Vejce a já
Betty MacDonald
https://www.databazeknih.cz/img/books/70_/70206/bmid_vejce-a-ja-Qjm-70206.jpg
4
2983
2983
Slavný autobiografický román popisuje se značným odlehčením život na slepičí farmě, kterou s manželem Bobem založili a zvelebili - v civilizací nedotčeném, panenském koutě severozápadní Ameriky. Život v primitivních podmínkách a s nelaskavým manželem nebyl pro ženu zvyklou na město uspokojivý. Kniha je odrazem prvního manželství americké spisovatelky, která své nepříliš šťastné manželství na zapadlém venkově zažehnávala tím, že o něm s humorem psala. Kniha se po svém vydání v roce 1945 stala okamžitým bestsellerem a brzy byla přeložena do většiny světových jazyků. Sarkasmus autorky se trefil do všeoebecné nálady panující těsně po válce.... celý text
Literatura světová Romány Biografie a memoáry
Vydáno: 1991 , VyšehradOriginální název:
The Egg and I, 1945
více info...
Přidat komentář
Kniha mě zaujala a taky pobavila. Určitě správné čtení na uklidnění před spaním. Příběh o oddané manželce, schopné hospodyni, ale zároveň inteligentní ženě. Betty se sice snažila udělat pro manželovo štěstí cokoliv a dle mého se s tím po dlouhý čas vyrovnávala skvěle, ale i jí došlo, že JEHO štěstí nemusí být nutně JEJÍ štěstí.
Od autorky jsem četla ještě i co Život dal a vzal, však Vejce a já je lepší.
Vhodné číst, když se člověk potřebuje uklidnit či odreagovat.
Už dříve jsem četla Co život dal a vzal a slyšela jsem, že Vejce a já je nejlepší. Buď jsem neměla správnou náladu nebo mě opustil smysl pro humor, ale Co život dal a vzal mi přijde zajímavější.
Ze začátku se Vejce tváří jako neutuchající fňukání nad tím, jak se vzdělaná městská dívka ocitla v Balíkově a všechno tam bylo špatně včetně práce, sousedů a manžela. Zhruba ve čtvrtině se to však zlomí a Bettino vyprávění je vcelku optimistické. Najednou zvládá i péči o dítě, výlety a návštěvy sousedů.
Na nikom nenechá nit suchou, včetně sebe, a tak můžeme škodolibě číst o tom, jak je Betty nešikovná, její manžel nechápavý, sousedé hloupí nebo líní a Indiáni tvoří skupinu místních nepřizpůsobivých. Škodolibou radost nad cizím "neštěstím" (nic vážného se tam nestalo, takže o neštěstí nejde mluvit, navíc slepičí byznys nevzdali) jsem nepociťovala, spíš mi bylo Betty líto.
Kniha pro mě byla oddechovým zábavným čtením, kdy jsem si uvědomila, že ne vše, co se kdy stane lze ovlivnit. Užasla jsem nad tím, co byla Betty ochotna vytrpět pro svého manžela, pro jeho štěstí. Zároveň mi však tento názor připadal dosti zastaralý. Pocit emancipovanosti jsem při čtení rozhodně neměla. Přesto je pro mě kniha srdeční záležitostí.
Kniha mě trochu zklamala, až tak moc jsem se během jejího čtení nepobavila, spíš jsem žasla, co všechno je hlavní hrdinka schopna snést pro splnění snu svého muže. Opustit "civilizaci" a veškeré její vymoženosti jako je především tekoucí teplá voda a splachovací záchod v místnosti, to je obdivuhodné :-) Ale jinak příjemný náhled na život na slepičí farmě.
protože jsem na knihu slyšela jen chvalozpěv, tak jsem byla poměrně zklamaná. Neřekla bych, že sršela humorem a vtipem, ale jako náhled do života na slepičí farmě, v téměř lidskou rukou nedotčené části Ameriky, byla poměrně čtivá.
Mám zatím rozečteno, ale fascinuje mě, jak je ta kniha ve své podstatě současná. Jakékoliv "přesazení" do neznámého prostředí s sebou nese trochu nepochopení, pobavené sledování svého okolí, a jsem ráda, že někteří lidé mají dar, aby tato pozorování humorně sepsali. Oblíbené pasáže o jídle, místní farmáři jakoby svým nedostatkem rozhledu a vkusu z oka vypadli nechvalně proslulým uživatelkám Mimibazaru. Kontrast muže, který "plul s napjatými plachtami naprosto nedotčený jakýmikoli potížemi". A vůbec, zatím dobrý.
Vtipne pohodove cteni, Betty zboznuju. Ale pravdou je, ze jsem knihu precetla az na podruhe, poprve me nudila, to jsem byla ditko skolou povinne.
Super kniha.Vyvolá smích a úsměv na tváři a to člověk v dnešní době občas vážně potřebuje.Zapomenout na starosti a pobavit se vtipně napsanou knihou.
Čteno kdysi dávno a přiznám se....nedočteno...přišlo mi to takové....nudně laskavě nehumorné. Připomínalo mi to Svěrákovy povídky, akorát to bylo mnohem delší.
Klasicka knizka ke kave. A bubnujici kapky deste nam utvareji dokonalou kulisu...
Knížka sama o sobě nemá daleko k dokonalosti, ale v podání Tat'jany Medvecké se jí nedá vytknout už vůbec nic.
milé, oddychové čtení, které mě ovšem nedokázalo vtáhnout do děje. Nejlépe knihu číst při silných depresích. Neštěstí druhých alespoň mně vždy zvedne náladu :D
nelze než doporučit - parádní a chytrá oddechovka. a člověk je hned rád, že nežije na slepičí farmě :)
Velmi čtivá a vtipně psaná kniha, u které si odpočinete a přesto na ni nezapomenete.
(SPOILER) Autobiografická knížka, mladá Betty se vdala za manžela Boba,který chtěl mít farmu.Betty s ním odchází do hor na farmu, kde musí prát vařit, uklízet, zavařovat, především se musí starat o slepice a o velkou zahradu. Sousedy si nevybírá a seznamujeme se s jedněmi Ketleovými, kteří jsou líní a pohodlní a často prosí Boba o pomoc. Život na farmě Betty nenaplňuje a nakonec zmáhá. Po 2 letech dosáne vítězství a stěhuje se z farmy v horách zpět do civilizovaného světa. Úsměvný román této slavné spisovatelky mě velmi zaujal.
Nádherná kniha od skvělé autorky. Je škoda, že toho nemohla napsat víc. Vtipné, čtivé a snadno představitelné. Jak rádi čteme o potížích těch druhých
Knížka se sice četla snadno, ale na konci stránky jsem nějak nevěděla, o čem jsem vlastně četla.. Ke konci jsem se do čtení musela nutit... Čekala jsem od ní něco víc...
Štítky knihy
pro ženy zfilmováno americká literatura venkov autobiografické prvky farmáři vejce humoristické romány americké romány Betty MacDonald, 1908-1958Autorovy další knížky
| 2004 |  Vejce a já |
| 2010 | Paní Láryfáry |
| 1987 | Co život dal a vzal |
| 1993 | Čáry paní Láryfáry |
| 2008 | Morová rána |
Tak dobré a zároveň kvalitní čtení! Knihu jsem četla snad již pětkrát a stále mne baví. Dobrá zábava na dovolenou, ale i pro stresové chvíle, které dokáže zmírnit.