Věk autoritářů: Jak kult vládců silné ruky ohrožuje demokracii ve světě
Gideon Rachman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535131/bmid_vek-autoritaru-jak-kult-vladcu-siln-6602ef7ce2cec.jpg
5
10
10
Kdo ochrání svět před samozvanými autoritáři? Samozvaní autoritáři – od Trumpa, Putina a Bolsonara až po Erdoğana, Siho či Módího – se v poslední době stali jedním z nejvýraznějších rysů globální politiky. Na domácím poli se tváří jako ochránci obyčejných lidí před strašlivým vlivem globalistů, v zahraničí vystupují coby hrdé ztělesnění vlastního národa. A kamkoli přijdou, rozdmýchávají už tak dost silný kult osobnosti. Jak a proč tento autoritářský styl vůdcovství vznikl? Jak pravděpodobné je, že uvrhne svět do války a ekonomického kolapsu? A jakých liberálních sil je namístě použít, nejen aby udržely tyto autoritáře na uzdě, ale aby celý trend autoritářství vůbec stihly zvrátit? Kniha Věk autoritářů na tyto základní otázky odpovídá a nabízí čtenářům nové, neotřelé vyobrazení našeho světa.... celý text
Literatura naučná Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2024 , N mediaOriginální název:
The Age of the Strongman, 2022
více info...
Přidat komentář
“Demokracie je jako tramvaj. Vezete se v ní, dokud nedorazíte do cíle. A pak si vystoupíte. (R.T.Erdogan)
Gideon Rachman, dlouholetý zahraničněpolitický komentátor Financial Times nebo listu Economist sepsal své postřehy ze zemí “vládců silné ruky a v knize tak spojuje a dopodrobna popisuje způsob vlády populistických autoritářů a nacionalistů, jejich vztahy, způsob myšlení a následky jejich vlády pro celý svět. Ukazuje co mají společného Putin, Trump, Erdogan, Orbán nebo Johnson. Nezapomíná ani na Bolsonara v Brazílii nebo Módího v Indii. I přes odlišná kulturní a geografická prostředí mají tito populističtí vůdci mnoho společného. Kult osobnosti, velká slova a lehká řešení náročných problémů, na které mnoho voličů slyší, úpravy ústavy k vlastnímu obrazu a nedotknutelnosti, ovládání médií, zamlčování zdravotního stavu a zbavování se odpůrců - ať už politicky nebo fyzicky.
Popravdě je to čtení, které by mnoha voličům po celém světě otevřelo oči. Už od úvodních vět je to jedna velká deprese a zároveň dobře psaný a konstruovaný text člověkem, který osobně sledoval politické dění od Bílého domu po Peking. Bohužel záleží jestli tohle voliči chtějí slyšet nebo raději uvěří velkým slibům, autoritářství a “boji proti elitám a taky záleží jak silná je demokratická základna každé země včetně té naší, kde populisti tentokrát nevyhráli jen o fous.
Kniha ktorá západnému čitateľov predostiera globálny problém, v ktorom invázia na Ukrajinu je akýmsi klimaxom, no v žiadnom prípade nie počiatkom onoho problému. Ako prekvapivý a bezprecedentný môže vyzerať pre obyvateľa západu, ktorý dlhú dobu nepocítil ziaden priamy účinok vojnového konfliktu či opresívneho režimu, no v globálnom merítku to tak nieje. Kniha predostiera nepekný obraz o tom, že autoritárske režimy sú na vzostupe po celom svete už dlhú dobu a zoznamuje čitateľa s jednotlivými osobnosťami, ktorých spôsoby sa vzďaľujú, alebo už úplne vzdialili demokracii. Neveselé, no dôležité čítanie.
Aktuálne čítanie v čase vydania a ešte viac teraz, tesne pred US prezidentskými voľbami. Pred kúpou knihy som si nepozrel recenzie, ani anotáciu, a akosi som predpokladal, že to bude všeobecná analýza autoritárskych režimov, maximálne možno na príklade štyroch pánov z obálky. V knihe sa však nachádza až 14 medailónikov autoritárov, na jedného tak vychádza necelých 20 strán. Pre tých, čo čítajú dennú tlač a majú prehľad o svete, je to pri tých známejších menách zhrnutie a pripomenutie viac-menej známych faktov. Preto informačne najhodnotnejšie boli pre mňa "návštevy" Indie, Filipín, Mexika a Afriky.
Je neodškriepiteľné, že trendom vo svetovej politike je presadzovanie rôznych foriem autoritárstva. Táto politika „tvrdej ruky“ má určité spoločné znaky bez ohľadu na to, v ktorej časti sveta sa presadzuje. Kniha je tak jednou veľkou porovnávacou štúdiou, na základe ktorej autor vyskladal šablónu/vzorec v správaní tohto typu politikov (povedali by sme, že idú „ako cez kopirák“). Je to zničujúce čítanie, a to nielen kvôli obsahu, ale aj kvôli veľmi tenkému papieru použitému na obálke SK vydania, ktorej zničeniu je ťažké sa vyhnúť. Drobnou útechou je, že dizajn SK obálky je krajší ako v CZ vydaní.
Ľuďmi v mojom okolí som bol v minulosti označovaný za pesimistu, no v posledných rokoch to už neplatí. Svet sa vyvíja takým smerom, že môj trvalo skeptický pohľad sa zrazu stáva realistickým. Vývoj v posledných dvoch veľkých voľbách na Slovensku som vopred uhádol (u Pelleho dokonca 3 mesiace predtým ako vôbec oznámil kandidatúru). Nemám pre vás dobrú správu. O dva dni zvíťazí Trump. Dokonca si myslím, že to ani nebude tesné. Nuž, keď to pôjde takto ďalej, o pár rokov budem pri mojom nezmenenom svetonázore považovaný za optimistu.
8/10