Věk katedrál
Georges Duby
Umění a společnost 980–1420. Základní práce francouzského medievalisty, autora i u nás známé vynikající knihy Neděle u Bouvines, přináší jedinečný a u nás zcela netradiční pohled na dějiny středověkého umění. Katedrála jako sociální prostor, v němž se v nejrozvinutější podobě uplatnily dobové představy o uspořádání středověkého světa i vesmíru, Dubymu posloužila jako středobod uvažování o době mezí 8. až 14. stoletím, především v prostředí západní Evropy. Na příkladě proměn umělecké výzdoby katedrál a vývoje jejich architektonického ztvárnění autor mistrným způsobem zachycuje vztah člověka k Bohu, ke smrti a k posmrtnému životu, probuzení se lidské individuality a vedle toho i syrovost středověkého světa v jeho každodenním snažení a strádání.... celý text
Literatura naučná Historie Umění
Vydáno: 2002 , ArgoOriginální název:
Le Temps des cathédrales, 1976
více info...
Přidat komentář
Dodnes jedna z nejváženějších odborných knih v rámci historické vědy a to napříč světem. Georges Duby v ní krásně popisuje umění a kultury středověké společnosti, a nic na to nemění ani fakt, že je frankocentrický, naopak je to správně, jelikož kdyby to tak neuděl, tak by patrně asi ani nebyla taková radost tuto knihu číst. Ale na druhou stranu tam popisuje i univerzální myšlení středověké společnosti.
Naprosto excelentní syntéza zabývající se nejen středověkým uměním, ale i idejemi a myšlením středověkého člověka.
Pro moji osobu přetěžké hodnocení této zcela jistě výjimečné knihy. Nutno, ale upřímně přiznat, že se mi četla velice těžce. To si odvážím tvrdit i s vědomím toho, jakými monumentálními znalostmi autor knihy operoval. Přesto zcela jistě stojí za přečtení. Už jen proto, že Vás vyváže z toho rozšířeného omylu, který pojímá středověk za jakýsi dějinný monolit.
Jsem zatím v první části knihy a je to skvělé, klasický Duby bez bázně a hany. Akorát občas mi probleskne myšlenka, že předkládané teorie již trošičku pokrývá jemná vrstva prachu.
Nejvíce mě do očí bije stále omílaná teorie vyděšeného a strachu plného člověka středověku. Toto si my dnes taky můžeme myslet o rovníkové Africe a hle oni ti lidi tam žijí šťastné životy bez strachu a hrůzy.
Tohle osvícenské očernění klasického evropského středověku mi právě ve stínech dvou světových válek a permanentní apokalypsy studené války přijde velmi nemístné a dnes již překonané.
Knihu určitě doporučuji!!!
Kde začít? Tahle kniha je naprosto skvělá... (to zní jako dobrý začátek)
Na začátek by asi bylo dobré podotknout, že můj zájem směřuje spíše k filosofii, historii myšlení a náboženství, než ke klasické historii a umění. A pravděpodobně proto mě tahle kniha tak nadchla (a zároveň i místy zklamala - to berte s rezervou, prostě jsem místy chtěla víc...). Kniha podrobně popisuje středověké koncepty víry, moci, vlády, dvorské lásky atd. a to všechno dává do kontextu současného umění. Dle mého skromného názoru to není úplně nejvhodnější kniha pro naprosté začátečníky, přes svůj naprosto přístupný, kouzelný až beletristický styl se totiž nezdržuje výkladem konceptů, které považuje za základní (což jsem osobně ocenila). Je velmi frankocentrická (jako ostatně skoro všechny knihy napsané Francouzi... v tomhle případě je to nicméně vcelku ospravedlnitelné, i když místy... ), to znamená, že počítá s určitým povědomím francouzské architektury (která je ostatně hlavním tématem knihy). Já osobně kupříkladu tenhle vědomostní kapitál z velké části postrádám (nikdy jsem kupříkladu nebyla v Saint-Denis, Chartres, ani Remeši, kterým je věnovaná velká pozornost), takže jsem poměrně hodně dohledávala. Nicméně, to se týká akademického čtení, kniha by se dle mého dala číst i jen pro čisté potěšení bez jakéhokoli vzdělávacího úmyslu, protože jak už jsem jednou řekla, je psaná nádherným stylem a doslova vám maluje obraz před očima. Celkově jsem nadšená a určitě si od autora v budoucnu ještě nějakou knihu přečtu.
Tuto knihu jsem si také vybrala v rámci povinné četby a chvílemi se mi opravdu četla dost špatně ...
Knihu už jsem jednou četl - v době vydání, tedy v roce 2002. Znovu jsem se do ní s chutí ponořil, těším se na druhý dojem.
Skvělá kniha pojednávající o středověké společnosti. Je psána velmi čtivě a zajímavě, rozhodně může zaujmout i neodborníky. V podstatě asi nejzávažnější příspěvek pro základní pochopení a orientaci se v myšlení a praxi středověkého člověka.
Nevím, jaký má současná historiografie vztah k této monumentální knize, ale osobně jsem se s tak působivým a plastickým obrazem středověkého myšlení zatím asi nesetkal. A díky působivému a živému stylu působí napínavěji než většina beletrie a čte se skutečně krásně. Mimořádný zážitek.
Štítky knihy
středověk kultura kostely a katedrály sakrální architektura 10.-14. století středověké umění středověká města člověk a společnost
Autorovy další knížky
2002 | Věk katedrál |
1996 | Neděle u Bouvines 27. červenec 1214 |
2007 | Rok tisíc |
2003 | Rytíř, žena a kněz |
2002 | Umění a společnost ve středověku |
No páni, to je jako číst skvělé napsaný o román. Člověk by to zaradil do krásné literatury :-}}.
Jestli vás mnohdy unavují historické romány - zejména ty současné - protoze v tom kulhá historie a co je horší forma. Vyjma šablon hrdinú a hrdinek doporucuji odklon k nebeletristicé literature takového typu, to co dostanete je fascinující z mnoha úhlů a opravdu se něco dozvite.