím..Kdyby nebylo čtenářské výzvy,asi bych na ni nikdy nenarazila a to by byla škoda:-)
Na tuto knihu jsem narazil vyloženě náhodou a nelituju. To se u oběda ptá kolegyně na odpočinkovou literaturu na dovolenou. Něco jsem hodil do placu a druhá kolegyně říká, "jo to je prima, ale zkuste knihu Vejce a já." Ještě ten den jsem byl v knihovně a tato kniha na mě jukla z regálu vyloženě sama. Tak jsem si ji vypůjčil a četl a četl až do samého konce. Melancholický a zábavnou formou popsaný život na farmě v horách, plný moudrousti a životní pravdy. Kdo nečetl, může jen litovat, takže šup do knihovny....
Vůbec nechápu, jak je možné, že jsem Betty objevila až teď!! Autorka popisuje v knize "obyčejný" život tak sugestivně, že jsem měla pocit, že všechno prožívám s ní. Naprosto úžasná kniha, kterou určitě přečtu ještě mnohokrát... Postoj k indiánům mě ze začátku zarazil, ale po popsaných zážitcích ho dokážu pochopit, i když s některými výroky dost nesouhlasím :) Doporučuji! Ideální teď na dovolenou. Dávám plný počet, autorku přidávám do oblíbených a jdu si rezervovat "Co život dal a vzal".
Za mne velké špatné! Vubec nebavila a ani mi nepřišla vtipná. Nebyl to můj šálek kávy. Ale každý jsme original.....urcite někomu sedne.
Návrat ke knížce mého mládí... Zase jsem se smála, až jsem slzela. Pohled autorky na život je mi blízký, ráda bych uměla, jako ona, vše v humor obrátit. Škoda, že to už leckomu nic neříká.
Když jsem před dvěma týdny odmaturovala, otevřela jsem knihovničku, že si přečtu něco pěkného oddechového, nicméně police zpravidla plné knih z knihovny po dlouhých měsících učení zely prázdnotou, tudíž jsem se po mnoha letech začala přehrabovat v domácí knihovně a dohrabala jsem se k této skvostné knížce. Byla přesně tím, co jsem potřebovala: nenáročný, nikoliv však hloupý humor (kterému se občas s chutí zasmějete nahlas, což je u mě dost neobvyklé), žádné složité zápletky a velké zvraty, ale mile plynoucí vyprávění o jednom docela normálním a zároveň dost nenormálním životě. Ideální k povalování se na zahradě pod třešní a užívání si ukončeného středoškolského života (nebo pláči po něm?). Díky Betty MacDonaldové, že takto pěkně nastartovala mé krásné, věřím, že zasloužené, čtyřměsíční prázdniny.
Jsem na rozpacích, když čtu některé zdejší komentáře. Zřejmě jejich autorům (hlavně autorkám) zcela unikl smysl knih Betty MacDonaldové. Je vidět, jak se doba změnila a jak odlišně se aktuální mladá generace staví k literárním dílům minulosti. Napsat, že se v knize vlastně nic nedělo nebo nestalo, je opravdu odvážné. Tahle knížka totiž opravdu nepatří do kategorie akční literatury (aby se v ní přece pořád něco dělo) a nepatří ani do fantasy (aby to jednoho bavilo, že), neřeší aktuální potřebu politické korektnosti (kristapána, jak to ti chudáci indiáni zkousli, takovou potupu!) ani současné zásadní maminkovské problémy (že nejede wifi?). Nechci se někoho dotknout, ale dost mi vadí odsudky knihy, která nebyla tak úplně čtenářem (čtenářkou) pochopena. A za to vážně nemůže ani ta kniha ani Betty MacDonaldová. U mne bude mít vždycky za pět...A teď se do mne, milé dívky a dámy, pusťte.:-)
Kniha byla skvělá, odpočinková. Přestože jsem četla po kouskách, nikdy jsem se nemusela v textu vracet. Určitě se k ní jednou vrátím.
Byla to první kniha pro dospělé, kterou jsem jako dítě přečetla. Maminka za mnou tehdy přišla do pokoje aby zkontrolovala, proč se tak hlasitě řechtám. Od té doby se k ní vracím...
Když se Betty rozhodne opustit život ve městě, na který je od mládí zvyklá, aby si na venkově s manželem založili slepičí farmu, chce to bezesporu hodně odvahy a odhodlání. Realita je tvrdá, ale brát těžkosti s humorem, je šance, jak to zvládnout. Když máte pocit, že už je toho na vás moc, přečtěte si příběh Betty a jejího manžela Boba a zjistíte, že může být i hůř. Četla jsem tuto knihu už před mnoha lety a teď po letech jsem vnímala díky životním zkušenostem nejen ty humorné situace.
A napsat doslova odporna rasistka neni napadání? Samozřejmě, kritika na knihu mi nevadí, pokud je konstruktivní..
Štítky knihy
pro ženy zfilmováno americká literatura venkov autobiografické prvky farmáři vejce humoristické romány americké rományAutorovy další knížky
| 2004 |  Vejce a já |
| 2010 | Paní Láryfáry |
| 1987 | Co život dal a vzal |
| 1993 | Čáry paní Láryfáry |
| 2008 | Morová rána |
Ze začátku jsem se velmi bavila, pak nadšení opadalo, zdálo se mi, že se stylově "vtipné" situace opakují a nakonec jsem ani knihu nedocetla. Kamarádka je z ní nadšená- právě zakládá moštárnu a má podobné těžkosti...