Vejce a já
Betty MacDonald
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478937/bmid_vejce-a-ja-a4I-478937.png
4
2970
2970
Humorné vyprávění Betty MacDonaldové, ve kterém líčí své zážitky na slepičí farmě, kterou spolu s manželem Bobem založili a zvelebili v zapadlém koutě amerického venkova. Vydání ve Vyšehradu sedmé.
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 2002 , VyšehradOriginální název:
The Egg and I, 1945
více info...
Přidat komentář
Knížka relativně o ničem...Vyprávění plyne, postupně začne nudit a drobné příhody, které se tam autorka rozhodla vložit, se zdají být nevýrazné a jednotvárné....
Knihu jsem četl v roce 1970, četla se mi velice dobře,humor pro mě spíše úsměvný.Autorka mi tenkrát nejvíce potěšila odstavcem,kde bábinka jim večer předčítala knihy a nejraději měli Zaneho Greye ,mého nejoblíbenějšího autora..
Ze začátku mi chvilku trvalo, než jsem se do knihy začetla a pak jsem se nemohla odtrhnout od čtení. Příběh je moc hezký, pěkně se čte. Nakonec mi bylo líto, že jsem knihu dočetla... :) ale naštěstí má volné pokračování..
Knižka mě trochu zklamala, čekala jsem od ní víc. Za začátku jsem se musela přemlouvat, abych ji neodložila.
Betty MacDonald je (byla) především nedostižná ve vytříbeném vyprávění o všem, co život přináší. A že jí a její rodině toho přinášel dost a dost a nebylo to vždy lehké břímě....... Nadnést se nad všechny svízele, neúspěchy a potíže všeho druhu s takovým humorem umí opravdu málokdo. Dovedu si představit vylíčení takových životních situací někým jiným: mohlo by z toho vzejít hodně depresivní povídání o nelehkém dětství, problematickém dospívání a nakonec o nesnesitelných slepicích, záludných petrolejových lampách, ne zrovna ideálním manželovi atd. Ale jen žena jako Betty MacDonald to vše podá tak, že podléháte nekontrolovatelným záchvatům smíchu, přesto, že si velice dobře uvědomujete, že zrovna vám by v mnohých situacích asi do smíchu nebylo. Nedám na tuhle knihu dopustit už dlouhé roky a když se mám na nějakou dobu vzdálit z domova, beru si ji s sebou. Mám sice od jisté doby nedůvěru ke slepicím a v době, kdy jsem také žila na venkově, jsem bedlivě sledovala naše sousedy...asi zda najdu nějakou podobnost. Ano, jsem zřejmě poznamenaná touhle knihou a jsem za to ráda.
ˇUžasná vtipná kniha, u které se dokážu nekontrolovatelně smát nahlas. Betty líčí zábavně pobyt městsky vychované dívky, která se ocitne jako novomanželka na odlehlé slepičí farmě. Její marný boj se slepicemi, vejci, umíněným Sporákem, zavařováním, udržováním domácnosti v "polních" podmínkách a okolními svéráznými sousedy, s nimiž chce po dobrém vycházet, neboť nikdo jiný na míle daleko není...Vždycky, když mi bylo v životě těžko, sáhla jsem po tomto skvostu, psaném humorným a ironickým způsobem, plným laskavého porozumění pro lidské slabosti. Vracím se ke knize častokrát a vřele doporučuji !
Vejce a já sem četla někdy na konci minulého léta, ještě si živě pamatuji, jak se mi zželelo Betty během těch strastiplných a chladných zimních dnů strávených na slepičí farmě. Jedinečnost této knihy je práve v tom, jak trefně dokázala Betty MacDonald přeměnit Bettyin lopotný osud plný vajec a slepic v komedii a vtisknout jí ten neopakovatelný humor.
Mojí kamarádce přišla kniha humorná, ale já jsem spíš nad nástrahami osudu brečela. Kniha je jinak pěkná a čtivá.
To je presne ten druh kníh, ktoré mám rada. Je to zo života, je tam humor a nadhľad, neuveriteľná prehliadka prapodivných postavičiek obývajúcich odľahlý kút Ameriky.
Pre Semish: do šesťdesiatky mi chýba ešte 25 rokov.
Ne, nebavilo mě to. Občas jsem se pousmála, alejak dlouho mi trvalo, než jsem tuto knížečku přeloukala! Hrůza. Bohužel,na mě se se tu autorka příliš soustředí na popis a to je to, u čeho jsem skoro usínala.
Mám ráda takové knihy,škoda jen,že jich nestihla napsat víc.Obdivuji nadhled,ironii,ale vše už tady bylo řečeno.
Semish tuto knihu asi nepochopil?! Já jsem ji četla ve věku 20 let (ne tedy 60+ - i když, máte něco proti starším ženám? - nemáte babičky?) a ohromně jsem se bavila. I když jsem obdivovala Betty, že tam tak dlouho vydržela! Kniha rozhodně stojí za přečtení. Osobně mám raději Co život dal a vzal, ale Vejce je vtipnější.
Betty měla velký dar, uměla skvěle psát. Nemyslím se ovšem, že jde pouze o oddechovou literaturu. Pod tou vtipnou vrstvou se schovávají hlubší myšlenky. Ty dokazují o tom, že když někdo po něčem usilovně pracuje- dokáže se přizpůsobit.
Vtipná, oddechová knížka, psána s lehkým a nenáročným humorem. Líbila se mi, každopádně, není to můj šálek čaje, takže jsem se chvílemi u popisování autorčina života i trošku nudila.
Každopádně, kniha pěkná, přemýšlím nad tím, že si časem přečtu i pokračování. :)
To jsem se nasmála. Autorka se na věc dokázala dívat s úžasným nadhledem a i z největší katastrofy udělat v knize ohromnou legraci.
Nádherná oddychovka, vždycky mi spraví náladu. Děj je sice z minulého století, ale podstata života vdané ženské stále zůstává... :-)
Vtipné je, že jsem si během studií přivydělávala jako knihovnice a v životě, když jsem tuto knihu zakládala do regálu, by mě nenapadlo si ji přečíst. Až teď před státnicema jsem si přečetla v jednom výzkumu, že Vejce a já je údajně nejoblíbenější knihou českých čtenářek. Nemohla jsem tomu uvěřit - dokonce mě to rozčílilo! Ta kniha byla věčně vypůjčená, pořád zamluvená, ale už jen její minimalistický název Vejce a já mě opravdu odrazoval. Rozhodla jsem se jí tedy přečíst a s pocitem studu se zařazuji do dlouhé fronty fanynek Betty MacDonaldové - jak vtipně poznamenala moje dlouholetá kamarádka a spolužačka v jednom: "Je to ženská bible, jak uspokojit chlapa. Mám ji doma na nočním stolku." A co je nejhorší, začínám jí věřit :) Tudíž vřele doporučuji, a to obzvláště těm zarytým odpůrkyním jakou jsem byla já :)
Štítky knihy
humor pro ženy zfilmováno venkov autobiografické prvky farmáři vejce
Autorovy další knížky
| 2004 |  Vejce a já |
| 2010 | Paní Láryfáry |
| 1987 | Co život dal a vzal |
| 1993 | Čáry paní Láryfáry |
| 2008 | Morová rána |
Kniha, která mne vždy pobaví...